pečuj doma

Souběh pobytové služby a osobní asistence

2.7.2022

Mám opatrovanku v domově pro seniory (pobytová služba). Celý příspěvek na péči je zasílán této službě. Chtěla jsem zajistit další sociální službu - osobní asistenci - která by s paní chodila častěji na procházky (např. do cukrárny), doprovázela ji např. na kosmetiku, uvažovala jsem i o možnosti lázní, kde by byla osobní asistentka přítomna. Oslovená sociální služba mi sdělila, že nemůže poskytovat službu tomu, komu je poskytována pobytová služba, jelikož by to bylo v rozporu se zákonem. Pobytová služba ale nemá dostačující kapacitu na to, aby zajistila mnou požadované služby. Paní má dostačující příjem, aby si mohla tyto "nadstandardní" služby hradit, aniž by se zasahovalo do příspěvku na péči. Je nějaká možnost výše uvedené služby zajistit.

Odpověď

Důvody odmítnutí poskytnutí služby jsou definovány v § 91 zákona o sociálních službách:

(3) Poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pouze, pokud
a) neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb,
b) nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá,
c) zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis, nebo
d) osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.

Takže fakticky Vás oslovená (nejspíš asistenční) služba odmítnout nemůže. Proto o službu požádejte písemně a ať Vám případně dají písemné odmítnutí. Proti tomu si lze stěžovat u služby, u zřizovatele, u kraje, u MPSV.

Ale ačkoliv je v tomto zákon dost striktní, tak platí ve službách ještě jedno (byť nepsané pravidlo – tím je i hůř vymahatelné):

Protože jsou služby dotované ze státních peněz (z rozpočtu, kam odvedenými daněmi přispíváme téměř všichni), tak je nutné přihlédnout i k rozpočtové kázni.

Prostředky (dotační) jsou uvolněny do sociálních služeb k uspokojení základních životních potřeb osob v nepříznivé sociální situaci (lidově si tím kupujeme klid, že tu péči o potřebné za nás z našich daní někdo udělá a nebudeme muset na ulicích odvracet zrak od trpících, kterým sami nechceme pomoci – je to jakási společenská daň).

Z tohoto pohledu je Vaše opatrovaná díky pobytu v domově již v pohodovém stavu – není v nepříznivé sociální situaci pro jiné služby – péči už někdo zajišťuje.

Dále taky na výkon přímé péče (příkladmo – na jednu pečovatelku, která se stará o jednoho/o více opečovávaného/opečovávaných je navázáno mnoho dalších technickohospodářských osob - účetní, ředitel, personalista, údržbář, IT, kuchařka atd.).

Není tedy účelné, aby jedna osoba využívala několik služeb, kde se péčí o ni samotnou vlastně zaměstná nepřímo větší počet lidí. Je ale účelné, aby jedna služba zajistila maximum možného. A tím se dostávám k domovu…

Je to právě domov, který by měl být schopen zajistit plnou péči – i tedy tu volnočasovou, a jak píšete „nadstandardní“ – ačkoliv v ní nic nadstandardního není. Aby takový domov plnil registrační podmínky a standardy kvality, musí mít dost personálu.

Je sice jasné (už z novinových článků), že dlouhodobě (několik let) jsou sociální služby podfinancovány a mnohé jedou na hranici personálních možností (to také nahrává tomu, že by se nemělo více služeb zatěžovat péčí o jednoho uživatele). Ale je mi to líto – zákon tuhle (byť opodstatněnou) omluvu - nedostatek personálu - nezná.

A jistě lze říci, že již nejde jen o holé přežití Vaší opatrované (pokud chcete, aby vícekrát chodila třeba do cukrárny), ale zde by domov měl v rámci § 15 odst. 1 vyhl. č. 505/2006 Sb. plnit i tuto péči:

e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím:
1. podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů,
2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob,

f) sociálně terapeutické činnosti:
socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob,

g) aktivizační činnosti:
1. volnočasové a zájmové aktivity,
2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím,
3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,
h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:
pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů.

Ono i z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením vyplývá, že by osoby neměly být selektovány a omezovány. Měly by mít stejné možnosti jako ostatní. Nedá se tedy říci, že když je na tlačení vozíku třeba pečovatelka, tak aby se dostalo na všechny, tak je nárok na „výlet“ jen jednou týdně (podotýkám – právně to nejde; v praxi se s tím dá setkat).  

Shrnuji tedy, že je proto potřeba tlačit především na domov, a to buď oficiálně v tom, že požádáte domov o nastavení individuálního plánování s Vaší opatrovanou, co vše je k jejímu rozvoji potřeba a úpravou v rozsahu poskytovaných služeb, nebo pomocí stížnosti na kvalitu sociálních služeb, plnění registračních podmínek, péči o osoby seniorského věku u MPSV, Ombudsmana, Krajského úřadu, anebo s domovem jednat i o míře, co je základní činností (v rámci PNP) a co je fakultativní činností (za další úhradu mimo PNP).

Pokud chcete zajistit pomoc i z jiných zdrojů – můžete sjednat i péči/doprovody jinými osobami, které jinak neposkytují sociální služby. Zpravidla lze najít v sousedství osoby (často si takto přivydělávají zdravotní sestry, studentky sociálních škol), které by za úhradu (na smlouvu jako s asistentem sociální péče dle § 83 zákona o sociálních službách) tyto úkony péče prováděly.

Snad je k pochopení, jaké možnosti máte, příp. o jaký právní rámec se můžete opřít.

Mgr. Radka Pešlová

Hovory L. Vencálka s M. Klapetkem a J. Štěpaníka s P. Jemelkou o etice ve zdravotnictví.
Počet dotazů roste a proto jsme "korigovali" naše předsevzetí. Více...
Pročtěte si naše noviny Pečujeme doma. Další číslo je na webu.
Konference s tématem Holistický přístup k dlouhodobé péči se konala od 13. do 15. září.

Články

ZPRÁVY: Péče orientovaná na člověka. Aby si každý mohl vybrat

27.11.2022 Na letošní podzimní konferenci pořádané Academy of Health Care Management (AHCM), která se konala v Praze, tentokrát nepřevažovali zdravotníci, ale pacienti a zástupci pacientských organizací. Tématem byla péče orientovaná na člověka, ve světě známá jako Patient Centered Care (PCC), kde důležitou roli sehrávají pacientské organizace. více...

ZPRÁVY: Tečka by mohla sloužit dál, říká ministr Vlastimil Válek

26.11.2022 Praktický lékař nevidí všechna data o očkování svého pacienta, může dohledat pouze ta k vakcíně proti covidu-19. Do budoucna by se měl přístup k záznamům změnit. Údaje by měly být v mobilní aplikaci Tečka, která by tak našla opět své využití. Dalším plánem je praktikovi se souhlasem pacientů zpřístupnit všechna očkování i u ostatních specialistů. více...

INFO: Žeh stojí devítinásobek. Pohřeb do země nejmíň 40 tisíc

25.11.2022 Zdražování energií se nevyhnulo už ani poslední lidské potřebě – pohřbu. Nejčastější způsob, kremace, spotřebuje spoustu plynu a právě ten podražil nejvíce. „V některých krematoriích stouply náklady na plyn až o 800 procent,“ řekl pro iDNES.cz předseda Asociace pohřebních ústavů Jaroslav Mangl. Stoupají podle něj i náklady na dopravu a pořízení rakve. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Nadace ZDRAVÍ PRO MORAVU
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.