pečuj doma

Osoba odpracovala dost let, ale nedosáhla ještě důchodového věku

25.10.2023

Osoba po odpracování 40 let (tedy splnění podmínky odpracovaných let - většina jako OSVČ), ale ještě nedosáhnutí na předčasný důchod, přestala pracovat, není v evidenci na úřadu práce (zdravotní pojištění si hradí, sociální ne). Bude pak této osobě vyplácen starobní důchod od chvíle vzniku nároku (když požádá) bez ohledu na to, že výplata starobního důchodu nenavazuje na výdělek - práci, nemocenskou, nebo evidenci na ÚP? A bude tento starobní důchod nějak krácen? Jde o situaci, kdy například žena se dvěma dětmi přestane pracovat ve věku 58 let. Má zdravotní problémy. Jaký vliv bude mít tato doba bez příjmu na starobní důchod, jeho výši a výplatu? A bylo by to jiné, kdyby byla v pracovní neschopnosti?

Odpověď

Položila jste hned několik otázek, pokusím se tedy na všechny postupně odpovědět.

Jak již asi víte, podmínky nároku na starobní důchod jsou dvě – odpracované roky a odpovídající věk.
Píšete, že člověk, o kterého se jedná, má odpracovaných 40 let, pak je první podmínka bohatě splněna. Nikde není napsáno, že když tento člověk ještě nenaplnil druhou podmínku, musí za každou cenu pracovat. Nemusí.
Bylo by to pochopitelně lepší, protože další odpracovaná doba, resp. z příjmu hrazené sociální pojištění, by zvyšovalo budoucí starobní důchod (za každý celý odpracovaný rok o 1,5 %), ale dnes již zaměstnávání povinné není.

Okamžitě mi při čtení Vašeho dotazu naskočilo nebezpečí vzniku dluhu na zdravotním pojištění, ale jelikož píšete, že si tato osoba zdravotní pojištění platí, tak také tato věc je „ošetřena“ a případný dluh zde nehrozí.

Když se ptáte na nemocenskou, pak ano, nemocenská se započítává do starobního důchodu, ale jen za určitých podmínek. Pracovní neschopnost jako takovou můžete mít kdykoli, jen v některých případech však z ní plyne také nárok na nemocenské dávky, tzv. nemocenskou. Jedná se tedy o dvě věci, které spolu nemusejí souviset. 
Do starobního důchodu se započítává jen doba, kdy je nárok na nemocenské dávky, protože ty jsou určitým dokladem zaměstnání, které je podmínkou zápočtu do starobního důchodu.

Aby mohl vzniknout nárok na nemocenské, je třeba, aby byla osoba po určitou dobu před onemocněním nemocensky pojištěna. Jedná-li se o zaměstnance, který onemocní v průběhu svého zaměstnání, je situace poměrně jasná, čerpá nemocenské dávky a po skončení nemoci se vrátí do zaměstnání. Celá doba (odpracovaná i ta, kdy byl nemocný) se pak započítává jako doba odpracovaná.
A to i v případě, kdy v průběhu nemoci skončí např. pracovní poměr na dobu určitou a smlouva již není prodloužena. Jedná se o onemocnění v tzv. ochranné době a celá tato doba je tedy připočítána k době odpracované, a to i přesto, že již smlouva v podstatě skončila.
Podobná situace nastává, pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru (to zda pracovní poměr skončil výpovědí nebo uplynutím času není v tomto případě důležité) onemocní v ochranné lhůtě, která je 7 kalendářních dnů.

Jiná situace je u OSVČ. Jelikož píšete, že zmiňovaná osoba si hradí sociální a zdravotní pojištění, usuzuji z toho, že nemocenské hrazeno není. Aby tedy mohl vzniknout nárok na nemocenské, musí být nemocenské pojištění hrazeno nejméně po dobu 3 měsíců před vznikem nemoci (nebo úrazu).

Vypsala jsem jen nejběžnější situace, přesto jich mnoho dalších zbývá (např. nemoc ve zkušební době), stejně tak nevím, po jakou dobu je nebo by bylo nemocenské čerpáno, podpůrčí doba u nemocenského je ze zákona limitována časem a pak také doložením trvání léčby atd. Je to zkrátka mnoho. Pokud byste k této věci tedy měla nějaké doplnění, budu ráda, abych Vám pak mohla odpovědět konkrétněji.

Já se však zamýšlím i nad tím, zda zmiňovaná osoba přerušila podnikání či nikoli. Pokud ano, je zde možnost nastoupit na úřad práce a čerpat podporu v nezaměstnanosti. Protože mluvíme o člověku starším 55 let, je zde nárok na podporu v nezaměstnanosti až 11 měsíců a také tato doba se započítává do starobního důchodu. Nehledě na skutečnost, že by měl vzniknout nárok na podporu v nezaměstnanosti a tedy určitý příjem.

Ať tak či tak, přihlášení na úřad práce není povinností, zvláště, hradí-li si tento člověk zdravotní pojištění. Jak jsme si již řekli, není zde ani povinnost pracovat. Přesto bych v souvislosti s výší budoucího důchodu doporučila několik kroků tak trochu „pro jistotu“.

Pokud to ještě osoba neudělala a má bankovní identitu nebo datovou schránku (ta by měla být zřízena od ledna letošního roku všem OSVČ povinně), pak může využít poměrně novou službu České správy sociálního zabezpečení a tou je tzv. IDA – Informativní důchodová aplikace (více informací najdete zde: https://www.cssz.cz/informativni-duchodova-aplikace-ida-)

V IDA si může člověk prověřit, jaká bude výše starobního důchodu, protože se tam dá poměrně přesně již dnes vypočítat. Stejně tak doporučuji prověřit, zda všechny odpracované a placené roky sociálního pojištění jsou zde zaznamenány, pokud ne, je nejvyšší čas dohledat všechny doklady a doložit je na OSSZ. Doložení je pochopitelně možné i později, ale ze zkušenosti vím, že zvlášť doklady od zaměstnavatelů, u kterých člověk pracoval např. před 30 lety, se často shánějí velmi obtížně. 

Co se týče výše důchodu, kterou v IDA uvidíte, je dobré pamatovat na to, že starobní důchod řádný krácen nebude, pokud by však tato žena šla do předčasného starobního důchodu, ke krácení pochopitelně dojde, a to bohužel trvale. Nástup do předčasného důchodu tedy doporučuji, s ohledem na trvalé snížení výše starobního důchodu, dobře zvážit.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte si návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.

Články

INFO: Kdy může lékař odmítnout pacienta a kdy ukončit péči?

18.11.2026 Naplněná kapacita ordinace, nedodržování léčebného postupu nebo agresivní chování pacienta mohou lékaře postavit před otázku, zda pacienta přijmout, případně zda v péči pokračovat. Zákon tyto dvě situace rozlišuje a stanoví pro ně konkrétní podmínky. Stačí k ukončení péče ztráta důvěry? Co když problémy působí rodiče nezletilého pacienta? více...

ZPRÁVY: Superdávka – od října krok vpřed. Ale řada problémů zůstává

17.11.2026 Od října 2026 platí upravené podmínky dávky státní sociální pomoci, známé jako superdávka. Změny se týkají především výpočtu nákladů na bydlení, životního minima a postavení samoživitelů. Nová pravidla mohou pomoci také lidem se zdravotním postižením a seniorům. Ne všechny domácnosti si však polepší a některé problémy systému přetrvávají. více...

Krátce

Česká televize od listopadu 2026 rozšířila nepřetržitou dostupnost automatických skrytých titulků také na program ČT sport. Novinka usnadňuje sledování živých přenosů lidem se sluchovým postižením. Bude se to týkat i hokejového mistrovství světa. 

Do dvou let by si mohli lidé v České republice vyzvednout některé léky na předpis nejen ve  výdejním boxu, ale nechávat si je i doručovat přímo domů.

Podporují nás

Ministerstvo zdravotnictví
Statutární město Brno
Jihomoravský kraj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.