pečuj doma

Podpora v nezaměstnanosti po rodičovské dovolené a zaměstnání

30.11.2025

Zajímalo by mě, z čeho se vypočítá podpora po rodičovské, která skončila 30. září, poté jsem nastoupila do nové práce, která po týdnu skončila, a přihlásila jsem se na úřad práce. V oznámení o podpoře se vychází jako z posledního zápočtu péče o dítě, přitom poslední bylo toto zaměstnání. Před rodičovskou dovolenou jsem pracovala 4 roky v jiné firmě, kde hlavní pracovní poměr skončil 31. srpna. Zvláštní je, že jsem našla podobných situací několik a některé vycházely z výdělku a jiné z průměru.

Odpověď

Obecná pravidla pro nárok na podporu v nezaměstnanosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Podle tohoto zákona se výše podpory v nezaměstnanosti stanovuje podle posledního zaměstnání, které bylo zároveň dobou důchodového pojištění.

Pro vaši informaci uvádím i odkaz na příslušná ustanovení – § 50 odst. 1 a 4.

„ (1) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů; pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.

(4) Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.“

Tolik tedy k obecným pravidlům. Pokud hledáme důvod, proč Úřad práce nezapočítal příjem z Vašeho posledního zaměstnání, připadá v úvahu několik možností:

  1. Nešlo o dobu důchodového pojištění.
    To může nastat například tehdy, pokud jste pracovala na dohodu o provedení práce, nebo pokud šlo o tzv. zaměstnání malého rozsahu, ze kterého nevyplývá povinnost odvádět pojistné.
  2. Zaměstnavatel nedoložil správné podklady.
    Aby mohl Úřad práce určit výši podpory, je nutné předložit doklady o průměrné měsíční mzdě, z níž se podpora vypočítává. Tyto doklady by měl vystavit zaměstnavatel při skončení Vašeho pracovního poměru.
  3. Úřad práce z nějakého důvodu Vaše doklady nepřijal, pokud jste je vkládala elektronicky např. do aplikace Jenda, ověřte si, zda byly na úřad práce doručeny.

Pokud víte, že jste vše doložila správně, a přesto Vám není jasné, proč Úřad práce vypočítal podporu podle období rodičovské dovolené (tedy podle násobku průměrné mzdy v národním hospodářství) namísto podle Vašeho posledního zaměstnání, doporučuji následující postup:

  • Podívejte se do rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti – mělo by tam být uvedeno zdůvodnění.
  • Pokud tam uvedeno není, můžete podat odvolání a s odkazem na výše uvedené paragrafy zákona o zaměstnanosti požádat, aby byla výše podpory vypočítána z průměrného výdělku v posledním zaměstnání.

Úřad práce bude muset na základě Vašeho odvolání výpočet znovu prověřit a buď jej upravit, nebo zdůvodnit, proč odvolání nevyhoví.

S přáním všeho dobrého

Mgr. Jitka Koutová DiS.


§ 52

Uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání stanovenou v § 39 odst. 1 písm. a), se podpora v nezaměstnanosti stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění v rozhodném období. Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění.

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Poslouchejte, odpočívejte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

INFO: Pohotovosti od ledna 2026: odpovědnost už mají pojišťovny

15.1.2026 Od roku 2026 přešla odpovědnost za zajištění zdravotních pohotovostních služeb z krajů na zdravotní pojišťovny. Zákon a prováděcí vyhláška vymezují minimální rozsah i základní strukturu systému, jehož páteř tvoří nemocnice s urgentními příjmy a pediatrickými odděleními – celkem 96 pracovišť lékařské pohotovostní služby pro dospělé a 82 pracovišť pro děti. více...

PTÁTE SE: Jak zajistit do budoucna péči o nezletilého autistu

14.1.2026 Chci se zeptat, jak to dál pokračuje při smrti rodičů u nezletilého autisty, jak co nejlépe zajistit jeho budoucnost, aby nezůstal napospas ústavu a podobným zařízením.
ODPOVĚĎ
Z Vaší zprávy není zcela zřejmé, zda se jedná o preventivní dotaz do budoucna, nebo o aktuální situaci (například v souvislosti se více...

INFO: Zvýšení příspěvku na péči? Ani ne tři hodiny asistence navíc

13.1.2026 Osamělí senioři, kteří si již nejsou schopni nakoupit a uvařit, zaplatí ze zvýšeného příspěvku na péči v prvním stupni pouze osm obědů měsíčně.Zvýšení příspěvku na péči v prvním a druhém stupni závislosti od ledna 2026 vyvolává smíšené reakce. Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje potřebou udržet reálnou hodnotu příspěvku. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.