pečuj doma

Pracovní neschopnost před žádostí o invalidní důchod

4.11.2024

Manžel má už delší dobu zdravotní potíže, čekají ho nějaká vyšetření, již teď ale není schopen ze zdravotních důvodů pracovat, skončil tedy v práci a je veden na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Byl za poslední rok i v pracovní neschopnosti, ale nebylo to s jednou diagnózou, nejdříve s úrazem (bez trvalých následků), poté s jinými potížemi. Je šance uspět s žádostí o invalidní důchod i tehdy, pokud netrvala pracovní neschopnost déle než 1 rok? Uvádí se, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav musí trvat déle než 1 rok. Laicky řečeno, musí trvat délka pracovní neschopnosti bez přerušení minimálně jeden rok, nebo stačí, když se v délce minimálně 1 roku člověk léčí u lékaře (i bez pracovní neschopnosti)?

Pokud je tedy manžel veden na Úřadu práce, bere se jako „zdravý“ a tím pádem by se mu tato doba, byť zdravotní potíže má a k lékařům chodí, nepočítala do stále trvajícího nepříznivého zdravotního stavu?

Co dělat, když praktický lékař nenapíše do dotazníku k invalidnímu důchodu pro účely ČSSZ všechny diagnózy a zdravotní potíže (i když má lékařské zprávy), případně nás vůbec nepozve k osobní konzultaci k vyplnění tohoto dotazníku? Dají se ČSSZ dodat lékařské zprávy dodatečně, když ani ČSSZ nás nevyzve k posudkovému řízení o invalidní důchod?

K tomuto ještě navíc je manžel pečující osobou našeho zdravotně postiženého syna (II. stupeň závislosti), na ČSSZ nám bylo sděleno, že se doba péče počítá (do důchodu) celá, přesně v tom počtu měsíců či let, kolik se o postiženého pečuje. Nedávno jsme se ale doslechli, že aby se péče o osobu blízkou mohla započítat do důchodu (místo zaměstnání), musí doba péče trvat nejméně 15 let. Potřebovali bychom poradit, kde je tedy pravda?

Odpověď

Zareaguji odpovědí do Vašeho textu:

Manžel má už delší dobu zdravotní potíže, čekají ho nějaká vyšetření, již teď ale není schopen ze zdravotních důvodů pracovat, skončil tedy v práci a je veden na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Pokud manžel nemůže pracovat, pak při evidování na Úřadu práce má překážky a neměl by být v evidenci, protože není schopen přijmout zaměstnání v odpovídajícím rozsahu.

Byl za poslední rok i v pracovní neschopnosti, ale nebylo to s jednou diagnózou, nejdříve s úrazem (bez trvalých následků), poté s jinými potížemi. Je šance uspět s žádostí o invalidní důchod i tehdy, pokud netrvala pracovní neschopnost déle než 1 rok?

Ano je, mnoho lidí není současně v pracovní neschopnosti. Ale, pokud by pracoval v zaměstnání na plný úvazek, neměl by pracovní neschopnost, špatně by se prosazovalo, že je vlastně nemocný a nemoc ho dlouhodobě omezuje.

Uvádí se, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav musí trvat déle než 1 rok. Laicky řečeno, musí trvat délka pracovní neschopnosti bez přerušení minimálně jeden rok, nebo stačí, když se v délce minimálně 1 roku člověk léčí u lékaře (i bez pracovní neschopnosti)?

Buď musí trvat rok, ale současně musí být předpoklad trvalých následků (např. komplikovaná zlomenina se sice léčí až rok, ale možná nebudou trvalé následky), anebo musí být předpoklad, že rok bude trvat (např. po amputaci opravdu není nutné čekat celý rok, než se požádá o důchod).

Pokud je tedy manžel veden na Úřadu práce, bere se jako „zdravý“ a tím pádem by se mu tato doba, byť zdravotní potíže má a k lékařům chodí, nepočítala do stále trvajícího nepříznivého zdravotního stavu?

Takto to posudkový orgán nejspíše nebude vykládat. Manželův ošetřující lékař bude uvádět popis nemoci, komplikací. Budete dokládat (nebo to přiloží obvodní lékař) lékařské zprávy, kde budou data jednotlivých vyšetření. V lékařských zprávách by mělo být popsáno, o jaký stav jde – např. dlouhodobý, vůči dalším postupům rezistentní, stav neuspokojivý, trvalý, trvalé následky, léčbou těžce ovlivnitelný atd.

Co dělat, když praktický lékař nenapíše do dotazníku k invalidnímu důchodu pro účely ČSSZ všechny diagnózy a zdravotní potíže (i když má lékařské zprávy), případně nás vůbec nepozve k osobní konzultaci k vyplnění tohoto dotazníku?

Ideálně předem vyměnit lékaře.

Pak je možnost si na jeho práci stěžovat u jeho nadřízeného, případně pak na krajském úřadu. To Vám ale aktuálně moc nepomůže. Mizerně vypsané doklady bývají častým důvodem špatně přiznaných sociálních dávek.

Dají se ČSSZ dodat lékařské zprávy dodatečně, když ani ČSSZ nás nevyzve k posudkovému řízení o invalidní důchod?

Manžel bude vyzván k vypsání profesního dotazníku. Na jeho druhé straně je i jeho vyjádření, co považuje za nosnou omezující nemoc a proč – tady si dejte obzvláště záležet na vyplnění. A při odesílání můžete připojit všechny dokumenty, které ve věci nemoci manžela považujete za důležité.

K tomuto ještě navíc je manžel pečující osobou našeho zdravotně postiženého syna (II. stupeň závislosti), na ČSSZ nám bylo sděleno, že se doba péče počítá (do důchodu) celá, přesně v tom počtu měsíců či let, kolik se o postiženého pečuje.

Ano, ale… pokud k péči pracoval, bude se dělat řízení o uznání péče. Více k tomu máme popsáno zde: https://www.mskruh.cz/poradna/socialne-pravni-poradna-pro-pecujici/ptate-se-jak-se-mi-bude-pocitat-duchod-kdyz-pecuji-i-pracuji

Nedávno jsme se ale doslechli, že aby se péče o osobu blízkou mohla započítat do důchodu (místo zaměstnání), musí doba péče trvat nejméně 15 let. Potřebovali bychom poradit, kde je tedy pravda?

Ona je pravda tak nějak na půl. Počítá se péče i kratší než doba 15 let. Ale pokud se k péči (do 15 let) pracuje, tak se započítává práce a lze dobu práce vyloučit (je-li za malé peníze) a upřednostnit dobu péče. Pokud se k péči (nad 15 let) pracuje, tak se do výpočtu důchodu počítá práce a výše příspěvku současně.

Tedy nejde o to, že by se kratší péče nepočítala, ale o způsob výpočtu – více je také popsáno v odkazu výše.

Mgr. Radka Pešlová

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Poslouchejte, odpočívejte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

INFO: Pohotovosti od ledna 2026: odpovědnost už mají pojišťovny

15.1.2026 Od roku 2026 přešla odpovědnost za zajištění zdravotních pohotovostních služeb z krajů na zdravotní pojišťovny. Zákon a prováděcí vyhláška vymezují minimální rozsah i základní strukturu systému, jehož páteř tvoří nemocnice s urgentními příjmy a pediatrickými odděleními – celkem 96 pracovišť lékařské pohotovostní služby pro dospělé a 82 pracovišť pro děti. více...

PTÁTE SE: Jak zajistit do budoucna péči o nezletilého autistu

14.1.2026 Chci se zeptat, jak to dál pokračuje při smrti rodičů u nezletilého autisty, jak co nejlépe zajistit jeho budoucnost, aby nezůstal napospas ústavu a podobným zařízením.
ODPOVĚĎ
Z Vaší zprávy není zcela zřejmé, zda se jedná o preventivní dotaz do budoucna, nebo o aktuální situaci (například v souvislosti se více...

INFO: Zvýšení příspěvku na péči? Ani ne tři hodiny asistence navíc

13.1.2026 Osamělí senioři, kteří si již nejsou schopni nakoupit a uvařit, zaplatí ze zvýšeného příspěvku na péči v prvním stupni pouze osm obědů měsíčně.Zvýšení příspěvku na péči v prvním a druhém stupni závislosti od ledna 2026 vyvolává smíšené reakce. Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje potřebou udržet reálnou hodnotu příspěvku. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.