Problematické dědictví na Slovensku a zdravotně postižené děti

Dostala jsem od českého soudu předvolání k jednání ve věci dořešení dědického řízení na Slovensku po prababičce zemřelé v roce 2001. Mám 3 zdravotně postižené nezletilé děti, z toho dvě mají průkaz ZTP/P. Já i děti jsme Češi. Dědictví chci odmítnout, ale to pak přejde na ně. Jde o 30 pozemků s nepatrnými podíly (asi 1/32 každý) bez faktického majetkového přínosu (hodnota 16 000 EUR), ale s náklady na správu (nevím jaké). Na majetku mohly vzniknout od roku 2001 dluhy (daně, obhospodařování půdy atd.). Přineslo by to jenom komplikace a náklady. Já bych za každé dítě řešila správu majetku, což není v mých silách. Můžete mi prosím poradit, jak nyní postupovat? Kdo mi pomůže toto řešit? Je naše povinnost přijmout dědictví na Slovensku nebo tam jet? Musím se soudu ihned vyjádřit?

Odpověď

Rozumím Vaší obavě. Z toho, co popisujete, bych Vám doporučila především nečinit ukvapeně žádné prohlášení o odmítnutí dědictví, ale současně předvolání rozhodně nenechat bez reakce. Vaše situace je složitější hlavně proto, že po Vašem případném odmítnutí mohou nastoupit jako dědici Vaše nezletilé děti. U dětí pak nelze jednoduše předpokládat, že za ně můžete dědictví odmítnout stejným způsobem jako sama za sebe (tomu se budu věnovat posléze).

Současně Vás ale chci uklidnit v jedné důležité věci: z toho, že jste byla předvolána, automaticky neplyne, že Vy nebo Vaše děti musíte dědictví přijmout, že musíte osobně jet na Slovensko nebo že byste měli převzít případné historické dluhy v neomezeném rozsahu. Je však nutné včas zjistit přesný procesní stav věci a postupovat koordinovaně, zejména s ohledem na nezletilé děti.

Nejdříve jedna důležitá poznámka: Váš případ se nemůže bez dalšího posuzovat stejně jako běžné dnešní dědictví

Vaše prababička zemřela již v roce 2001. To je velmi podstatné.

Při přeshraničních dědictvích se dnes často používá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 o dědictví. To například umožňuje za určitých okolností učinit prohlášení o přijetí nebo odmítnutí dědictví před soudem státu, kde má dědic obvyklý pobyt. Toto nařízení se však podle svého čl. 83 odst. 1 použije na dědictví osob, které zemřely 17. srpna 2015 nebo později. U úmrtí v roce 2001 proto nelze automaticky vycházet z dnešního evropského režimu a zejména bych bez znalosti spisu neslibovala, že odmítnutí budete moci jednoduše vyřídit před českým soudem podle čl. 13 tohoto nařízení. (EUR-Lex)

Proto je nyní zcela zásadní zjistit, co přesně český soud projednává, z jakého důvodu Vás předvolává a zda jde o pomoc českého soudu ve vztahu ke slovenskému dědickému řízení, o schvalování právního jednání nezletilých dětí, případně o jiný procesní úkon. Bez samotného předvolání a označení věci by nebylo správné tento procesní režim odhadovat.

Pokud Vy dědictví odmítnete, mohou skutečně nastoupit Vaše děti

Vaše úvaha je správná v tom, že odmítnutí dědictví jedním dědicem nemusí znamenat, že jeho větev z dědění definitivně vypadne. Podle pravidel dědické posloupnosti může na místo odmítajícího dědice nastoupit další osoba. To je právě důvod, proč bych Vám nedoporučila nejprve sama odmítnout dědictví a teprve potom řešit, co bude s dětmi.

Je třeba nejdříve zjistit:

• jaká dědická posloupnost se ve Vašem konkrétním případě použije,
• zda a které Vaše děti by po Vašem odmítnutí skutečně nastoupily na Vaše místo (je pravděpodobné, že ano § 473 odst. 2 slovenského Občianskeho zákonníka, zákon č. 40/1964 Zb.),
• zda se jedná o dodatečně objevený majetek po již skončeném dědickém řízení,
• kdo je v současnosti považován za dědice,
• zda již někdo dědictví přijal nebo odmítl,
• zda běží konkrétní lhůta pro Vaše prohlášení.

To poslední je velmi důležité. Slovenský občanský zákoník upravuje odmítnutí dědictví v § 463 až § 466. Dědictví lze odmítnout prohlášením vůči příslušnému orgánu, přičemž odmítnutí nelze spojovat s podmínkami ani odmítnout jen část dědictví. Jinými slovy: obecně nelze říci „odmítám jen problematické pozemky, ale jiný majetek případně přijímám“. Podle právní úpravy je nutné odmítat dědictví jako celek. (Slov-Lex)

U Vašich dětí je situace jiná než u Vás

Vy jako dospělá osoba můžete ve vztahu ke svému dědickému právu činit vlastní právní úkony. U nezletilých dětí je však nutné zohlednit jejich zvláštní zákonnou ochranu.

A právě zde je podle mého názoru Vaše obava pochopitelná, ale současně nemusíte mít pocit, že jste na problém sama a že děti „automaticky zdědí“, protože Vy něco nestihnete.

Slovenský Civilný mimosporový poriadok, zákon č. 161/2015 Z. z., obsahuje zvláštní úpravu dědického řízení. Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky výslovně uvádí, že o schválení právního úkonu nezletilého dědice se rozhoduje v dědickém řízení a že tuto otázku v rámci dědického řízení řeší notář jako soudní komisař. Pokud je mezi nezletilým a jeho zákonným zástupcem střet zájmů, má být nezletilému ustanoven procesní opatrovník. (Ministerstvo spravodlivosti SR)

To je pro Vás důležité zejména proto, že nemusíte sama nést odpovědnost za rozhodnutí „co je pro děti výhodné“, ani by takto závažný majetkový krok neměl být ponechán pouze na Vaší úvaze bez příslušné kontroly.

Pokud by se tedy Vaše děti skutečně staly dědici, bude třeba řešit jejich postavení samostatně. Bude nutné vyhodnotit, zda je pro každé z nich v jeho zájmu dědictví přijmout, odmítnout nebo zda existuje jiný způsob vypořádání. Nelze bezpečně vycházet z toho, že Vy jednoduše za děti podepíšete odmítnutí a tím bude věc skončena.

Zvláště důležité je to ve Vašem případě, protože Vy sama jste potenciální dědičkou a současně zákonnou zástupkyní dětí, které by případně nastoupily na Vaše místo. To může vyvolat otázku střetu zájmů. Slovenská procesní úprava právě pro takové situace zná možnost zastoupení nezletilého procesním opatrovníkem. (Ministerstvo spravodlivosti SR)

Vaše zdravotní a rodinná situace není právně bezvýznamná, ale sama o sobě nerozhoduje

Skutečnost, že máte tři zdravotně postižené nezletilé děti, z nichž dvě mají průkaz ZTP/P, sama o sobě automaticky neznamená, že dědictví lze odmítnout nebo že děti nemohou dědit. Je však velmi významná pro praktické posouzení, jak by správa takového majetku dopadala na Vaši rodinu.

Pokud skutečně jde o přibližně 30 pozemků, u každého pouze o drobný podíl, například kolem 1/32, je třeba hodnotit dědictví nikoli jen podle údajné celkové hodnoty 16 000 EUR, ale podle jeho skutečného přínosu a nákladů.

Je potřeba zjistit například:

• zda hodnota 16 000 EUR představuje hodnotu všech pozemků, nebo skutečně hodnotu podílů, které mají připadnout právě Vám,
• zda jde o hodnotu administrativní, znaleckou, katastrální nebo odhadovanou,
• zda jsou pozemky pronajaty,
• zda z nich plyne pachtovné nebo jiný výnos,
• kdo pozemky fakticky užívá,
• zda existují neuhrazené daně,
• zda existují jiné dluhy poručitelky,
• zda existují pohledávky související se správou majetku,
• zda jsou některé pohledávky již promlčené nebo naopak stále vymahatelné,
• zda na nemovitostech neváznou zástavní práva, exekuce nebo jiné závady.

Vaše obava z nákladů je tedy namístě, ale nelze předem předpokládat, že na pozemcích za 25 let automaticky vznikly vysoké dluhy. To je nutné zjistit ze spisu a příslušných evidencí.

Důležitá zpráva k dluhům: slovenské právo dědice obecně nečiní neomezeně odpovědným

Zde je podle mého názoru důležité Vás uklidnit.

Slovenský občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Zb., v § 470 stanoví, že dědic odpovídá za přiměřené náklady spojené s pohřbem a za dluhy poručitele, které na něj přešly smrtí poručitele, jen do výše ceny nabytého dědictví. Je-li dědiců více, odpovídají podle poměru toho, co z dědictví nabyli. (merit.slv.cz)

To je podstatný rozdíl oproti dnešní české úpravě, kterou možná znáte. V českém právu hraje velkou roli výhrada soupisu pozůstalosti a následné omezení odpovědnosti dědice. Slovenské právo je v tomto směru konstruováno jinak: omezení odpovědnosti dědice hodnotou nabytého dědictví vyplývá přímo z § 470 slovenského občanského zákoníku.

To ovšem neznamená, že přijetí dědictví nemůže být pro Vás a děti problematické. I při omezené odpovědnosti může vzniknout značná praktická a administrativní zátěž spojená se správou desítek drobných podílů. Právě proto má smysl nejprve zjistit skutečný rozsah majetku a závazků a teprve potom rozhodovat.

Slovenské právo navíc počítá se zjištěním majetku a dluhů poručitele

Ve slovenském dědickém řízení je důležitý institut „súpis majetku a dlhov poručiteľa“, tedy soupis majetku a dluhů zůstavitele.

Podle § 197 Civilného mimosporového poriadku soud zjišťuje majetek a dluhy poručitele a provádí jejich soupis. Na základě tohoto soupisu se následně určuje všeobecná hodnota majetku, výše dluhů, čistá hodnota dědictví, případně rozsah jeho předlužení. Tato úprava je obsažena zejména v § 197 až § 200 zákona č. 161/2015 Z. z. (Slov-Lex)

To je rozdíl oproti českému právu. V Česku je „soupis pozůstalosti“ samostatným institutem s významem zejména pro režim odpovědnosti za dluhy. Na Slovensku je zjišťování a soupis majetku a dluhů obecnou součástí dědického řízení.

Pokud je tedy Vaše hlavní obava: „Co když na pozemcích nebo v dědictví existují dluhy, o kterých nevím?“, právě toto by mělo být jednou z prvních otázek, které musí být v řízení objasněny.

Slovenská úprava navíc obsahuje mechanismy pro předlužené dědictví. Pokud je dědictví předlužené, mohou nastat postupy týkající se uspokojení věřitelů a případné likvidace dědictví. Omezení odpovědnosti dědiců je přitom upraveno ve spojení s § 470 a § 471 slovenského občanského zákoníku. (merit.slv.cz)

Musíte na Slovensko osobně jet?

Z toho, co nyní víme, bych rozhodně neřekla, že musíte automaticky osobně cestovat na Slovensko.

To, zda je nutná osobní účast, závisí na tom:

• co přesně je obsahem předvolání českého soudu,
• zda Vás český soud předvolává k vlastnímu jednání v ČR,
• zda bude potřeba Vaše osobní prohlášení,
• zda lze zastoupení zajistit advokátem,
• jaký procesní postup je použit mezi českými a slovenskými orgány,
• a zda bude nutné samostatně řešit právní jednání za děti.

Vzhledem k tomu, že máte tři nezletilé děti a popisujete mimořádně náročnou rodinnou situaci, doporučila bych soudu včas sdělit, pokud je pro Vás cestování na Slovensko mimořádně obtížné, a požádat o sdělení, jaké konkrétní úkony od Vás soud očekává a zda lze věc řešit prostřednictvím zastoupení, písemných podání nebo jiným procesně přípustným způsobem. Zde bych vůči českému soudu zvážila založení datové schránky (https://mojedatovaschranka.cz/info/cs/66.html). Komunikaci byste měla rychlejší z Vašeho počítače a bezplatnou (nehradíte poštovné).

To však neznamená, že byste měla předvolání ignorovat.

Musíte se soudu ihned vyjádřit?

Ano, předvolání je potřeba řešit bezodkladně. Ne nutně tak, že okamžitě odmítnete dědictví, ale tak, že si zjistíte, co přesně soud požaduje a zda je stanovena lhůta.

Pokud předvolání obsahuje lhůtu pro vyjádření nebo Vás soud vyzývá k určitému procesnímu úkonu, je nutné ji dodržet nebo včas požádat o prodloužení lhůty, pokud k tomu existuje důvod.

Vzhledem k možným následkům odmítnutí dědictví bych Vám doporučila neposílat bez dalšího pouze větu „dědictví odmítám“. Nejdříve je třeba vyjasnit celý mechanismus, protože Vaše odmítnutí může změnit postavení Vašich nezletilých dětí.

Pokud máte jednání nařízeno v blízkém termínu, doporučuji co nejdříve kontaktovat soud, který Vás předvolal, a požádat zejména o:

1. označení a stručné vysvětlení, jaký úkon má být při jednání proveden,
2. informaci, zda se projednává dědictví samotné nebo otázka týkající se Vašich nezletilých dětí,
3. informaci o aktuálním procesním stavu slovenského dědického řízení,
4. kopii nebo možnost získat podklady o majetku a dluzích, které jsou předmětem řízení,
5. sdělení, zda je pro Vás stanovena lhůta k prohlášení o přijetí či odmítnutí dědictví,
6. možnost zastoupení advokátem nebo jinou procesně přípustnou formou.

Pokud nebudete zastoupena advokátem, soud má základní poučovací povinnost. Tedy Vám mnoho informací v řízení může poskytnout.

Kdo Vám může konkrétně pomoci?

V této situaci bych doporučila advokáta se zkušeností s mezinárodním soukromým právem a dědickým právem mezi Českou republikou a Slovenskem. Ideální je advokát, který dokáže pracovat přímo s českou i slovenskou úpravou nebo spolupracuje se slovenským advokátem. Tady nemám možnost Vám konkrétně někoho doporučit, ale nejspíš bude možné jej vyhledat na internetu. Přesto prvně zjistěte u soudu, o co jde a až pak případně hledejte zastoupení.

Nejdůležitější není okamžitě hledat někoho, kdo „odmítne dědictví“, ale někoho, kdo nejprve:

• prostuduje české předvolání,
• zjistí stav původního slovenského dědického řízení,
• zjistí, proč se věc po úmrtí v roce 2001 řeší právě nyní,
• ověří, zda jde o dodatečné dědické řízení ohledně nově zjištěného majetku,
• zjistí přesnou hodnotu podílů, které by připadly Vám,
• prověří známé dluhy,
• vyhodnotí dědickou posloupnost po Vašem případném odmítnutí,
• a zejména vyřeší samostatně právní postavení každého z Vašich dětí.

Pokud byste si advokáta nyní nemohla finančně dovolit, lze se obrátit také na soud s dotazem na možnosti právní pomoci. Vzhledem k tomu, že jde o přeshraniční věc, nezletilé děti a majetkově významné rozhodování za děti, bych ale tuto věc nepovažovala za vhodnou pro postup „bez právníka podle vzoru z internetu“.

Možnosti získání levnějšího nebo bezplatného právníka

• Bezplatná poradenství: Podle informací na portálu https://msp.gov.cz/potrebuji-pravni-pomoc máte v obtížné finanční situaci nárok až na 120 minut právního poradenství ročně.
• Určení advokáta komorou: Pokud nemáte dostatek peněz, můžete požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta, který vám poskytne služby za sníženou odměnu nebo zdarma. http://www.potrebujipravnika.cz/podrobne-informace/typy-pravni-pomoci
• Dohoda s advokátem: Snížení odměny až o jednu polovinu oproti advokátnímu tarifu umožňuje zákon v odůvodněných případech přímo samotnému advokátovi, záleží na vzájemné domluvě.
• Pro bono služby: Některé advokátní kanceláře poskytují vybraným klientům nebo v sociálních případech pomoc za snížené sazby či zdarma.

Zastoupení každého dítěte a schválení odmítnutí dědictví soudem

Ještě bych ve Vašem případě upozornila na jednu velmi podstatnou věc. Pokud byste dědictví odmítla a na Vaše místo by v dědické posloupnosti nastoupily Vaše nezletilé děti, neznamenalo by to, že byste za všechny tři děti mohla jednoduše učinit stejné prohlášení: „za děti dědictví odmítám“.

Každé dítě je totiž samostatným potenciálním dědicem a jeho majetkový zájem musí být posuzován samostatně. Odmítnutí dědictví je závažným majetkovým právním jednáním, kterým dítě definitivně přichází o možnost dědictví nabýt. Je proto nutné posoudit, zda je právě pro konkrétní dítě odmítnutí dědictví v jeho zájmu.

Podle § 31 odst. 1 zákona č. 36/2005 Z. z., Zákon o rodine, rodiče zastupují nezletilé dítě při právních jednáních, ke kterým dítě samo není způsobilé. Podle § 31 odst. 2 však žádný z rodičů nemůže dítě zastupovat při právním jednání, při němž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodičem a dítětem nebo mezi několika nezletilými dětmi zastupovanými stejným rodičem. V takovém případě soud ustanoví dítěti opatrovníka, který je bude v řízení nebo při konkrétním právním jednání zastupovat, tedy tzv. kolizního opatrovníka. (Slov-Lex)

Ve Vašem případě může být otázka střetu zájmů zvlášť významná. Vy sama jste potenciální dědičkou a Vaším odmítnutím dědictví mohou na Vaše místo nastoupit právě Vaše děti. Rozhodnutí, zda Vy dědictví odmítnete, tedy přímo ovlivňuje, zda a v jakém rozsahu se Vaše děti mohou stát dědici. Proto nelze automaticky předpokládat, že byste mohla následně bez dalšího sama zastupovat děti při rozhodování o jejich vlastním dědickém právu.

Je však třeba přesně rozlišovat dvě věci. Každé dítě musí být v řízení vnímáno jako samostatný dědic a jeho zájem musí být samostatně posouzen. Zákon ale automaticky neříká, že každé dítě musí mít vždy jinou osobu jako kolizního opatrovníka. Pokud by mezi zájmy sourozenců nebyl rozpor, může být procesní zastoupení řešeno společně. Jestliže by však mezi jejich zájmy vznikl střet – například by pro jedno dítě bylo výhodné dědictví přijmout a pro jiné odmítnout –, nemohl by tentýž zástupce hájit protichůdné zájmy všech dětí. (Slov-Lex)

Dále je podstatné, že slovenský občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Zb., stanoví v § 28, že pokud zákonný zástupce spravuje majetek zastoupeného a nejde o běžnou věc, je k nakládání s majetkem nutné schválení soudu. Odmítnutí dědictví je svou povahou mimořádným a závažným majetkovým právním jednáním, a proto je nutné počítat se soudní kontrolou takového postupu. (Legislatíva)

Přímo pro dědické řízení pak slovenský Civilný mimosporový poriadok, zákon č. 161/2015 Z. z., obsahuje zvláštní úpravu v § 160. Podle § 160 odst. 1 platí, že je-li v souvislosti s dědickým řízením potřeba, aby soud schválil právní jednání nezletilého dědice, je k jeho schválení příslušný soud, který o dědictví jedná. Podle § 160 odst. 2 může tento soud v jednom usnesení rozhodnout jak o schválení právního jednání nezletilého dědice, tak případně o schválení dohody, jejímž je nezletilý účastníkem. (Slov-Lex)

Z toho pro Vaši situaci plyne důležitý praktický závěr: pokud by po Vašem odmítnutí nastoupily jako dědičky Vaše tři nezletilé děti, jejich odmítnutí dědictví by nebylo možné vyřídit jediným Vaším prostým prohlášením za všechny děti bez dalšího. Muselo by být vyřešeno jejich řádné zastoupení, případný střet zájmů a soudní schválení právního jednání, pokud je podle příslušného procesního postupu vyžadováno. Každé dítě by přitom muselo být z hlediska svého dědického a majetkového zájmu posouzeno samostatně.

A pokud by šlo o zletilé dítě v opatrovnictví?

Zásada je v podstatě obdobná, i když právní titul zastoupení je jiný.

Podle § 27 odst. 2 slovenského občanského zákoníku je zákonným zástupcem osoby, jejíž způsobilost k právním úkonům soud omezil, soudem ustanovený opatrovník. Jestliže opatrovník činí za zastoupeného závažné majetkové právní jednání, uplatní se rovněž § 28 občanského zákoníku, podle něhož je při nakládání s majetkem, nejde-li o běžnou věc, nutné schválení soudu. (Legislatíva)

Navíc § 160 odst. 3 zákona č. 161/2015 Z. z., Civilný mimosporový poriadok, výslovně stanoví, že pravidla o schválení právního jednání nezletilého dědice se použijí také tehdy, pokud účastník nemá způsobilost k právním úkonům v potřebném rozsahu. Slovenský zákon tedy přímo počítá s tím, že ochranný mechanismus soudního schvalování se v dědickém řízení neuplatní pouze u nezletilých, ale obdobně také u dospělého účastníka, který nemůže v daném rozsahu samostatně právně jednat. (Slov-Lex)

Také zde je nutné řešit případný střet zájmů. Slovenský občanský zákoník v § 30 stanoví, že pokud dojde ke střetu zájmů zákonného zástupce a zastoupeného nebo ke střetu zájmů více osob zastupovaných stejným zákonným zástupcem, soud ustanoví zvláštního zástupce. Ani u zletilých osob v opatrovnictví tedy není možné, aby opatrovník rozhodoval v situaci střetu zájmů sám za osobu, kterou zastupuje. (Legislatíva)

Proto bych situaci shrnula takto: Vy můžete rozhodovat o svém vlastním dědictví. Jakmile by však v důsledku Vašeho odmítnutí nastoupily na Vaše místo děti – ať již nezletilé, nebo zletilé osoby, které nemají způsobilost k právním jednáním v potřebném rozsahu –, jejich dědické právo by se muselo řešit samostatně. Je nutné zajistit jejich řádné zastoupení, vyřešit případný střet zájmů a u závažného majetkového právního jednání, jako je rozhodnutí o odmítnutí dědictví, postupovat se soudní kontrolou a schválením podle příslušných ustanovení.

To je podle mého názoru další důvod, proč bych Vám nedoporučila dědictví odmítnout okamžitě bez předchozího zjištění všech následků. Vaše jediné rozhodnutí totiž může otevřít další samostatná řízení a rozhodování o dědickém právu každého z Vašich dětí. Teprve poté, co budou známy skutečné majetkové poměry dědictví, jeho dluhy a dědická posloupnost, lze kvalifikovaně posoudit, zda je odmítnutí ve Vašem zájmu a případně také v zájmu každého jednotlivého dítěte.

Co bych Vám doporučila udělat konkrétně nyní

Za prvé: Pečlivě uschovejte předvolání a zjistěte všechny uvedené lhůty a datum jednání.

Za druhé: Neodmítejte zatím dědictví pouze proto, abyste se věci zbavila, dokud nebude ověřeno, jak přesně po Vašem odmítnutí nastoupí Vaše děti.

Za třetí: Co nejdříve požádejte o možnost seznámit se s podklady, zejména se seznamem všech pozemků, velikostí podílů, jejich oceněním a se seznamem zjištěných dluhů.

Za čtvrté: Zjistěte, zda částka 16 000 EUR představuje skutečnou hodnotu dědictví, které by připadlo Vám, nebo hodnotu celého souboru majetku, případně zda jde pouze o odhad.

Za páté: Nechte si ověřit, zda se v této věci neuplatní zvláštní pravidla vyplývající z toho, že zůstavitelka zemřela již v roce 2001. To je zásadní právní okolnost; dnešní unijní nařízení o dědictví se totiž na dědictví osob zemřelých před 17. srpnem 2015 obecně nepoužije. (EUR-Lex)

Za šesté: Pokud po Vašem odmítnutí mohou nastoupit děti, je nutné řešit jejich postavení dříve, než učiníte nevratný krok. U nezletilých je nutné jejich majetkové zájmy samostatně chránit a jejich právní jednání podléhají zvláštním pravidlům a kontrole. (Ministerstvo spravodlivosti SR)

Shrnutí

Z Vašeho popisu bych zatím neuzavírala, že dědictví je pro Vás a děti nutně nevýhodné, ale rozhodně bych ani nepředpokládala, že údajná hodnota 16 000 EUR znamená skutečný přínos. U třiceti pozemků s velmi malými spoluvlastnickými podíly může být skutečná užitná hodnota zcela jiná než jejich souhrnné ocenění.

Současně ale platí, že Vaše obava z dluhů nemusí znamenat riziko neomezeného zásahu do Vašeho vlastního majetku. Slovenský § 470 občanského zákoníku obecně omezuje odpovědnost dědice za dluhy hodnotou nabytého dědictví. (merit.slv.cz)

Za největší riziko v tuto chvíli považuji spíše ukvapené odmítnutí dědictví bez vyřešení následného postavení Vašich dětí nebo naopak pasivitu vůči soudnímu předvolání.

Proto bych postupovala takto: ihned zjistit, co přesně český soud projednává a jaká lhůta běží; vyžádat si podklady o slovenském řízení a majetku; nechat ověřit dědickou posloupnost po Vašem případném odmítnutí; a teprve poté rozhodovat samostatně o Vašem dědictví a o tom, jak bude chráněn zájem každého z Vašich nezletilých dětí.

Ve Vašem případě bych skutečně doporučila alespoň jednorázovou konzultaci s advokátem, který se podívá přímo na předvolání a spisové značky. U dědictví po osobě zemřelé v roce 2001 totiž mohou být pro správný postup rozhodující i okolnosti původního dědického řízení, které z Vašeho dotazu zatím neznáme.

Mgr. Radka Pešlová