Příspěvek na péči pro nevidomé osoby

Měl bych dotaz ohledně příspěvku na péči. U nevidomých se stává, že se základní životní potřeba mobilita neuznává s tím, že je mobilita zohledněna v životní potřebě orientace a komunikace. Konzultoval jsem to na různých místech, ale stále nechápu, proč se tak děje.

Máme 10 základních životních potřeb. Nemáme jich 9, 8 nebo méně. Máme jich 10. Když je jich 10, nemůžou se jedna, dvě, tři odbýt s tím, že jsou uspokojeny v jiných kategoriích základních životních potřeb (ZŽP). Je jich 10 a na tento počet je vše navázáno, od škálování počtu nezvládaných ZŽP až po jejich finanční ohodnocení, které mají finančně uspokojovat potřeby zdravotně postižených na péči. Ono můžeme ke ZŽP mobilita s klidem znalých dodat i ZŽP oblékání a obouvání a ZŽP tělesná hygiena, které trpí obdobnými obtížemi posudkových komisí. Navíc ani v ZŽP orientace či komunikace není ani zbla o tom, že se jedná o doprovod pečující o nevidomého po požárech a spáleništích. Nelze nijak právně dovodit, že neschopnost zvládat dílčí aktivity u ZŽP orientace či komunikace v sobě zahrnují schopnost zvládat bez pomoci, dohledu a péče ZŽP mobilitu. Finanční krajíc poskytnut na ZŽP orientace či komunikace by poté totiž byl dělena mezi 2, 3, 4 ZŽP, což je opět nezákonné. A to již vůbec nespekuluji nad tím, že pokrácením počtu ZŽP s odkazem na zohlednění v jiné ZŽP, dochází k nepoměru při stanovení počtu nezvládaných ZŽP a následně ke stanovení příspěvku, který neodpovídá závažnosti zdravotního postižení, načež se opět dál snižuje finanční váha jednotlivých ZŽP. Lehce bychom se také mohli dostat do situací, kdy třebas nevidomý bude nezvládat dle orgánu 2 ZŽP, protože u ostatních 8 ZŽP bude konstatováno, že jsou již zohledněna v oněch dvou ZŽP a výsledek bude zrušení příspěvku na péči jako takového.

Odpověď

Jako poradna i já osobně jako právník poradny s Vámi téměř doslovně souhlasím. Posudkové hodnocení nejspíš vychází z Instrukce náměstkyně pro řízení sekce sociálně pojistných systémů č. 15/2016 je uvedeno „u posuzované osoby nebylo prokázáno těžké omezení hybnosti kloubů dolních končetin, ... zvládání ZŽP mobilita se neposuzuje ve vztahu k postižení smyslů ... které jsou zahrnuty a hodnoceny v ZŽP orientace“

Za nás ale objem posuzování nelze zkrátit metodickým výkladem, neboť metodický výklad nemá přednost před zákonem, a to ani před vyhláškou. Nelze překryv životních potřeb selektovat pod heslem, když Vám jednu životní potřebu uznáme, další už uznat nelze. To by pak třeba právě ochrnutý mohl mít uznanou potřebu mobility, ale komunikaci (psaní rukou) bychom mohli zdůvodnit, že se již v mobilitě zohlednilo.

Zákon a ani vyhláška neselektuje, že jednotlivé životní potřeby pro některé postižení uznávat lze a pro jiné nikoliv. Neoprávněná aplikace zužujícího výkladu zásadně poškozuje práva na řádné posouzení.

Z důvodu chůze s bílou holí, praktické nevidomosti není zrakově postižení schopen pohybovat se chůzí krok za krokem, v běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu a také není schopen nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je v běžném standardu (schopností dostatečný k pravidelnému zvládání základní životní potřeby a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat, provést a zkontrolovat správnost zvládnutí základní životní potřeby.).

Dle § 1 odst. 3 vyhl. č. 505/2006 Sb. Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby (též „ZŽP“) se hodnotí: a) tělesné struktury a b) tělesné funkce duševní, mentální, smyslové, oběhové, dechové, hematologické, imunologické, endokrinologické, metabolické, zažívací, vylučovací, neuromuskuloskeletální, včetně hrubé a jemné motoriky, a funkce hlasu, řeči a kůže, a to ve vztahu k rozsahu a tíži poruchy funkčních schopností.

Dle § 2 téže vyhlášky (1) Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se posuzuje, zda z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je rozsah duševních, mentálních, tělesných a smyslových funkčních schopností dostatečný k pravidelnému zvládání základní životní potřeby a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat, provést a zkontrolovat správnost zvládnutí základní životní potřeby. Přitom se přihlíží k tomu, zda dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvale ovlivňuje funkční schopnosti, k výsledku rehabilitace a k adaptaci na zdravotní postižení.

Jak změnit postup Institutu posuzování zdravotního stavu (dříve posudkového lékaře, nyní i nelékařského zdravotního personálu)?

Osoba se zrakovým postižením potřebuje mít ideálně v lékařských zprávách popsané, jak je omezena v mobilitě (opravdu výslovně v mobilitě). Taktéž je třeba, aby toto bylo shledáno v sociálním šetření.

Dále je potřeba se v řízení před koncentrací k této problematice vyjádřit a po posouzení je potřeba podat vyjádření do řízení pro rozpor v podkladech v tématu mobilita.

Pokud to nepomůže je nutné ve stejném duchu řešit odvolání a případně pak žalobu. Soud může v tomto ohledu u daného člověka učinit průlom (často to soudy dělají) a napomoci tak obecně novějšímu postupu při posuzování.

Nejsme schopni změnit vnitřní nastavení posuzujícího orgánu nějak systémově. Ale pomocí konkrétním jedincům v kvalitní obhajobě jejich nároků, pomoci můžeme. Veřejný ochránce může ze své pozice vyvolávat jednání a na nedostatečnost poukazovat. Ochotu a úspěšnost ale nedokáži odhadnout.

Lze tedy shrnout, že situace je často neutěšená a pro posuzované demotivující. Komunikace stran posuzujícího orgánu je pro klienty nepřijatelná, nechápou postup a dochází k beznaději a konfliktu „oni mi to schválně nechtějí dát, asi šetří, mají za to prémie“ atd. Nic z toho v tom nevnímáme, ale téhle reakci se opravdu nedivíme.

Pojďte pomáhat s námi, pojďte Vaše blízké, klienty a známé poučovat o řízení společně s námi. Třeba se nám podaří situaci zvrátit.

Naše doporučení najdete zde:

• https://www.mskruh.cz/poradna/naucne-texty/navod-jak-ziskat-odpovidajici-prispevek-na-peci-cast-1
• Jak získat odpovídající příspěvek na péči, část 2.
• Jak získat odpovídající příspěvek na péči, část 3.

Mgr. Radka Pešlová