Jak napsat vyjádření do řízení o příspěvku na péči

Chci podat odvolání ohledně přiznání výše příspěvku na péči pro syna s poruchou autistického spektra. Připravuji podklady pro vyjádření k rozhodnutí. Díky článku od p. Pešlové na vašich stránkách jsem podala žádost o prodloužení vyjádření. Budu upozorňovat na procesní nesrovnalosti v řízení. Zjišťuji, že při posuzování situace syna nebyly zohledněny všechny relevantní zprávy z oblastí pedagogicko-psychologického poradenství, logopedie a učitelských zpráv, ale pouze ty, které jsem předložila při získávání průkazu osoby se zdravotním postižením, nezávisle na řízení o příspěvku na péči. Vidím rozpor mezi informacemi uvedenými ve zprávě ze střední školy (př: orientace neuznána) a těmi, které byly uznány v řízení pro průkaz osoby se zdravotním postižením a lékařskými zprávami. Mohu použít rozhodnutí z dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na mobilitu/orientaci, které jsou zdokumentovány při žádosti o OZP? Jaké další kroky byste mi doporučili připravit/zajistit?

Odpověď

Podle toho, co píšete, to vypadá, že máte významně nakročeno k obhajobě syna.

Jak nyní budete zpracovávat vyjádření do řízení (dle § 36 správního řádu), je možné, že ho budou na Úřadu práce odmítat převzít. Nenechejte se odradit – nemají právo Vám v podání bránit.

Uveďte:

V souladu s judikaturou 20 Ad 20/2015-36 je správní orgán (potažmo posudkový orgán) povinen uplatnit § 3 správního řádu a dodržet tak zásadu materiální pravdy. Správní orgán má hodnotit veškeré důkazy a zjistit stav o němž nejsou důvodné pochybnosti.

Správní orgán (posudkový – Institut) má vycházet (dle § 8 odst. 6 zák. č. 582/1991 Sb.) při posuzování zdravotního stavu zejména z: nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu a z podkladů stanovených jinými právními předpisy (např. sociální šetření).

Protože nejde o výčet taxativní, ale demonstrativní, je také povinen volně hodnotit důkazy.

Posudkový orgán se vůbec nezabýval informacemi uvedenými v:

• sociálním šetření, kde je k nezvládnutí životní potřeby ... uvedeno ...
• v posudku pedagogicko-psychologické poradny, kde je vymezeno nezvládnutí životní potřeby ...
• zprávě z logopedie, kde je vymezeno nezvládnutí životní potřeby ...
• v učitelské zprávě, kde je vymezeno nezvládnutí životní potřeby ...

Z podkladů, které sice nejsou lékařské a současně nejsou sociálním šetřením, plyne neschopnost zvládat životní potřeby ... Proto posudkový orgán měl žádat doložení i potřebných vyšetření, aby skutečnosti plynoucí z těchto dokladů byly buď potvrzeny, nebo vyvráceny. Dovoluji si též poukázat na judikát 41 A 128/2014 – 60 o nekvalitě sociálního šetření prováděného „výslechem“ matky a povinností posudkového orgánu přihlížet i k jiným důkazům.

 Dále ale nejspíš posudkový orgán přehlédl informace v:

• lékařské zprávě ze dne ..., kde je vymezeno nezvládnutí životní potřeby ...

Z podkladové (spisové) dokumentace se jeví, že byly posouzeny podklady dodávané pro posouzení průkazu osoby se zdravotním postižením, což je naprosto nedostatečné, neboť jde o doklady dokazující jiná posudková kritéria, než je samotný příspěvek na péči (též v tiskopise vyplňovaném obvodním lékařem je podmínka, že se části k příspěvku na péči má věnovat jen, pokud je o něj žádáno a pokud tedy ošetřující lékař vyplňoval tiskopis pro potřeby průkazu, nejspíš nemohl tiskopis kvalitně vyplnit pro příspěvek na péči).

Žádám o napravení těchto procesních nesrovnalostí a vydání rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči, až budou tyto nesrovnalosti vyjasněny v duchu zásady materiální pravdy.

Mgr. Radka Pešlová

(red. kráceno)