pečuj doma

Opakované čerpání dlouhodobého ošetřovného

25.7.2023

Chci se zeptat, zda může paliativní lékařka předepsat po třech měsících dlouhodobého ošetřovného opět další osobě dlouhodobé ošetřovné.
Nyní čerpá ošetřovné jedna dcera. Dávka jí bude v červenci končit. Může být na ošetřovném další dcera, aniž by byla (paní je v paliativní péči) hospitalizovaná?

Odpověď

Bohužel Vás musím již v úvodu zklamat. Možnosti opakovaného čerpání dlouhodobého ošetřovného jsou velmi omezené. Pokud se chtějí dcery v péči vystřídat, určitě mohou a je to jen dobře, když si rodina tímto způsobem vypomáhá. Bez ohledu na počet pečujících je však doba, po kterou může být pečováno, v součtu vždy maximálně 90 dnů.

Původní záměr dlouhodobého ošetřovného byl, aby se pokryla doba, než si pečující vyřídí příspěvek na péči, aby nedošlo k výpadku příjmu. Jelikož však řízení o příspěvku na péči trvá (dle našich zkušeností) cca 6-9 měsíců, ale někdy i déle, celá doba tím bohužel pokrytá není. Pro počáteční období je to však určitá ochrana.

Co nejdříve, tedy ještě než tedy doběhne zmiňovaných 90 dnů, doporučuji začít vyřizovat příspěvek na péči.

Co se týče opakovaného čerpání ošetřovného, je tato věc v zákoně (zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění) ošetřena takto:
§ 41a, odst. 9: „Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.“

A zde také otázka střídání pečujících:
§ 41 d, odst. 1: „V případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají. Vystřídání podle věty první je možné i opakovaně.“

Ať již Vás vede k úvaze o možnosti čerpat dlouhodobé ošetřovné opakovaně cokoli, jak vidíte, zákon je v této věci nastaven velmi přísně.

Pokud tedy péče trvá delší čas (nebo lze dle vyjádření lékařů předpokládat, že bude trvat delší čas), slouží k tomuto účelu právě příspěvek na péči.

Pro jeho vyřízení může využít některé doklady a podklady, které již jistě máte doma, resp. měl by tyto doklady mít k dispozici praktický lékař maminky. Pro nárok je totiž třeba doložit, že se jedná o tzv. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Tj. stav, který dle poznatků lékařské vědy trvá nebo bude trvat neméně rok, doporučuji pamatovat i na to, aby se tato informace objevila v lékařských zprávách.

Pozor, věnujte této věci pozornost. Někdy totiž laici, ale i třeba pracovníci úřadu práce tuto skutečnost nesprávně interpretují jako stav, který již trvá 1 rok. Což by pro pečující sestry mohlo znamenat, že nárok na příspěvek na péči vznikne až v době, kdy už bude maminka v léčení rok. Jak už jsem však řekla, jedná se o nesprávný výklad.

Pokud je již teď jasné, že onkologická léčba zmiňované paní bude trvat rok, je jasné, že výše uvedená kritéria splňuje a nárok na příspěvek na péči by mít měla. Aby tedy nebylo třeba se odvolávat a dodatečně to dokladovat, doporučuji vše ošetřit a zdokladovat již v úvodu celého řízení.

Jen pro jistotu dodáváme, že zatímco dlouhodobé ošetřovné čerpají pečující, žadatelem o příspěvek na péči je ten, kdo péči potřebuje. I u příspěvku na péči může být uvedeno více pečujících osob a i zde se mohou dcery (i opakovaně) vystřídat. Zde je režim dokonce natolik volný, že je možné se střídat i během každého dne (např. jedna dcera pečuje přes den, druhá v noci, jedna dopoledne, druhá odpoledne apod.). Péči je možné dle potřeby doplnit i profesionální sociální službou (např. pečovatelská služba donese oběd, pomůže s koupáním apod.).

A jak se příspěvek na péči vyřizuje?

Nárok na příspěvek na péči je upraven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhláškou č. 505/2006 k tomuto zákonu.

U příspěvku na péči není tolik rozhodující zdravotní stav, ale tzv. životní potřeby, tedy potřeby, které je, resp. není člověk schopen zvládat sám a potřebuje tedy, aby mu s nimi pomáhal někdo jiný (pečovatelka, asistent, rodina, přátelé…). Nejde tedy o zdravotní stav, ale o to, jak velký má zdravotní stav dopad na schopnost člověka v oblasti sebeobsluhy.

Co jsou to životní potřeby a jak jsou vymezeny, včetně toho, kolik jich je třeba splňovat, resp. nezvládat pro jednotlivé stupně příspěvku, je uvedeno ve vyhlášce 505/2006.

U každé životní potřeby je uvedeno několik „podbodů“ pro uznání toho, že žadatel nezvládá celou životní potřebu, postačí, aby nezvládal kterýkoli ze zmíněných podbodů. 

Celé řízení se skládá ze 3 kroků:

  • Nejprve sociální pracovník (v domácnosti žadatele) provede sociální šetření – na sociální šetření doporučuji si (podle textu vyhlášky) připravit argumenty a popis právě toho, co potřebuje zmiňovaná paní navíc kvůli onkologické léčbě, oslabení organismu, omezení týkající se jejího pracovního uplatnění, sebeobsluhy atd. atd.
  • Poté posudkový lékař vypracuje svoji zprávu.
  • Jako podklad k této zprávě mu slouží vyjádření sociálního pracovníka a zpráva ošetřujícího (praktického) lékaře.

Vždy je tedy třeba vyjádření všech těchto 3 institucí.

Po sociálním šetření posílá úřad práce dopis – usnesení o přerušení řízení, a to do doby, než posudkový lékař (za cca 3-5 měsíců, ale někdy i později) zpracuje posudek. Jakmile je posudek hotov, obdrží žadatel od úřadu práce další dopis – vyrozumění účastníka řízení, kde bude vyzván k nahlédnutí do spisu a bude mu poskytnuto právo vyjadřovat se k podkladům (tj. poukázat na nedostatky nebo chyby v dokladech).

Pokud byste s vyjádřením k podkladům potřebovaly pomoci, neváhejte se na mne obrátit.

Podrobné podmínky a pravidla pro přiznání příspěvku najdete zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/prispevek-na-peci

Připojuji také formulář pro podání žádosti o příspěvek a formulář o poskytovateli pomoci. Vyplňte jej a podejte na úřad práce. Adresu patrně znáte, nicméně pro jistotu přikládám odkaz, kde najdete všechny kontaktní údaje: https://www.uradprace.cz/web/cz/krajske-pobocky

Pozor, pro podání žádosti o příspěvek na péči je třeba vždy vyplnit oba formuláře, tj. nejen žádost jako takovou, ale také oznámení o poskytovateli pomoci. Žádost je možné vyplnit také elektronicky (podle toho, jaká varianta více vyhovuje) a to zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-o-prispevek-na-peci. Elektronické podání je však možné jen prostřednictvím datové schránky. Nemá-li žadatel datovou schránku, je třeba klasické podání buď poštou, nebo prostřednictvím podatelny úřadu. Na tomto odkazu najdete i podrobný návod pro vyplnění formulářů.

Pokud by výše uvedené dávky a podpora zmiňované paní a jejím dcerám z jakéhokoli důvodu nedostačovaly, pak doporučuji kromě nich zkusit se obrátit na některou z nadací. Např. nadace TV Nova Dobrý anděl se speciálně zaměřuje na podporu rodin, kde má někdo onkologické onemocnění. Více informací o této nadaci najdete zde: https://www.dobryandel.cz/

S přáním všeho dobrého Vám, pečujícím dcerám i jejich mamince

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje nový projekt.
Poslouchejte, odpočiňte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

ZPRÁVY: Až 44 procentům případů demence lze předejít

18.7.2025 Studie publikovaná online v červnu 2025 v časopise JAMA Neurology prokazuje, že udržování optimálního cévního zdraví v pozdním věku může významně snížit riziko vzniku demence před dosažením věku 80 let. Vědci v ní odhadli podíl nových případů demence spojených s modifikovatelnými rizikovými vaskulárními faktory. více...

PTÁTE SE: Jak sepsat závěť, když je jedno z dětí omezeno ve svéprávnosti

17.7.2025 Jsem opatrovník svého mentálně postiženého syna, který je v ústavu sociální péče, je mu 33 let, je zbavený svéprávnosti. A pak mám staršího syna, který bydlí se svojí rodinou. Chtěla bych sepsat závěť a nevím, zda je lepší to vše odkázat staršímu synovi, s podmínkou, že dá mladšímu bratrovi určitou část finančních prostředků na jeho účet více...

INFO: Videa s lékařkou Horkou a se zástupcem ombudsmana Schormem

16.7.2025 Natočili jsme dvě nová videa z cyklu Etika ve zdravotnictví a sociálních službách.
Z rozhovoru s lékařkou, psycholožkou a terapeutkou Horkou se dozvíte, jak liší etika práce profesionálního a rodinného pečujícího a jaké zásady by měl dodržovat rodinný pečující. Doktorka Taťjána Horká vychází z bohaté praxe více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.