pečuj doma

Po odpracování 36 let bych potřebovala zůstat doma a pečovat

23.2.2024

Snažila jsem se vždy spoléhat sama na sebe. Je mi 54 let, mám čtyři děti, odpracováno 36 let převážně ve směnném provozu. Minimálně na pracovní neschopnosti, z mateřské dovolené jsem předčasně odcházela zpět do zaměstnání. Nyní byla u dcery zjištěna závažná psychiatrická diagnóza, má invalidní důchod II. stupně ve věku 19 let, ve společné domácnosti je ještě 13letá dcerka a manžel. Jde o to, že péče o nemocnou dceru je náročná. Nechci žádné příspěvky, prostě už docházejí síly a nejvíc by mi pomohlo zůstat s ní doma. Je to vůbec možné?

Odpověď

Již v úvodu Vás mohu ujistit, že doma samozřejmě zůstat můžete. Nic tomu nebrání a od sametové revoluce nemáme u nás ani povinnou zaměstnanost. To však jistě víte, ale předpokládám, že je pro Vás důležité nějak „ošetřit“ Vaši péči a dobu, kdy budete (pravděpodobně bez zaměstnání) doma pečovat o dceru, resp. dcery.

Chápu, že jste z náročné péče velmi unavena, a tak rozumím tomu, že vyřizování a obíhání úřadů je pro Vás v této chvíli asi obtížně představitelné. Jak však postupovat a jaké jsou možnosti?

Pokud jste v této chvíli zaměstnána, můžete buď podat výpověď, nebo se na přechodnou dobu domluvit se svým zaměstnavatele na neplaceném volnu.

První možnost Vám zajistí určitou dávku nezávislosti, připraví Vás však o možnost „mít se kam vrátit“ až péče skončí, resp. až se zdravotní stav dcery stabilizuje a ta Vás již nebude potřebovat nebo alespoň ne v takovém rozsahu jako dnes. A navíc si budete muset sama hradit sociální a zdravotní pojištění (podrobněji viz dále).

Druhá možnost Vám zajistí právo na návrat do zaměstnání, budete si však i v tomto případě muset sama hradit sociální a zdravotní pojištění. Na to je třeba pamatovat, protože jakmile neubudete mít u svého zaměstnavatele žádnou práci = žádný příjem, nebude za Vás odvádět sociální a zejména (povinné) zdravotní pojištění.
Co se týče neplaceného volna, zákonem jeho délka není omezena. Problém však bývá spíš v tom, že pokud se na něm domluvíte, zaměstnavatel Vám bude muset držet Vaše místo a bude omezen v tom, jak práci, kterou dnes vykonáváte Vy, zajistit někým jiným.
Nevím kde a v jakém oboru pracujete, ale právě provozní důvody bývají nejčastějším argumentem, proč zaměstnavatel na dlouhodobější (neplacené) volno nechce přistoupit. 
Co se týče neplaceného volna, doporučuji brát je spíš jako určitou „pojistku“ na kratší dobu, než bude jasné, jak péči o dceru zajistit dlouhodobě a než Vy si uděláte jasnou představu o tom, jak postupovat dále.

Jak pojištění zajistit?

Můžete se přihlásit (u zdravotní pojišťovny) jako tzv. samoplátce a hradit je ze svého. Tato možnost je samozřejmě závislá na Vaší finanční situaci. Vzhledem k tomu, že budete bez příjmů, budou to další náklady, které budete muset hradit.

Pokud byste dala v zaměstnání výpověď, můžete se přihlásit na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání. Uchazečům o zaměstnání hradí zdravotní pojištění stát a po omezenou dobu mají nárok i na to, aby jim doba evidence byla započítávána jako doba náhradní, resp. náhradní doba zaměstnání pro nárok na starobní důchod.
Co se týče evidence u úřadu práce, je však třeba pamatovat na to, že Vám budou nabízeny pracovní nabídky, na které musíte být schopna reagovat (= chodit na pohovory) a příp. vhodné zaměstnání přijmout nebo při jeho odmítání počítat s tím, že budete s evidence úřadu práce vyřazena.
Přesto i evidence u úřadu práce přináší své výhody, mj. nárok na podporu v nezaměstnanosti (základní podmínkou je, abyste měla v posledních 2 letech odpracováno nejméně 12 měsíců) a výše zmiňovanou úhradu zdravotního a sociálního pojištění.

Kromě neplaceného volna můžete svého zaměstnavatele požádat i o zkrácení pracovní doby. Tuto možnost dává zákoník práce, zaměstnavatel je však povinen vyhovět „pečujícím osobám“. Přestože byste o dceru/dcery pečovala, pokud byste neměla žádnou sociální dávku (např. příspěvek na péči), neměla byste také žádný „oficiální“ status toho, že jste pečující. Zde by tedy zaměstnavatel mohl snáze Vaši žádost odmítnout.
Výhodou setrvání v zaměstnání byť na kratší úvazek by bylo to, že byste i nadále měla (byť menší) příjem a byla byste sociálně, zdravotně (i nemocensky) pojištěna.

Dlouhodobé ošetřovné

Možná jste již slyšela o této dávce nemocenského pojištění, kterou je možné čerpat po dobu 3 měsíců, resp. 90 dnů a to s tím, že byste mohla setrvat ve stávajícím zaměstnání. Jedná se o dávku určenou tomu, kdo přeruší zaměstnání proto, aby se mohl starat o někoho blízkého, kdo náhle onemocněl nebo měl úraz, byl hospitalizován (nejméně 4 dny) a po propuštění z nemocnice potvrdí lékař, že trvá potřeba péče ještě dalších nejméně 30 dnů.
Hospitalizace se nevyžaduje u nemocných „v inkurabilním stavu vyžadujícím paliativní péči“.

Když to zjednoduším, dlouhodobé ošetřovné je určené pro případy, kdy se ze samostatného člověka stane více méně ze dne na den člověk závislý na péči okolí. Nejčastěji tuto dávku čerpají pečující, kteří se starají o seniora, zde se potřeba péče nejsnáze dokazuje.
U osob s duševním onemocněním bývá doložení potřeby péče obtížnější, proto, pokud o této možnosti uvažujete, poraďte se s ošetřujícím lékařem dcery. Pochopitelně v případě, že má Vaše dcera za sebou hospitalizaci. Bez této podmínky nárok na dlouhodobé ošetřovné bohužel vzniknout nemůže.
Zmiňovaných 90 dnů pak slouží k tomu, aby pečující nepřišel ze dne na den o příjem, ale mohl zajistit péči, udržet si zaměstnání a vyřídit vše potřebné, mj. např. příspěvek na péči, který je pak možné čerpat neomezeně dlouhou dobu, resp. po celou dobu, po kterou bude poskytována potřebná péče.

Poslední možnost si dovolím zde přidat, přestože jste zmínila, že o žádné sociální dávky nestojíte. Nechápejte to, prosím špatně, velmi často se setkávám s tím, že pečující spíš než na sebe myslí na to, aby zajistili péči o své blízké a na sebe úplně zapomínají.

Podle toho, co píšete, máte sice odpracovaných 35 let, což je pro nárok na starobní důchod dostačující, ale podle Vašeho data narození vidím, že Vám (i do předčasného) starobního důchodu chybí ještě 8 let (do předčasného důchodu můžete dle stávající legislativy odejít v lednu 2032, do řádného pak v lednu 2035). Chcete-li se na data vzniku nároku na Váš starobní důchod podívat, můžete použít tento odkaz: https://www.mpsv.cz/web/cz/kalkulacky (až dole na stránce si rozklikněte „věková kalkulačka“) nebo využijte IDU (podrobněji viz dále).
Samozřejmě nemusíte pracovat (ani si sociální pojištění platit), bude-li však péče trvat déle (rozumějte 2,3 nebo 5 či více let), bude to mít samozřejmě vliv na výši Vašeho starobního důchodu.
Pro podrobnější informace bych doporučila jedna nahlédnout do Informativní důchodové aplikace IDA (více informací a přístup najdete zde: https://www.cssz.cz/informativni-duchodova-aplikace-ida-)
Přístup do této aplikace bude mít v případě, že máte tzv. bankovní identitu (= internetové bankovnictví). Je to proto, aby si Vás mohla ČSSZ ověřit (aby do Vašeho účtu nemohl vstoupit nikdo cizí).
Pro další informace (nebo nemáte-li bankovní identitu) doporučuji věc konzultovat na kterékoli pobočce Správy sociálního zabezpečení - OSSZ nebo na ČSSZ (kontakty najdete na www.cssz.cz).

Najdete-li v sobě dost sil (nebo můžete požádat o pomoc někoho blízkého), pak bych doporučila pro dceru zkusit požádat o příspěvek na péči.

Nebudu Vám zastírat, že vyřídit tuto dávku zvlášť pro někoho s duševním onemocněním není vůbec snadné. Nevím, jak vážné je onemocnění Vaší dcery, a tím neumím ani posoudit, v jak velkém rozsahu bude péči potřebovat.
Pokud byste tuto dávku však získaly, resp. pokud by dceři na tuto dávku vznikl nárok a to nejméně ve II. stupni, pak by Vám jako tzv. hlavní pečující osobě vznikl nárok na hrazení zdravotního pojištění státem a doba péče by se Vám započítávala jako náhradní doba pojištění. Nehledě na finanční částku příspěvku na péči, který by pravděpodobně byl v některém z nižších stupňů (pravděpodobně I. nebo II., ale to jen odhaduji), ale i tak by to byl příjem.

Nárok na příspěvek na péči je upraven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhláškou č. 505/2006 k tomuto zákonu.
U příspěvku na péči není tolik rozhodující zdravotní stav nebo diagnóza, ale to, jaký má zdravotní stav vliv na zvládání tzv. životních potřeb, tedy jakýchsi činností (vyjmenovaných výše zmiňovaným zákonem a vyhláškou), které je, resp. není člověk schopen zvládat sám a potřebuje tedy, aby mu s nimi pomáhal někdo jiný (pečovatelka, asistent, rodina, přátelé…).
Co jsou to životní potřeby a jak jsou vymezeny, vč. toho, kolik jich je třeba splňovat, resp. nezvládat pro jednotlivé stupně příspěvku, je uvedeno ve vyhlášce 505/2006 (viz připojený text).

Celé řízení se skládá ze 3 kroků:

  • nejprve sociální pracovník (v domácnosti žadatele) provede sociální šetření, ve kterém vypíše, co (dle toho, co vidí v domácnosti a z rozhovoru se žadatelem a pečující osobou) člověk nezvládá
  • a pak posudkový lékař vypracuje svoji zprávu
  • jako podklad k této zprávě mu slouží vyjádření sociálního pracovníka a zpráva ošetřujícího (praktického) lékaře.

Vždy je tedy třeba vyjádření všech těchto 3 institucí.
Po sociálním šetření posílá úřad práce dopis – usnesení o přerušení řízení, a to do doby, než posudkový lékař (za cca 3 měsíce, ale někdy i později) zpracuje posudek. Jakmile je posudek hotov, obdržíte od úřadu práce další dopis – vyrozumění účastníka řízení, kde budete vyzváni k nahlédnutí do spisu a bude Vám poskytnuto právo vyjadřovat se k podkladům (tj. poukázat na nedostatky nebo chyby v dokladech).

Podrobné podmínky a pravidla pro přiznání příspěvku najdete na www.mpsv.cz – odkaz integrovaný portál nebo přímý odkaz zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/prispevek-na-peci.

Najdete zde i formulář pro podání žádosti o příspěvku a formulář poskytovatel pomoci (pozor, je třeba vyplnit a podat oba tyto formuláře). Vyplňte jej a podejte na úřad práce. Adresu patrně znáte, nicméně pro jistotu přikládám odkaz, kde najdete všechny kontaktní údaje: https://www.uradprace.cz/web/cz/krajske-pobocky
Máte-li datovou schránku, můžete formulář podat i elektronicky. Pokud datovou schránku nemáte, můžete jej na tomto odkazu „jen“ vyplnit, vytisknout a podat klasickou „papírovou“ cestou.

S přáním všeho dobrého Vám i Vaší dceři.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Hlaste se na kurzy pro pečující a opatrovníky, které pořádáme v červnu Brně.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte se návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

ZPRÁVY: Významná konference "Stáří spojuje" bude začátkem června

23.4.2024 Již tradiční mezinárodní konference Stáří spojuje 2024 se koná od 3. do 4. června 2024 v Praze. Hlavními tématy konference letos budou: mezigenerační vztahy, umění stárnout, ageismus, postavení seniorů ve společnosti, týrání a zanedbávání seniorů a další. Pozvání přijala řada významných českých i zahraničních expertů. více...

INFO: Zdravotně postižení budou od dubna 2025 patřit pod ČSSZ

22.4.2024 MPSV připravilo návrh zákona, jehož cílem je systémové sjednocení všech sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem pod hlavičku České správy sociálního zabezpečení. Namísto Úřadu práce ČR by tak nově o příspěvku na péči a dávkách pro osoby se zdravotním postižením rozhodovaly územní správy sociálního zabezpečení. více...

PTÁTE SE: Znovuposouzení příspěvku na péči v 18 letech u celiaka

21.4.2024 Dceři v listopadu 2023 skončil posudek (3. v pořadí) na příspěvek na péči v 1. stupni, dg. celiakie, skolióza (celotrupový korzet). Uznáno pokaždé d) stravování, e) oblékání, h) péče o zdraví. (Rozporovali jsme osobní aktivity, ale nedosáhli). Před dvě dny jsem byla na základě Vyrozumění z úřadu práce nahlédnout do spisu. Posudkový lékař popsal více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.