Stále máte právo podávat námitku do řízení o příspěvku na péči

Obracím se na Vás s dotazem, který se týká článku https://www.mskruh.cz/poradna/naucne-texty/navod-jak-ziskat-odpovidajici-prispevek-na-peci-cast-1 od Mgr. Pešlové. 
Článek často přeposílám svým přátelům, kteří to začínají řešit s rodiči, ale teď jsem i v jedné skupině na Facebooku sdílela nějaké zkušenosti s postupy, jak "bojovat" s úředním šimlem na Úřadu práce, protože zrovna minulý týden jedné mé známé (paralyzovaná po mrtvici, v péči o zdraví závislá na pomoci, odvozu rodiny a domácí zdravotní péče, ale Institut ji neuznal nezvládnutou péči o zdraví a dali jí 880 Kč). Podle mé zkušenosti i rad paní Mgr. Pešlové je moudré při seznámení se s rozhodnutím podat připomínku, námitku nebo jinak řečeno nesouhlas s posudkem, pokud tam najdeme nesrovnalosti nebo nebere v potaz už udané skutečnosti. 
Ráda bych si to ověřila, jestli text je stále aktuální (podle mne a mých zkušeností to jde), abych nešířila staré informace a taky aby ostatní věděli, na co mají právo a jak si nenechat "mazat med kolem pusy" od úřednic.
Jedna paní mi totiž píše přibližně toto: Jsou to staré údaje. Od roku 2024 už nelze podat námitku na posudek, ale pouze na rozhodnutí. Vznesla jsem dotaz přímo na pracovnici ÚP, se kterou komunikuji, chci mít jistotu a mám štěstí, tahle paní je skvělá. tak se dozvím, jak to je. Námitka se pouze vloží do spisu, ale už se neprojednává. Pošlou rozhodnutí a až na to se lze odvolat. Mně narovinu řekla, že je to zbytečný. Sepsaly jsme jen papír, že žádám o okamžité rozhodnutí, abych se mohla co nejdřív odvolat.
Jaké jsou vaše aktuální zkušenosti? Máme na to stále právo? Druhá otázka je, jestli to má smysl, ale to si musí každý rozhodnout sám. 

Odpověď

Těší mě, že naše informace „posíláte dál“, a chápu, že si je chcete ověřit.

Stále jsou platné a postup úřadu, který praktikuje byl a je i nadále procesně nesprávný. V roce 2024 se nic ve správním řádu a ani v zákoně o sociálních službách nezměnilo.

Zkusím Vám to osvětlit:

JAK TO BYLO:

1. Podala se žádost.
2. Proběhlo sociální šetření.
3. Obvodní lékař vypsal tiskopis, přidal lékařské zprávy.
4. Posudkový lékař zhodnotil.
5. PO CELOU DOBU ŘÍZENÍ měla posuzovaná osoba právo nahlížet do spisu a dle § 36 správního řádu se do řízení vyjadřovat (podávat tzv. „námitku do řízení“) a až do vydání rozhodnutí mohla KDYKOLIV doplnit další důkazy.
   1. Úřad tuto možnost lidem připomínal výzvou k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.
   2. Pokud jste se vyjádřili, musel se s tím úřad vypořádat, pokud k vypořádání bylo potřeba posudkáře – poslali jim to.
   3. Mohli jste opakovat opět vyjádření, opět muselo být vypořádání.
      1. Zde docházelo k pochybením – některé úřady navzdory nevypořádáním námitek vydali rozporné rozhodnutí a ještě se úředníci tvářili, jak žadatele chápou, jak jim rozumí, a že to dělají ti „zlí“ posudkoví lékaři a oni s tím nic nezmůžou a Vy se máte odvolat, nebo lépe – podat novou žádost. Tento postup byl (a i nadále je nesprávným úředním postupem).

JAK TO JE NYNÍ:

1. Podáte žádost.
2. Proběhne sociální šetření.
3. Obvodní lékař vypíše tiskopis, přidá lékařské zprávy.
4. Je vám připomenuta možnost nahlížet do spisu a vyjadřovat se do řízení.
   1. NOVĚ JE ZDE KONCENTRACE ŘÍZENÍ – do data, které je stanoveno úřadem, můžete dodávat další důkazy (k pozdějším nebude přihlíženo).
5. Vše zhodnotí posudkář (nejen lékař, ale i třeba zdravotní sestra).
6. Úřad Vám opět připomene možnost nahlížení, ale také, že Vám nemůže uznat nové důkazy
   1. Nové důkazy je povinen bez čtení (jen) založit do spisu.
   2. Ale nemusíte dokládat nové důkazy, můžete tvrdit, že posudkář se nevypořádal s podklady, že něco posoudil špatně, že třeba píše, že člověk má dvě nohy, ačkoliv má jednu amputovanou, a o tom je záznam v sociálním šetření a i obvodní lékař to napsal.
   3. S tímto se MUSÍ správní orgán (tj. úřad práce) před vydáním rozhodnutí vypořádat (dle § 3 správního řádu postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti).
      1. Tohle je to, co úřednice dělat nechtějí, možná mají na úřadu zákaz to nějak komunikovat ještě s posudkáři.
      2. Pokud to jen „vezmou a založí“ – je to procesní (vážné) pochybení.
      3. Když vás ještě mylně informují, pak je to ještě porušení povinností státního úředníka.

„Hodná“ pracovnice bude nejspíš také poslušná a bude chápat, že posudkářům konflikt dělat nebude, že oni jsou „páni“ situace. A v zásadě v tomto platí bod 5 c) i. z toho, jak to bylo dříve.

Nemění to ale nic na tom, že je to špatný postup a já na něm docela úspěšně stavím odvolání a následně žalobu. Za mě by ale lidem bylo lépe, kdyby úřad dělal, co má, a nemuseli lidé své právo vymáhat mnoho měsíců a na mnoha instancích.

Z úřadu dochází: „Vyrozumění účastníka správního řízení“, kde je i toto poučení (tento úryvek je ze 30.07.2025):

Je tedy možné se vyjádřit (podat „námitku do řízení“), jen bez nových důkazů. Proto funguje dobře rozporování toho, že co je ve spise bylo špatně hodnoceno, jak popisuji v článku k příspěvku na péči.

Mgr. Radka Pešlová