pečuj doma

Příspěvek na péči pro maminku, která pracovala v Polsku

19.5.2021

Pečuji o svoji maminku ve své domácnosti od roku 2016, její stav se postupně zhoršuje, nyní je ležící s pokročilou vaskulární demenci. V roce 2020 mi soud přiznal opatrovnictví. S péči mi pomáhá manžel, občas využíváme odlehčovací služby respitního zařízení. Já pracuji na zkrácený uvazek (6 hodin) a při mamince se střídáme právě s manželem, občas pomůžou dospělé dcery, ty ale s námi nebydlí. Nevím přesně, ve kterém roce (2016/2017) jsem požádala o příspěvek na péči, ale byl zamítnut. Maminka celý život pracovala v Polsku, ale bydlela v ČR (bydlíme v pohraničí). V odůvodnění zamítnutí bylo uvedeno, že maminčina zdravotní pojišťovna (VZP) je pojišťovnou výpomocnou. Typ průkazu má – TP-B – žlutá barva (plná péče). Je nějaká možnost, jak na příspěvek na péči dosáhnout?

Odpověď

Bohužel už v úvodu musím říci, že Vás patrně příliš nepotěším.
Nárok na příspěvek na péči je totiž propojen s placením pojištění a odvodů. Jelikož Vy sama uvádíte, že Vaše maminka celý život pracovala v Polsku, pak nárok na český příspěvek na péči v ČR nemá, a to i přesto, že zde žila a žije.
Jak sama píšete, Vaše maminka má v ČR pouze „výpomocnou“ pojišťovnu. Co to znamená?

V případě, že je žadatel pojištěn pouze u české zdravotní pojišťovny (tzn. potvrzení od české pojišťovny udává, že je pro žadatele pojišťovnou hlavní, nikoli pouze výpomocnou), je oprávněnou osobou podle § 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tzn., že při splnění podmínek stanovených zákonem mu vznikne nárok na příspěvek na péči.
Pokud je žadatel pojištěn u zdravotní pojišťovny v jiném členském státě EU (v takových případech česká zdravotní pojišťovna ve většině případů uvádí, že je výpomocná), pak žadateli nárok na příspěvek v ČR nevznikne. Taková osoba může mít nárok na obdobnou dávku v zemi, kde je zdravotně pojištěna.
Příspěvek na péči (dále jen PnP) je dle komunitárního práva považován za peněžitou dávku v nemoci, kterou poskytuje příslušná instituce státu, který je kompetentní k úhradě zdravotní péče.
Nárok na příspěvek na péči má občan členského státu EU jen v případě, že podléhá českým právním předpisům, tj. je českým zdravotním pojištěncem. Pokud žadatel nesplňuje uvedenou podmínku, není oprávněnou osobou k přiznání příspěvku.

Nárok na příspěvek na péči u migrující osoby a jejích rodinných příslušníků není odvozen od místa trvalého pobytu ani od občanství.
Jelikož píšete, že příspěvek na péči byl Vaší mamince v ČR zamítnut z důvodu zdravotního pojištění, pak tuto skutečnost patrně nezměníme.

Odpověď na Vaši otázku je tedy doporučení ne žádat o příspěvek na péči v ČR, protože zde bude nárok vždy (nedojde-li ke změně legislativy, která se dle mých informací nechystá) zamítnut, ale žádat v Polsku.
Nejsem odborníkem na zahraniční dávky, následující informace berte tedy jen jako základní s doporučením (viz dále), informace si prověřit, doplnit a poté požádat o příslušné dávky.

Příspěvek na péči tak, jak jej známe tady v ČR, je v Polsku vázán na nemocenské pojištění (tedy obdobně jako u nás např. dávka ošetřování člena rodiny nebo dlouhodobé ošetřovné) a je možné jej čerpat po omezenou dobu.
Vás by však patrně zajímala spíš dávka, která je českému příspěvku na péči podobná více, tj. příspěvek na ošetřovatelskou péči.
Jak vyplývá z platné legislativy, má Vaše maminka v Polsku (jako pojištěnka v Polsku) nárok na stejné dávky, pomoc a podporu jako obyvatelé Polska.
Jak se k ní však dostat?

  1. Obrátit se můžete buď na úřad v Polsku, pokud zde již v minulosti maminka nějaké své nároky uplatňovala, mělo by to být to jednodušší.
  2. Obrátit se v ČR na Eures, který je součástí českého úřadu práce. Obrátíte-li se však na běžný úřad práce, patrně neuspějete. Nechápejte to, prosím špatně, ale moje zkušenost z praxe je, že úředník úřadu práce ovládá běžnou agendu příspěvku na péči, specifika týkající se např. výplaty dávek ze zahraničí však již neovládá.
    Na úřadě práce tedy strávíte mnohem více času a tento úředník bude potřebovat pomoc vedoucího odboru, metodika, či jiného pracovníka nebo můžete využít tyto kontakty: https://www.uradprace.cz/web/cz/dotaz-na-eures-sluzby

Zde posílám odkaz na materiál (vydaný Eures) týkající se sociálního zabezpečení přeshraničních pracovníků: https://www.eures-triregio.eu/files/inhaltsgrafiken/downloads/Informationen%20fuer%20Grenzgaenger/Socialni-zabezpeceni_Soziale%20Sicherheit_cs%202020.pdf. Na straně 47 tohoto textu najdete kontakty na pracovníky Eures v Polsku.

Další užitečné kontakty:
https://www.uradprace.cz/polsko-1
Zde najdete informace týkající se pojištění – https://www.eures-triregio.eu/in-polen-269.html

Je mi líto, že jsem Vám nemohla poskytnout podrobnější informace. Doufám, že jsem Vám pomohla alespoň těmito odkazy, abyste mohla příspěvek pro maminku, resp. sebe jako pečující zajistit.

Jen pro úplnost dodávám, že čerpání sociálních služeb v ČR nic nebrání, resp. využívat české sociální služby a pomoc můžete. To však již patrně víte, jelikož uvádíte, že čerpáte odlehčovací služby. Bohužel, jedná-li se o službu placenou (kterou odlehčovací služba bohužel je), je na Vás hradit ji z vlastních peněz nebo z dávek z Polska.

S přáním úspěšného vyřízení

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

Moravskoslezský kruh 31.5.2026 ukončil projekt Odpověď pro zodpovědné pečující.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte si návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.

Články

PTÁTE SE: Musím oznámit odlehčovací službě zvýšení příspěvku na péči?

4.7.2026 Starám se o 88letou maminku. Pobírala III. stupeň příspěvku na péči. Požádala jsem o zvýšení na IV. stupeň, po osmi týdnech přišlo rozhodnutí o zvýšení a příspěvek byl doplacen zpětně. Rozhodnutí přišlo ale v době, kdy jsem měla maminku na dva měsíce v odlehčovací službě. Můj dotaz zní: Byla jsem, resp. jsem povinna informovat odlehčovací službu více...

ZPRÁVY: Pláč za lidskoprávní experty. Tünde Bartha prý kráčí do pekla

3.7.2026 Od včerejška je přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády ČR pod celkem tři ministerstva kompletní. Z vládních rad, výborů a pracovních skupin rezignovalo k poslednímu červnu 53 expertek a expertů. Podle odhadů ČTK jich odchází zhruba třetina. Rezignující členové se obávají, že nebude již zajištěn nadresortní přístup. více...

Krátce

V Brně začaly Evropské hry handicapované mládeže. Letos už Emil Open startuje po patnácté, v sedmi individuálních sportech budou soutěžit stovky sportovců z několika zemí.

Hned v prvním týdnu se nová ombudsmanka Eva Kostolanská „proslavila“ symbolickou podporou nezávislosti veřejnoprávních médií. Oblékla se do černého na protest proti politickým zásahům a v souvislosti s debatou o budoucím financování médií.

Podporují nás

Ministerstvo zdravotnictví
Statutární město Brno
Jihomoravský kraj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.