pečuj doma

Mohu pracovat na DPP, když pobírám invalidní důchod?

29.1.2021

Jestliže má člověk invalidní důchod prvního stupně na nemoc, čímž má práci omezenou na 75% úvazek (6 h denně), zaujalo by nějak více sociálku, jestliže by ještě navíc přibyla dohoda o provedení práce? Tato dohoda by nepřesáhla 10 000 Kč, tedy by nevznikla nutnost platit soc. a zdravotní pojištění. Nezasáhli by např. při krácení důchodu?

Odpověď

Co se týče invalidního důchodu, tak ten samotný neomezuje práci na 75 % (či na jiná procenta). Jen přiznání důchodu znamená, že dotyčný/dotyčná má nemoc (postižení), které ovlivňuje jeho pracovní schopnost. Pokud je ona schopnost omezena na 35 – 49 %, tak je pak nárok na I. stupeň invalidního důchodu. 

Je velmi časté, že se lidé bojí pracovat, aby o důchod nepřišli, ale mělo by to být spíše tak, že pokud je jejich nemoc neomezuje v práci, tak by důchod neměl náležet. Důchod není odměna za nemoc, ale částečná saturace ztráty příjmu, kterého není osoba schopna dosahovat kvůli nemoci.

Pro posouzení, jak se na situaci bude dívat lékařská posudková služba, která hodnotí vliv zdravotního stavu na pracovní schopnost a tím určuje, zda invalidita bude či nikoliv, je důležité se podívat do posudku o invaliditě a učinit větší úvahu. 

Posudek o invaliditě je doklad, kde je uveden soubor nemocí a pak v posledním odstavci je uvedení, kolika procentní pokles pracovní schopnosti posudkový lékař vyhodnotil. Nad to je tam uvedeno, do jaké kapitoly a bodu byl posuzovaný zařazen (dle vyhlášky č. 359/2009 Sb.; dostupné zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-359#prilohy). Současně je zde uvedeno, zda posudkový lékař hodnotil přitěžujícím způsobem více nemocí anebo dominantní nemoc, která značně komplikuje uplatnění v dosavadní práci a znemožňuje dobře využít praxi a vzdělání.

A následně se také můžeme dočíst, zda lékař předpokládá zlepšení (např. u rakoviny) nebo má stav za trvalý (stav po amputaci, slepota, hluchota, resp. nevratná postižení). U stavů, kde dochází ke zlepšení, bude docházet k přezkumu zdravotního stavu a zde je také podstatné, zda se člověk adaptuje na postižení a vlastně si dokáže najít jiný druh obživy než před nemocí. U stavů trvalých k přezkumu většinou nedochází, ale i zde by se mohla hodnotit adaptace. 

Funguje to pak následně:

Při znovuposuzování zdravotního stavu nemocný vyplňuje profesní dotazník, ze kterého posudkový lékař vyčte, zda a jak nemocný pracuje. Pokud zhodnotí, že ho nemoc neomezuje, protože pracuje na plno v plnohodnotném zaměstnání bez úlev, většinou pak vyhodnocuje, že už invalidní důchod neplní reparační funkci (není náhradou ztráty příjmu z důvodu neschopnosti pro nemoc pracovat).

Podívá se do výše uvedené vyhlášky a hledá v ní postižení. Původně mohlo být postižení v bodu, kde je uvedeno „těžké omezení“ a nyní může určit nižší ovlivnění pracovní funkce, protože už půjde jen o „lehčí omezení“. Může také zařazení postižení ponížit, tím, že odebere až deset procentních bodů za adaptaci.

Příklad: pokud řidič kamionu získá důchod na problémy s ledvinami a začne chodit do práce jako hlídač, bude tam mít teplo, toaletu za rohem, pravidelné denní směny, minimum stresu, tak opravdu není adaptovaný a rozhodně jde o nekvalifikované zaměstnání, a to i kdyby pracoval na plný úvazek. Pokud by k tomu ale začal ještě podnikat a pracovat jako účetní, už by se o adaptaci dalo hovořit a mohlo by to znamenat snížení důchodu, protože si našel jiný způsob práce a přizpůsobil se potřebám svého těla (své nemoci).

Pokud by se vrátil k řízení kamionu, protože nic jiného neumí a dál si vlastně likvidoval tělo, tak je vidět, že ho nemoc nijak v pracovním výkonu neomezila, a tudíž není nic, co by měl refundovat důchod (a to i když mu při řízení není pohodlně). 

Zpravidla o neadaptaci vypovídá méně kvalifikované místo, částečný úvazek, zásadním způsobem přizpůsobené pracovní prostředí apod.

Tedy ve Vašem případě hodně záleží, o jaké primární omezení jde (viz poslední odstavec v posudku o invaliditě) a pak o jaký druh a rozsah práce jde v onom případě 6 hodin práce denně a co by případně byla práce na DPP. Ona práce na DPP totiž může být, že občas napíšete nějaký článek nebo jednorázově vyřešíte něco pro zaměstnavatele. Velmi často je ale DPP využívána spíš jako náhrada pracovního zkráceného úvazku a znamená nikoliv dohodu o vykonání převážně jednorázových činností, ale naopak soustavný pracovní výkon. Tato varianta více vypovídá o pracovní schopnosti. 

Nicméně z DPP do výše 10 000 Kč se nedělají odvody na sociálním pojištění, takže ČSSZ (tzv. sociálka) o tom vlastně neví. Pokud by byl vyplňován profesní dotazník, tak neuvedení rozsahu DPP by bylo lhaním, které by ale nemuselo být odhaleno.

Pokud by u DPP šlo o soustavný pracovní výkon (pravidelný), tak by se hodnotilo, co to vypovídá společně s částečným úvazkem o schopnosti pracovat. A mohl by posudkový lékař říci, že při takovém postižení posuzovaná osoba není tím postižením ovlivněna, protože zvládá vlastně plnohodnotnou celodenní práci. Nebo by to mohl hodnotit, že posuzovaná osoba není schopna najít a udržet si „řádnou“ práci na pracovní úvazek a k takovému přivýdělku nelze přihlížet. 

Fakticky nezáleží na příjmu, ale na vlivu postižení na pracovní výkon.

Doufám, že jsem Vám nezamotala hlavu a lépe vyjasnila, co se může dít. A že to budete schopen vyhodnotit (se znalostí postižení, zaměstnání a případné DPP). 

Mgr. Radka Pešlová

 

 

Publikace pro pečující a opatrovníky, které jsme na podzim vydali, jsou ke stažení i v pdf verzi.
Podívejte se na naše naučná videa s tématem péče. Je jich celkem devět.
Naše noviny jdou do 14. ročníku, chystáme videa etika ve zdravotnictví, v provozu budou poradny…
Pročtěte si naše noviny Pečujeme doma. Nové číslo je už na webu.

Články

PTÁTE SE: Jak zvládat mytí na lůžku, doporučili byste nafukovací vanu?

24.1.2022 Staráme se o matku manžela, je už ve vysokém věku, od léta je už na lůžku, s naší pomocí se posadí, ještě komunikuje, i když se to zhoršuje. Celkem vše zvládáme, až na mytí. Používáme klasicky lavór s vodou, žínky, apod. Ale VŽDY jsme mokří my, a hlavně postel. Při výměně plenek používáme více...

ZPRÁVY: Omikron nenapadá plíce, ale není to chřipka

23.1.2022 "Mutace covidu omikron napadá jen horní cesty dýchací, a proto v mnoha případech příliš neškodí. Přesto nemá smysl chodit mu naproti. Schválně se nakazit omikronem, nebo se třeba jen neočkovat a setkávat se s nakaženými nedává smysl," říká přední česká imunoložka Blanka Říhová. více...

ZPRÁVY: Válkův recept pro seniory. Podobný, jako na auta

22.1.2022 Jaký je recept pro české seniory? Podle ministra zdravotnictví profesora Vlastimila Válka v podstatě takový, jako na automobily. Nutné jsou především jejich pravidelné prohlídky a kvalitní palivo. Podle Válka nemusí jít o žádná drahá opatření v řádu třeba desítek miliard korun. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.