Ptáte se: Manželé v důchodu a příspěvek na bydlení

Manželé jsou v důchodu, pán pobírá 11 tis. Kč, paní invalidní důchod 4625 Kč. Najem bytu platí 11500 Kč a prý nemají nárok na nic?

Odpověď

Přestože je dotaz položen velmi jednoduše, vidím v něm varianty řešení, stejně jako důvody, proč mohlo dojít k zamítnutí.

Co se týče zamítnutí typu: „Nemáte na nic nárok“, to slyším od klientů velmi často. Otázkou je, zda došlo k zamítnutí jen tak „mezi dveřmi úřadu práce“ a nebo po řádně podané žádosti formou zamítavého rozhodnutí.

Pokud se jednalo o druhou variantu, pak bych Vás požádala o zaslání zamítavého rozhodnutí, na jehož základě můžeme pochopit, co bylo důvodem zamítnutí.

Jelikož je však dotaz položen takto jednoduše, tak si dovolím předpokládat, že došlo jen na dotazování na úřadě a úředník (jak už to v praxi bohužel často bývá) ve snaze ušetřit si práci a vyřizování provedl velmi jednoduché „posouzení“ a vyjádřil názor, že „na nic není nárok“. Na příště tedy doporučuji v tomto případě žádat vysvětlení PROČ není nárok, anebo se na nic neptat a rovnou podat žádost.

Jelikož zmiňujete výši příjmů a zároveň výši nájmu, předpokládám, že jste zkoušeli vyřídit dávku, která se jmenuje příspěvek na bydlení (vyřizuje se na úřadě práce – odbor dávek státní sociální podpory) nebo tzv. doplatek na bydlení (vyřizuje se na úřadě práce – odbor dávek pomoci v hmotné nouzi).

První z výše uvedených dávek je přiznávána (teď velmi zjednodušuji) častěji a její kritéria jsou mírnější, druhá je přiznávána až ve chvíli, kdy první (po přiznání) nedostačuje na úhradu všech nákladů na bydlení nebo na ni není nárok, příjmy jsou velmi nízké a kritéria mnohem přísnější.

Pro začátek doporučuji požádat (tj. vyplnit a podat žádost) o příspěvek na bydlení, než však k tomuto kroku přikročíte, zrekapituluji zde všechna (základní) kritéria pro přiznání této dávky. Možná opravdu není nárok pro nesplnění některých základních podmínek.

Chcete-li se s podmínkami nároku na příspěvek na bydlení podrobně seznámit, najdete je v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (zdarma ke stažení např. na www.zakonyprolidi.cz).

Zde ve stručnosti přehled těchto podmínek:

1) Příspěvek na bydlení je možné čerpat na nájemní bydlení nebo vlastní bydlení (v domě i v bytě, v Praze i jinde).

2) Příspěvek nelze čerpat na družstevní bydlení, pokud je byt tzv. podpronajímán. Tzn. vlastník družstevního podílu má s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu, jedná se tedy o klasický nájemní vztah, na který příspěvek na bydlení žádat můžete. Pokud však tento vlastník družstevního podílu, resp. nájemce družstevního bytu tento byt pronajme někomu dalšímu, nejedná se již o nájemní, ale podnájemní vztah a zde už příspěvek na bydlení čerpat nelze.

3) „Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu vlastníka, nebo nájemce bytu a společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a současně.“ (§ 24 výše uvedeného zákona).
Jednoduchým propočtem vidím, že tato podmínka je ve Vašem případě splněna, zde by tedy problém být neměl.

4) Součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
V Praze jsou normativní náklady u nájemního bytu pro 2 osoby 11 929 Kč, u bytu v osobním vlastnictví pak 6 953 Kč.
Mimo Prahu jsou normativní náklady nižší. Výše normativních nákladů je odstupňována podle velikosti daného města nebo obce.

Zde to posoudit nemohu, protože nevím, jaké bydlení užíváte ani to, zda tam např. nebydlí více lidí apod. Pro Vaši představu zde výši normativních nákladů dle zákona přikládám, abyste si mohli ověřit i tuto podmínku:

5) Dalším úskalím mohou být tzv. společně posuzované osoby. Vy se ve svém dotazu zmiňujete o dvou lidech, kteří v bytě bydlí. Není v bytě hlášen ještě někdo další nebo nebydlí tam fakticky (byť bez trvalého bydliště) někdo další?
Až do konce června 2020 platilo, že pro nárok na příspěvek na bydlení jsou zohledňovány osoby v bytě/domě trvale bydlící. Od července však došlo ke změně zákona a úřad práce musí zohledňovat i osoby, které v bytě trvale hlášeny nejsou, ale fakticky tam bydlí (pracovník úřadu práce může přijít i na kontrolu do bytu a počet osob ověřovat).
Počítejte tedy s tím, že všechny tyto, výše uvedené osoby, budou muset doložit svůj příjem, protože se předpokládá, že spolu nejen bydlí, ale také společně hospodaří, tj. podílejí se na úhradě nákladů na bydlení. Pokud tomu tak není, je třeba požádat o tzv. vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob, ale pozor, tato žádost má svá velmi přísná specifika.

6) Pro nárok na příspěvek na bydlení je třeba doložit:

- Náklady na bydlení = výše nájmu + poplatky (elektrika, plyn apod.), tzn. nejlépe evidenčním listem a rozpisem záloh plateb. V prvním období, kdy žadatel vyřizuje příspěvek, postačí doklady o tom, jaké jsou stanovené náklady (tj. výše záloh), v dalším však počítejte s tím, že budete dokladovat, kolik jste za bydlení zaplatili – tj. složenky, inkasa, příp. výpisy z účtu nebo doklady o příkazech k úhradě (např. z internetového bankovnictví). Pokud byste dokladovali výpisy z účtů, pak doporučuji platby, které nesouvisejí s úhradou bydlení zakrýt nebo začernit (není vaší povinností předkládat úřadu práce informace o tom, co jste kde platili jiného, kolikrát jste vybírali z bankomatu apod.).

- Obdobím, které zde zmiňuji, je myšleno kalendářní čtvrtletí. Podáváte-li tedy žádost v září, budete dokladovat náklady na bydlení (a příjmy – viz dále) za duben, květen a červen letošního roku, pří podávání žádosti v říjnu za červenec, srpen a září atd.

- Co se týče nákladů na bydlení, do příspěvku na bydlení se nezapočítává částka „fond oprav“. Přestože není možné tuto položku neplatit, příspěvek na ni čerpat nelze a bude od nároku na dávku odečtena.

- Nájemní smlouvu nebo jiný doklad o užívacím právu k bytu/domu (např. list vlastnictví na jméno žadatele o příspěvek apod.)

- Výše příjmů žadatele a společně posuzovaných osob – viz připojený formulář. Jen dodávám, že pokud jedinými příjmy jsou uvedené (invalidní a starobní) důchody, pak není třeba je jakkoli dodávat či dokladovat, jen ve formuláři označit příslušný příjem a úřad práce si informaci sám „stáhne“ od České správy sociálního zabezpečení.

- Je-li k bytu připojena garáž, bude třeba doložit prohlášení, že se za garáž buď neplatí nebo informaci o tom, kolik se platí. Na garáž totiž není možné příspěvek na bydlení čerpat a částka tedy bude odečtena.

Jak uvádím výše, žádost o příspěvek na bydlení je třeba podat na úřadě práce v místě bydliště (odbor dávek státní sociální podpory). Formuláře pro podání žádosti jsou připojeny: formulář žádosti o příspěvek na bydlení a formulář pro doložení příjmů. Neznám bohužel Vaši celkovou situaci, nevím tedy, zda nebudete potřebovat další doklady. V případě potřeby formuláře vč. návodu k vyplnění naleznete zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-o-prispevek-na-bydleni.

Co se týče příspěvku na bydlení, jedná se o poměrně složitou záležitost, pokud by Vám tedy z mého vysvětlení bylo cokoli nejasného, neváhejte se znovu doptat.

Jelikož v dotaze zaznělo, že není nárok „na nic“, napadá mne, zda jste nezkoušeli žádat také o další dávky. Jelikož však dotaz směřoval k výši nákladů na bydlení, poskytla jsem informace k dávce, která se týká příspěvku na bydlení.

Nicméně, pokud se jedná o člověka v invalidním důchodu a druhého ve starobním, napadá mne, zda nepotřebují nějaké kompenzační pomůcky, na které by mohli získat příspěvek, zda využívají průkaz OZP (TP, ZTP nebo ZTP/P), či příspěvek na mobilitu sloužící k úhradě nákladů na dopravu, zda potřebují péči, kterou by mohli hradit z příspěvku na péči. Pokud jste měl tedy na mysli některou z dalších dávek, doplňte prosím svůj dotaz a rádi Vám poskytneme další informace.

S přáním úspěšného vyřízení

Mgr. Jitka Koutová, DiS.