Kdo se postará o dítě s autismem, kdyby přišlo o pečujícího?

Starám se o syna s autismem. Je to mé jediné dítě, je mu 8 let, od září by měl chodit na speciální základní školu. Manžel zemřel před třemi roky, jsem na syna sama a z širší rodiny nikdo nepomáhá. Syn má příspěvek na péči 3. stupně, dál pobíráme vdovský a invalidní důchod. Mám obavy z toho, že se mi něco stane a už tu pro syna nebudu. Jaké kroky by následovaly? Můžu už teď něco "preventivně" udělat, aby vše proběhlo hladčeji? Jak ho zabezpečit? Co by se stalo s bytem, pokud by tam nemohl sám žít? I když syn potřebuje pomoc, v něčem vidím malé pokroky - těžko vývoj odhadovat, věřím, že by možná nemusel žít dlouhodobě v ústavu.

Odpověď

Z Vaší zprávy usuzuji, že se jedná o preventivní dotaz do budoucna (například pro případ, že by se s Vámi něco stalo nebo byste onemocněla). Posílám Vám tedy obecné informace.

V případě úmrtí rodiče, případně rodiče, kterému bylo dítě svěřeno do péče, přebírá situaci orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ten má povinnost v první řadě zjišťovat, zda je v rodině nebo blízkém okolí osoba, která by byla schopna a ochotna o dítě dlouhodobě pečovat. Jedná se zejména o druhého rodiče (jak píšete, tatínek bohužel zemřel, do budoucna se však může stát, že budete mít partnera či manžela), dále jsou oslovováni prarodiče, případně další příbuzní (např. sourozenci rodičů).

Teprve pokud se žádná vhodná osoba nenajde, může nastat situace, kdy je dítě dočasně či trvale umístěno do zařízení ústavní péče. Ústavní péče je však považována za krajní řešení.

Budoucnost dítěte je možné řešit již nyní preventivně. Doporučit lze například:

• navázání spolupráce s vhodnými sociálními službami (denní či týdenní stacionář, terénní sociální služby, odlehčovací služby, případně pobytové služby pro osoby se zdravotním postižením),
• volit služby podle potřeb vyplývajících ze zdravotního postižení syna, jeho věku a dalších okolností,
• mapování možností péče v místě bydliště s ohledem na věk dítěte a míru jeho potřeb,
• zvážení, kdo z blízkých osob by mohl v budoucnu převzít roli pečující osoby či opatrovníka.

S vyhledáním vhodného zařízení Vám mohou pomoci na sociálním odboru v místě bydliště. Sama můžete služby vyhledávat také v tzv. Registru poskytovatelů sociálních služeb (dostupný zde: https://mpsv.gov.cz/registr-poskytovatelu-sluzeb). Pokud nám napíšete, kde bydlíte (stačí obec a kraj), můžeme se pokusit vhodné sociální služby ve Vašem okolí vyhledat.

Jedná-li se o člověka s mentálním nebo duševním postižením, který není schopen sám zajišťovat své osobní (úřední, ale i jiné) záležitosti, dojde s dosažením zletilosti dítěte k omezení svéprávnosti a odpovědnost přechází na soudem ustanoveného opatrovníka, případně na osobu, která je k tomu určena.

Co se týče bytu, je dobré připomenout, že i člověk, který není plně svéprávný, může vlastnit majetek. Pokud je tedy byt v osobním nebo družstevním vlastnictví, může v případě Vaší smrti přejít dědictvím na syna. Pokud by se jednalo o nájemní byt, přechod nájemního práva by závisel na splnění zákonných podmínek a také na tom, zda by syn byl po dosažení zletilosti schopen samostatného bydlení.

Pokud by syn nebyl plně svéprávný, byl by mu po dosažení 18 let věku ustanoven opatrovník. Ten by také spravoval majetek, který by syn případně zdědil, včetně bytu. Z praxe známe i situace, kdy člověk omezený ve svéprávnosti není schopen samostatného bydlení. Pokud však vlastní nějaký majetek, může být například pronajímán a výnos z nájmu slouží ve prospěch jeho vlastníka, tedy člověka omezeného ve svéprávnosti. V takovém případě může být z těchto prostředků hrazen například pobyt v kvalitnějším pobytovém zařízení, lepší péče nebo další věci, které přispívají ke kvalitě života (například rekreace, volnočasové aktivity apod.). Pokud tedy člověk nějaký majetek má, měl by být využíván především v jeho prospěch a ke zkvalitnění jeho života.

Uvedené informace představují obecnou odpověď na Váš dotaz. Velmi ráda Vám poskytnu konkrétnější doporučení, budete-li mít další dotazy.

S přáním všeho dobrého Vám i synovi.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.