pečuj doma

Při sluchovém postižení bych měla přijít o invalidní důchod

2.12.2023

Pobírala jsem přibližně 11 let invalidní důchod I. stupně, tehdy jsem studovala, nyní pracuji na HPP cca 3. rokem. Letos mi dělali kontrolu, z nepochopitelného důvodu mi klesla pracovní neschopnost z 35 % na 15 %, přitom mám od narození neměnnou oboustrannou hluchotu, užívám jeden KI. Ač se to nezdá, velmi mě to omezuje v práci. Podala jsem si odvolání, ještě můžu doložit nějaké dokumenty či lékařské zprávy. Jak v tomhle případě dále postupovat?

Odpověď

Již v úvodu si dovolím malé upozornění. Opravným prostředkem u invalidních důchodů není odvolání, ale námitka. Již z toho si dovolím předpokládat, že nemáte všechny potřebné informace týkající se posouzení nároku na invalidní důchod, proto je zde trochu popíši. Podle nich se pak můžete sama rozhodnout a zhodnotit své šance v námitkovém řízení a příp. uvážit, jaké další doklady a důkazy do řízení doložit.

Podmínky nároku na invalidní důchod upravuje zákon č. 155/1995 sb., o důchodovém pojištění a vyhlášky 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.
To, zda Vám náleží invalidní důchod, záleží na velikosti poklesu tzv. schopnosti výdělečné činnosti, ta musí být neméně 35 %, aby byla přiznána invalidita I. stupně. Z rozhodnutí, které citujete, vyplývá, že v minulosti Vám byl uznán pokles ve výši 35 % a nově 15 %.
15 %, které Vám přiznala posudková služba, jak již víte, pro nárok na důchod nestačí. Proto Vám nevznikl nárok ani na I., tj. nejnižší stupeň invalidity.
Součástí rozhodnutí, které jste obdržela, by měl být i posudek o zdravotním stavu (nebo Vám jej poslali cca o měsíc dříve než rozhodnutí). Nahlédneme-li do posudkového závěru na konci posudku, je tam uvedeno, jak a kam posudková zařadila Vaše zdravotní postižení, tj. kapitola, oddíl, položka, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.
Stejným způsobem doporučuji nahlédnout i do posudku minulého, tj. starého cca 11 let a opět se podívat na kapitolu, oddíl, položku.
Celkem logicky předpokládám, že u každého posudku bude odvolání na jinou kapitolu, oddíl, položku. Co to znamená, zjistíte, když nahlédnete do vyhlášky 359/2009 Sb., (přehled ke stažení). Uvidíte, jak posudková služba hodnotí Vaše zdravotní postižení (z toho, co vyhláška nabízí). Posudková služba vybírá takové zdravotní postižení, které je tomu Vašemu nejvíce podobné a dle rozmezí ve vyhlášce mu přizná příslušný počet procent poklesu schopnosti výdělečné činnosti.

Je mi jasné, že přiřazovat lidem nějaká procenta a „bodovat“ jejich zdravotní stav tímto způsobem Vám může připadat hrozné. Náš systém je tak bohužel nastaven a je tedy třeba hledat způsob, jak si s tím poradit.
Abyste si to uměla představit, tak úplně zdravý člověk má pokles schopnosti výdělečné činnosti 0 %. Čím větší nebo těžší má člověk omezení nebo závažnější onemocnění či postižení, tím vyšší stupeň důchodu by mu měl být přiznán, protože má větší pokles schopnosti výdělečné činnosti.
V jednotlivých stupních invalidity jsou tyto hodnoty: 
I. stupeň – 35 – 49 % - pokles schopnosti výdělečné činnosti,
II. stupeň – 50 – 69 % - pokles schopnosti výdělečné činnosti,
III. stupeň – 70 % a větší pokles schopnosti výdělečné činnosti.

Co je však ještě důležitější než počet (původně 35 % a nyní 15 %), je především to, jak byl nárok hodnocen.

Přiznávání poklesu schopnosti výdělečné činnosti je závislé na zdravotním stavu, resp. posouzení daného žadatele. Posudkový lékař vždy vychází ze zprávy (zpráv) odborných lékařů, které mu poskytne praktický lékař (který by měl mít přehled o celkovém zdravotním stavu žadatele) a také z osobního posouzení žadatele před posudkovou komisí. V poslední době, zvláště teď, kdy máme za sebou „covidovou dobu“, je osobní posouzení stále častěji nahrazeno lékařskými zprávami a k osobnímu posouzení až na výjimky nedochází.
To však většinou nevadí, protože posudkový lékař nemá k dispozici žádné diagnostické přístroje ani laboratoř, posouzení zdravotního stavu tedy v každém případě vychází především z lékařských zpráv. Čím lépe jsou zpracovány, tím více by posouzení mělo odpovídat skutečnému stavu. Samozřejmě, pokud je posouzení provedeno kvalitně.

Pro sestavení námitky je stěžejní, jak posudková služba nárok vyhodnotila Váš zdravotní stav, zda čerpala ze všech zpráv, které měla k dispozici, a jak jejich obsah pochopila, resp. interpretovala.
Doporučuji tedy projít posudek o invaliditě, kde na první straně uvidíte přehled lékařských zpráv, které měla posudková služba k dispozici. Pozor, nejde o to dodat zpráv co nejvíce, to bývá často spíš na škodu. 
U lidí se sluchovým postižením je potřeba si uvědomit, že stav sluchu je posuzován s kompenzací, tj. s kochleárním implantátem. Jelikož však KI předchází velmi silná lobby firem, které tuto pomůcku distribuují, a velmi emotivní a líbivá reklama, může v mnoha lidech navozovat nereálnou představu o tom, co KI dokáže.
Jistě jste i Vy viděla reklamy, např. od firmy Cochlear, kde lidé telefonují, reagují na zavolání z velké dálky, účastní se pracovních porad v přítomnosti mnoha lidí a podobně. Pokud cokoli z toho pro Vás neplatí, požádejte lékaře (nejlépe z centra KI), aby to napsal do své zprávy. Požádejte ho, ať Vás neporovnává s jinými pacienty, a už vůbec ne s tím, jak jste na tom byla jako dítě před operací KI, ale ať reálně vyhodnotí, co nezvládáte, co nemůžete slyšet, přestože KI máte, jak jste omezena v běžném životě atd. atd.
Posudkový lékař nemá právo si cokoli domýšlet, nemůže, pokud to nemá uvedeno v lékařských zprávách brát v úvahu ani Vaše vyjádření. Cokoli z toho, co tedy píšete do svého „odvolání“, resp. námitky tedy podpořte zprávou od lékaře.

Podle vyhlášky si sama vyhledejte oddíl, písmeno a kapitolu, kam byste měla být zařazena podle Vašeho zdravotního postižení, a to připište do své námitky. A to také doložte důkazem = lékařskou zprávou.
Stihnete-li to v tom krátkém čase, bylo by určitě nejlepší, kdybyste text vyhlášky, který Vám posílám, ukázala svému lékaři ORL, foniatrovi nebo v centru KI a požádala ho, aby Vás sám zařadil do kapitoly, oddílu, položky, která se na Vás nejlépe hodí. A podle toho také napsala krátkou zprávu, kterou Vy pak doložíte ke své námitce.
Pokud novou zprávu zajistit nestihnete, projděte alespoň lékařské zprávy, které již v řízení byly a zkuste hledat argumenty tam. Všímejte si toho, co posudková služba „přehlédla“, a na to je upozorněte. Příp. se nebojte, bod po bodu, všechny chyby a nedostatky pěkně vypsat.
Při určování počtu procent je posudkový lékař limitován vyhláškou č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Jedná se o jakýsi výčet nejrůznějších nemocí a vad s tím, že u každého zdravotního omezení je stanovený počet %. Podle tohoto přehledu pak posudkový lékař postupuje a procenta přiznává.

Posudková služba sice Vaše zdravotní postižení pravděpodobně zařadila do kapitoly VIII., toto zařazení však nemusí být vůbec správné. Mohla se splést „jen“ v tom, že Vás zařadila pod nesprávné písmeno, ale mohla i nesprávně zvolit kapitolu.
Posílám kapitolu VIII - Postižení ucha, bradavkového výběžku, sluchu, která se Vás patrně týká a přehled jednotlivých kapitol dle vyhlášky, abyste viděla, podle jakých oblastí se posudkový lékař orientuje. Celý text vyhlášky si můžete zdarma prohlédnout na www.zakonyprolidi.cz. Pokud byste s tím měla problém, napište mi, která část vás zajímá, a já Vám je pošlu.
Doporučuji projít všechny tyto kapitoly a vyhledat nejen příslušné zařazení Vašeho zdravotního postižení, ale podívat se i jinam, zda nenajdete jinou kapitolu či oddíl, který by na Vás lépe „pasoval“ a, kde byste také mohla získat více procent a tím se více přiblížit nároku na invalidní důchod.
Pokud zjistíte, že zařazením do daného oddílu je Váš zdravotní stav podhodnocen, je pro nárok na invalidní důchod, třeba žádat překvalifikaci na některý ze závažnějších stupňů.
Text vyhlášky slouží posudkovým lékařům jako určitý „návod“, jak mají dané zdravotní postižení posuzovat. Stejným způsobem může však pomoci i Vám, abyste věděla, jak na Vás bude při posuzování nahlíženo a také, abyste věděla, jak žádat o posouzení, resp. jakým způsobem.
Věnujte pozornost nejen jednotlivým oddílům a položkám, ale také Posudkovým hlediskům (v úvodní části dané položky) a Obecným posudkovým zásadám (v úvodu každé kapitoly). Zde mj. najdete právě informaci o tom, že vady sluchu (stejně jako např. vady zraku) jsou posuzovány s kompenzací, tj. s KI i se sluchadlem.
Nemusíte mi vysvětlovat, že nošení KI má svá omezení a limity (v noci, při některých sportech apod.), na to však bohužel není brán zřetel. Pokud by KI dlouhodobě nefungoval nebo byste ho nemohla nosit např. kvůli vleklým zánětům či jinému druhu nesnášenlivosti, muselo být jít o dobu delší než 1 rok. Je-li to Váš případ, doložte toto omezení zprávou lékaře, jen tak dosáhnete toho, abyste byla posuzována „bez kompenzace“.

Aby měla námitka větší šanci na úspěch, je třeba nejen vybrat, kam byste měla být zařazena, ale také to správně doložit lékařskými zprávami. Z výše uvedeného je Vám jistě jasné, že nejde o to doložit co nejvíce zpráv, ale především o to doložit takové, ze kterých bude patrné, kam byste měla být zařazena.
Samozřejmě můžete podat námitku i tak, že napíšete, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně zhodnoceného zdravotního stavu a budete žádat, aby vše ČSSZ posoudila a přezkoumala sama (tj. aby oni zdravotní stav zhodnotili a zvážili, zda byste neměla být zařazena jinam, např. do položky pro „těžší stupeň daného postižení“). Zde je však šance na úspěch naprosto mizivá. Většina těchto námitek bývá zamítána s tím, že odvolací orgán vše prošel a neshledal žádné pochybení.
Chcete-li uspět, bude třeba, abyste do námitky sama navrhla, jak by zdravotní stav měl být hodnocen a podložit to lékařskými zprávami.
Doporučuji projít nejen posudkový závěr, ale celý posudek. Zaměřte se především na „skutková zjištění“ a „posudkové zhodnocení“. Najdete-li zde nějaké chyby či nepřesnosti, je třeba na to v námitce upozornit.

Nepopírám, že se jedná o poměrně složitou problematiku, ale chcete-li invalidní důchod získat, pak postup, který Vám zde popisuji, Vám zajistí největší šanci na úspěch. Pozor, jistotu, že invalidní důchod získáte, Vám dát nemohu, ale ujišťuji Vás, že tímto způsobem své šance můžete velmi výrazně zvýšit.
Nevím, jak na tom jste celkově po zdravotní stránce. Pokud byste kromě „základního“ postižení či onemocnění měla další zdravotní omezení, které/která s tímto postižením nesouvisejí, můžete žádat, aby posudkový lékař v námitkovém řízení nejen uznal pro Vaše základní zdravotní postižení počet procent při horní hranici (dané vyhláškou), ale pro další zdravotní postižení aby přičetl dalších 10 %. Může jít např. o diabetes, vadu zraku, ADHD či ADD apod. zkrátka cokoli, co Vás po pracovní stránce omezuje, ale nesouvisí s vadou sluchu.
Není od věci zmínit, máte-li omezení pro práci, zvláště, pokud je máte (pokud možno konkrétně) vypsány ve zprávě od odborného lékaře, příp. pokud je potvrdil i „závodní“ lékař.

Je mi jasné, že problematika invalidních důchodů pro Vás může být složitá a orientace v legislativě obtížná. Pokud by Vám tedy bylo cokoli nejasného, neváhejte se na nás opět obrátit, ráda Vám vše vysvětlím.

S přáním úspěšného dokončení námitkového řízení

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Hlaste se na kurzy pro pečující a opatrovníky, které pořádáme v červnu Brně.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte se návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

INFO: Společný cíl ombudsmana i nevládních organizací

3.5.2024 Nevládní organizace pomáhají Romům, lidem s postižením, samoživitelkám nebo seniorům. Ombudsman proto pozval jejich zástupce k jednomu stolu, aby mohli sdílet své zkušenosti s pomocí obětem diskriminace. Právě nevládní organizace jsou totiž blíže lidem, mají jejich důvěru a lepší informace o překážkách, na které ve svém životě narážejí. více...

PTÁTE SE: Opatrovaná si přeje navštěvovat dceru i s opatrovníkem

2.5.2024 Opatrovaná dívka, 25 let, má odebranou dceru, která je momentálně v pěstounské péči u otce opatrované dívky (tedy u dědečka). Ona dceru navštěvuje. Pěstoun však odmítá jinou osobu při návštěvách. Přáním opatrované je navštěvovat dceru společně se svým opatrovníkem. Může jí v tomto pěstoun bránit? Má právo opatrovaná na základě více...

ZPRÁVY: Spuštěno hlasování veřejnosti o držiteli Ceny Olgy Havlové

1.5.2024 Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové letos po třicáté udělí Cenu Olgy Havlové a po osmé Cenu veřejnosti. Ocenění získají osobnosti, které navzdory svému zdravotnímu handicapu pomáhají druhým a jsou inspirací pro ostatní. Laureáta Ceny O. Havlové vybírá porota pověřená správní radou nadace. Držitel Ceny veřejnosti vzejde z online hlasování. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.