Odejmutí příspěvku na péči při schizofrenii

Pánovi, ročník 1963, byl odejmut příspěvek na péči. Matka je vysokého věku, sestry ho nekontaktují, "lítá" kolem něho veřejný opatrovník, pečovatelská služba, sestra domácí péče. Pán má par. schizofrenii, hlavní argument posudkového lékaře je, že by vše zvládat mohl, ale nechce. Původní příspěvek na péči byl 2. stupně, posudková lékařka snížila na 1., po novém posouzení novým posudkovým lékařem je výsledkem žádný PnP. Budu se odvolávat, ale dělám opatrovníka teprve dva roky.

Odpověď

Argument posudkového lékaře o tom, že pán by mohl zvládat sebeobsluhu lépe, ale nechce se mu, je častý. Bylo by však dobré zjistit, podle čeho posudkový lékař k tomuto závěru dospěl. Je totiž třeba si uvědomit, že posudkový lékař pána (velmi pravděpodobně) vůbec neviděl a mohl tedy své závěry udělat jen na základě dokladů, které obdržel od úřadu práce (= zpráva ze sociálního šetření) a od praktického lékaře pána (= zpráva, kterou si posudková služba od praktického lékaře vyžádala).

Prvním krokem, který bych tedy doporučila udělat, je zajistit všechny podklady a pečlivě je prostudovat. Pokud obsahují nepravdy, např. proto že sociální šetření bylo nedbale či nesprávně provedeno nebo sociální pracovnice nesprávně interpretovala zjištěné skutečnosti, doporučila bych v rámci odvolacího řízení požádat o nové sociální šetření. Pokud jsou chyby v lékařské zprávě, pak je třeba buď znovu navštívit praktického lékaře a požádat ho o novou – doplňující zprávu nebo zajistit zprávy od odborného lékaře (psychiatra, ke kterému pán dochází, neurologa apod.), příp. od psychologa, má-li pán nějakého.

Stejně tak bych doporučila zajistit podklady od sociální služby, kterou pán využívá. Jelikož píšete, že má smlouvu s pečovatelskou službou, pak předpokládám, že i pečovatelská služba musela provést (při uzavírání smlouvy) sociální šetření, na jehož základě posuzovala nepříznivou sociální situaci pána, vytvářel se individuální plán a další podklady. To vše máte jako veřejný opatrovník právo si vyžádat a obsah těchto textů pak můžete využít jako doklad toho, že se skutečně nejedná o pohodlnost pána, ale o to, že službu potřebuje, protože dané činnosti vykonávat nemůže.

Ostatně některé argumenty možná najdete i v rozsudku od soudu, který posuzoval omezení svéprávnosti pána.

Jelikož píšete, že jste opatrovníkem krátce, dovolím si zde stručně shrnout podmínky pro přiznání příspěvku na péči, abyste věděla, jak postupovat při sestavování odvolání.

Nárok na příspěvek na péči je upraven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhláškou č. 505/2006 k tomuto zákonu.

Jak již asi víte, u příspěvku na péči není tolik rozhodující zdravotní stav, ale tzv. životní potřeby, tedy potřeby, které je, resp. není člověk schopen zvládat sám, a potřebuje tedy, aby mu s nimi pomáhal někdo jiný (pečovatelka, asistent, rodina, přátelé…).

Jak již jste zjistila, nejde o to, že činnosti člověk nevykonává, protože se mu nechce (= je líný nebo pohodlný), ale proto, že jeho zdravotní stav ho natolik omezuje, že ani přes využívání léků či kompenzačních pomůcek dané činnosti nezvládá. Zde by měla jak sociální pracovnice, tak i následně posudkový lékař hodnotit, zda jsou využívány dostupné pomůcky, a i přesto žadatel danou činnost není schopen vykonat.

Řízení se skládá ze 3 kroků, nejprve sociální pracovník (v domácnosti žadatele) provede sociální šetření a pak posudkový lékař vypracuje svoji zprávu, jako podklad k této zprávě mu slouží vyjádření sociálního pracovníka a zpráva ošetřujícího (praktického) lékaře. Vždy je tedy třeba vyjádření všech těchto 3 institucí (tyto podklady jsou také důležité při sepisování odvolání):

• zpráva sociálního pracovníka (kopii vydá úřad práce)
• zpráva posudkového lékaře (kopii vydá úřad práce)
• zpráva praktického lékaře (k vyžádání v ordinaci praktického lékaře nebo na posudkové službě, adresu posudkové služby najdete ve zprávě posudkového lékaře)

Při sepisování odvolání tedy můžete čerpat ze zpráv z 3 různých zdrojů – od sociálního pracovníka, který popisuje situaci v domácnosti Vašeho klienta a jeho potřeby, od praktického lékaře, který by měl mít k dispozici zprávy od odborného lékaře, resp. lékařů a od posudkového lékaře, jehož vyjádření slouží jako podklad pro vydání rozhodnutí = úřad práce vypracuje rozhodnutí, které názor posudkového lékaře „kopíruje“.

Obsah těchto zpráv je dobré pročíst a případné nesrovnalosti rozporovat, případně zpochybnit dalším vyjádřením lékařů (obecně se má za to, že zpráva od odborného lékaře má větší váhu než zpráva od praktického lékaře).

Co jsou to životní potřeby a jak jsou vymezeny, vč. toho, kolik jich je třeba splňovat, resp. nezvládat pro jednotlivé stupně příspěvku, je uvedeno ve vyhlášce 505/2006 (ke stažení).

Až budete procházet jednotlivé životní potřeby a hledat zde argumenty pro to, co Váš klient nezvládá, vždy zkoumejte, zda danou činnost zvládne vykonat sám (tj. bez cizí pomoci), zda zvládne zkontrolovat správnost jejího provedení (tj. nepotřebuje dohled), zda je schopen ji vykonat vždy nebo téměř vždy (tj. právě s ohledem na duševní onemocnění zde může být problém v tom, že pán danou činnost zvládne vykonat ve chvíli, kdy má svůj „lepší den“, ale ten má 2x do měsíce a po zbytek času toho není schopen apod.) a zda je schopen si uvědomit, že musí danou činnost vykonat (např. hygiena – je potřeba, aby mu vykonání dané činnosti v daný čas někdo připomněl nebo pán jde a každý večer ví, že se má osprchovat, omýt mýdlem, vyčistit si zuby apod.?), nepotřebuje tedy dohled či dopomoc.

Domníváte-li se po prostudování všech materiálů, že by pán dle uvedených pravidel měl dostat příspěvek na péči (i vyšší stupeň), pak rozhodně podejte odvolání. Lhůta pro podání odvolání činí 15 dnů od převzetí rozhodnutí. Lhůta začíná běžet následující den od převzetí rozhodnutí na poště nebo na úřadě.

Pozor, velmi důrazně varuji před formulováním odvolání typu: „odvolávám se proti rozhodnutí, protože bylo sestaveno na základě špatných podkladů či skutečností“ - bez dalšího odůvodňování. Je to sice velmi rychlé a pohodlné, úspěšnost takových odvolání však bývá mizivá.

Naopak je třeba do odvolání vypsat bod po bodu jednotlivé nesrovnalosti podkladů (které jsem popsala výše) se skutečností. A následně vypsat, které jednotlivé životní potřeby pán nezvládá, a vše doložit důkazy. Důkazem může být nejen citace z lékařské zprávy, ale i ze zpráv od sociální služby či ze zprávy ze sociálního šetření, kterou vyhotovil úřad práce.

Vypisujte jednotlivé životní potřeby a u každé vždy uvádějte důkazy. Uvedete-li jich více, zvýšíte šanci pána v odvolání uspět. Správný postup posudkového lékaře by měl být totiž ten, že jednotlivé argumenty uvedené v odvolání buď potvrdí, tj. danou životní potřebu uzná jako nezvládnutou, nebo odůvodní, proč nesouhlasí a proč potřebu neuznává.

S přáním úspěšného vyřízení

Mgr. Jitka Koutová, DiS.