Studium na střední škole a invalidní důchod z mládí

Mám dotaz ohledně § 42(1) zákona o důchodovém pojištění: Znamená tento paragraf, že aby člověk mohl požadovat zpětné uznání invalidity z mládí, nesměl vůbec nastoupit na střední školu nebo do učiliště (a nesměl tudíž získat ani jeden den důchodového pojištění)? V případě, že na střední školu nastoupil, ale z důvodu zdravotních problémů ji nebyl schopen dokončit, se na něho tento paragraf nevztahuje?

Odpověď

Paragraf 42 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, upravuje podmínky nároku na takzvaný invalidní důchod z mládí.

Jedná se o formu ochrany lidí, kteří z důvodu svého závažného zdravotního stavu nejsou schopni splnit jednu ze dvou zákonných podmínek pro přiznání invalidního důchodu.

Jelikož zákon požaduje nejen to, aby žadatel o důchod splňoval kritérium „špatného zdravotního stavu“, respektive odpovídajícího poklesu pracovní schopnosti, ale také aby získal určitou dobu pojištění. Potřebnou dobu pojištění je možné získat například výdělečnou činností a zákon uznává jako dobu pojištění také dobu studia na střední nebo vysoké škole za zákonem stanovených podmínek.

Invalidita z mládí je přiznávána lidem, jejichž zdravotní stav jim neumožňuje potřebnou dobu pojištění získat, a tak by se mohlo stát, že by na invalidní důchod neměli nárok, a to i přesto, že jejich zdravotní stav je velmi závažný.

Přiznám se, že přemýšlím o tom, proč Vás invalidita z mládí zajímá, přestože informace chcete získat pro někoho, kdo byl schopen, byť i jenom několik málo dnů studia absolvovat a tím si potřebnou dobu pojištění zajistit.

Na tomto místě je třeba říci, že invalidita z mládí není nějaký „lepší“ invalidní důchod než běžný invalidní důchod přiznaný lidem, kteří byli schopni studia.

V obou případech se jedná o invalidní důchod a výpočet důchodu probíhá podle stejných (!) zákonem stanovených pravidel. Invalidita z mládí tedy není ani důchod vyšší, ani „lepší“ a dokonce u ní není ani jistota, že v budoucnu nemůže dojít k přezkoumání zdravotního stavu.

Rozdíl může být v tom, že „běžný“ invalidní důchod je možné přiznat ode dne nástupu na střední školu, zatímco invaliditu z mládí až od 18 let věku. V praxi se tedy setkávám s tím, že zatímco lidé, kteří jsou schopni studia na střední škole, mohou požádat o invalidní důchod již v 16 nebo v 17 letech, podle toho, kdy na střední školu nastoupí, na invaliditu z mládí je potřeba podle pravidel daných zákonem počkat až do 18 let věku.

Pokud tedy pečujete o někoho, kdo nastoupil ke studiu a poté získal invalidní důchod, můžete požádat o zpětné přiznání invalidního důchodu ke dni nástupu na střední školu.

Samotná skutečnost, že člověk na střední školu nastoupil, tedy ještě neznamená, že by se § 42 nemohl v jeho případě uplatnit. Podstatné je, zda splňuje všechny zákonné podmínky pro invalidní důchod z mládí, zejména zda nebyl účasten pojištění po potřebnou dobu. Doba studia na střední škole se přitom za zákonem stanovených podmínek do potřebné doby pojištění započítává, a to i v případě, že studium nebylo úspěšně dokončeno.

Jediný rozdíl, který mne snad napadá, by mohla být situace, kdy ke dni nástupu na střední školu došlo později než od 18 let (např. až v 19 nebo 20 letech). V takových případech se ve své praxi setkávám s tím, že s ohledem na ustanovení § 42 žádají opatrovníci nebo rodiče o přiznání invalidity od 18 let, právě s ohledem na omezené možnosti studia. Tolik tedy obecná informace.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

Upřesnění dotazu

Je v případě mé dcery (nar. 09/1987, dg PAS stanovena v r. 2023) z právního hlediska možné, když ne zvýšení stupně invalidity (nyní v námitkovém řízení uznána invalidita I. stupně od 11/2017 a invalidita II. stupně od 04/21, žádost o ID zamítnuta z důvodu chybějící potřebné doby pojištění) tak alespoň posunutí data vzniku invalidity do doby 19 let jejího věku a zda by v takovém případě měla nárok na vyplácení ID? (v evidenci ČSSZ vedena 4 roky, tj. po dobu středoškolského studia)

Je možné tento požadavek uvést ve správní žalobě? (Lhůta pro podání je do poloviny října 2026.) Osobně se domnívám, že ne – že soud posuzuje správnost „dosavadního“ postupu, kdy v námitkách paní advokátka citovala § 42(1) a v závěrečném návrhu žádala „zrušení napadeného rozhodnutí (které stanovilo invaliditu I. stupně s datem vzniku v září 2025) a vrácení věci k novému a detailnějšímu posouzení“. Podle mě by se tedy jednalo o nový požadavek (ale nevím, jestli je tomu skutečně tak).  

Pokud nelze formulovat správní žalobu tak, aby obsahovala tento požadavek, je možné docílit stanovení nového data vzniku invalidity bez žaloby podáním podnětu ombudsmanovi ČR (samozřejmě pokud ten shledá takový podnět jako oprávněný)?

V současných zprávách (psychologická, psychiatrická, neurologická), které byly předloženy k žádosti o ID, je uvedeno těžké funkční postižení s dopadem na pracovní a sociální život (...). Za dobu studia (pro kterou nejsou specializované lékařské zprávy k dispozici) byla předložena vysvědčení včetně katalogových listů, ze kterých vyplývají problémy jak se zvládáním učiva, tak s chováním. K těmto však v posudcích přihlédnuto nebylo.

Po neúspěšném studiu se dcera snažila po dobu 8 let (2008–2016) uplatnit jako OSVČ, bohužel její výdělky byly pouze příležitostné (první dva roky byla zcela bez výdělku) a velmi nízké, nedostačovaly ani na uspokojení základních potřeb.

Je tedy možné, aby byl takový člověk, který se snažil studovat a snažil pracovat, avšak neustále selhával, považován až do svého věku 29 let za „zdravého“? Posudkový lékař sice uznal, že „účastník řízení od dětství má zdravotní potíže, a to nejen psychické, ale i somatické“.,.. nicméně “je nutno doplnit, že přítomnost diagnózy nezakládá automaticky nárok na uznání invalidity, neboť invalidita vzniká až v případě, že onemocnění naplňuje definici dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a funkčně způsobuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Účastník řízení má více onemocnění, která naplňují definici dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, vyjma poruch autistického spektra však žádné z nich nezpůsobuje míru poklesu pracovní schopnosti vyšší než 20 %, proto i v případě navýšení o dalších maximálně možných 10 % žádné z těchto ostatních uvedených postižení nevede a ani nikdy nevedlo ke vzniku invalidity“.  

Nutno ještě podotknout, že v rámci první žádosti o ID z roku 2023, nebyla uznána invalidní vůbec, následně ani v námitkovém řízení, kdy byla určena za OZZ (a to v důsledku skoliózy páteře, přičemž k dg PAS nebylo posudkovými lékaři vůbec přihlédnuto).

Odpověď

Situaci Vaší dcery bohužel zasahují hned dvě skutečnosti. Tou první je obecný problém, že autismus je pro mnoho lidí neuchopitelný a obtížně představitelný, spolu se skutečností, že škála autismu může začínat někde u „zvláštního chování“ lidí, kteří však mohou fungovat ve společnosti naprosto normálně a bez jakéhokoliv omezení, až po skupinu lidí s velmi závažným postižením, které je často kombinováno i s mentálním postižením. Velmi výstižně byla situace těchto lidí popsána v dokumentu Děti úplňku.

Z tohoto pohledu tedy v podstatě neexistuje a ani nemůže existovat jednotný způsob posuzování lidí s poruchou autistického spektra, protože u každého z nich je dopad na možnosti pracovního uplatnění a fungování ve společnosti, ale i v soukromí, zcela odlišný.

Druhou skutečností, se kterou se často setkáváme nejen u lidí s poruchou autistického spektra, ale hlavně u lidí s duševním onemocněním, je skutečnost, že toto onemocnění mívá často plíživé průvodní jevy, které opět v úvodu mohou působit jako špatná výchova ze strany rodičů, podivné chování či jen určitá forma odlišnosti. V konečném důsledku však duševní onemocnění často přináší omezení nebo úplnou neschopnost pracovat, zařadit se do kolektivu, vystudovat apod.

Patrně Vám neřeknu nic nového, když potvrdím, že úřady nemohou bez odpovídajícího doložení a lékařských zpráv přiznat invalidní důchod, ale ani jiné dávky či podporu pro osoby se zdravotním postižením. Tato skutečnost je bohužel pochopitelná, protože systém musí být chráněný před zneužitím. Tím samozřejmě nechci říci, že právě Vy jste někdo, kdo by se systém snažil zneužívat, ale bohužel i takoví lidé v naší společnosti jsou.

A jak je to tedy s § 42?

Bohužel Vás příliš nepotěším. Z toho, co ve své zprávě popisujete, vyplývá, že se jedná o poměrně složitou právní otázku, která již byla předmětem soudního řízení. Naše poradna samozřejmě nemůže předjímat, jak by konkrétní věc posoudil nebo měl soudit soud.

Zároveň je ale třeba říci, že samotná skutečnost, že Vaše dcera nastoupila na střední školu, ještě neznamená, že by bylo možné bez dalšího uzavřít, že její zdravotní stav před 18. rokem věku nemohl naplňovat podmínky § 42. Rozhodující je zejména to, zda její zdravotní stav před dosažením 18 let věku způsobil takové omezení, které mělo za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění, a zda byly splněny i další podmínky tohoto ustanovení.

Ve Vašem případě je však podstatné, že Vaše dcera na střední školu nastoupila, následně vystřídala více studijních oborů a další studium absolvovala také později. Právě schopnost studia může být při posuzování toho, zda byla před 18. rokem věku schopna soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění, významnou okolností.

Nejvyšší správní soud se již zabýval případem člověka s poruchou autistického spektra, který rovněž namítal, že jeho studium vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nebylo možné považovat za skutečnou soustavnou přípravu k pracovnímu uplatnění. Soud však v daném případě dospěl k závěru, že samotná skutečnost, že studium bylo pro člověka obtížné a nebylo úspěšně dokončeno, ještě neznamená, že nebyl schopen soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění.

Zmiňovaný rozsudek najdete např. zde: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/4-ads-434-2019-37

To ovšem neznamená, že by se na situaci Vaší dcery tento závěr automaticky vztahoval. Každý případ je třeba posuzovat podle konkrétních skutečností a důkazů. Ve Vašem případě mohou být významné právě okolnosti, které popisujete – tedy její dlouhodobé obtíže již od dětství, problémy se sociálními vztahy, opakované problémy při studiu, vysoká absence, problémy s chováním, neschopnost dokončit jednotlivá studia a skutečnost, že nikdy nebyla schopna běžného pracovního uplatnění. Zároveň ale bude velmi důležité, jak lze tyto skutečnosti doložit, zejména pokud z období před 18. rokem věku chybí lékařské zprávy potvrzující poruchu autistického spektra.

Právě zde tedy vidím hlavní problém Vaší situace. Nejde pouze o to, že Vaše dcera má diagnózu poruchy autistického spektra, která je neurovývojovou poruchou a podle současných poznatků souvisí s vývojem od raného věku. Pro účely přiznání invalidity z mládí je třeba prokázat, že již před dosažením 18 let její zdravotní stav dosahoval takové závažnosti, aby splňoval zákonné podmínky pro invaliditu III. stupně, respektive že vedl k neschopnosti soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění.

Co tedy můžete ve své situaci dělat?

1) Ve Vašem případě bych určitě doporučila další postup konzultovat s Vaší advokátkou, která zná celý spis, včetně rozhodnutí, posudků posudkových lékařů Institutu posuzování zdravotního stavu a všech lékařských zpráv.

K Vašemu dotazu na možnost posunutí data vzniku invalidity je potřeba rozlišit dvě věci. Pokud by bylo prokázáno, že invalidita vznikla dříve, než uvádí současné rozhodnutí ČSSZ, může být otázka data vzniku invalidity předmětem přezkumu. Datum vzniku invalidity totiž není možné určit pouze podle data stanovení diagnózy nebo podle data podání žádosti, ale má vycházet z prokázaného vývoje zdravotního stavu a jeho dopadu na pracovní schopnost. I veřejný ochránce práv upozorňuje, že datum vzniku invalidity musí být přesvědčivě odůvodněno a že při jeho určování má být zohledněn vývoj zdravotního stavu.

Pokud byste však uvažovala o posunutí data vzniku invalidity například do 19 let věku Vaší dcery, nejednalo by se již o invaliditu z mládí podle § 42 zákona o důchodovém pojištění. Toto ustanovení totiž vyžaduje, aby invalidita vznikla před dosažením 18 let věku. Pokud by tedy bylo prokázáno, že invalidita vznikla až po 18. roce věku, jednalo by se o běžný invalidní důchod a bylo by nutné posuzovat také splnění potřebné doby pojištění.

Ve Vaší situaci proto podle mého názoru dává větší smysl, aby se Vaše advokátka zaměřila na otázku, zda lze na základě všech dostupných podkladů prokázat vznik invalidity před 18. rokem věku, případně zda bylo správně stanoveno současné datum vzniku invalidity. Z toho, co popisujete, je zřejmé, že již nyní věc velmi podrobně řešíte a že Vaše advokátka má k dispozici více informací, než je možné posoudit z Vašeho e-mailu.

Pokud se rozhodnete podat správní žalobu, bude podle mého názoru důležité zaměřit se právě na otázku, zda byly v případě Vaší dcery správně posouzeny její schopnosti před 18. rokem věku, nikoli pouze na skutečnost, že nastoupila na střední školu. Soud bude vycházet z konkrétního skutkového stavu a z podkladů, které jsou ve spise.

K Vašemu dotazu, zda je možné požadavek na posunutí data vzniku invalidity uvést ve správní žalobě: Přesná formulace žalobního petitu a žalobních bodů je otázkou pro Vaši advokátku, ale otázka správnosti data vzniku invalidity může být předmětem správní žaloby. Nejvyšší správní soud se nedávno zabýval právě případem, kdy žalobce namítal nesprávně stanovené datum vzniku invalidity. Soud řešil mimo jiné otázku, zda bylo jeho podání dostatečně konkrétní; v dané věci přitom dospěl k závěru, že jeho námitka představovala alespoň „zárodek žalobního bodu“.

Správní soud samozřejmě přezkoumává napadené rozhodnutí a žalobní body musí být v žalobě řádně formulovány. Proto bych Vám spíše doporučila, abyste tuto možnost výslovně probrala s advokátkou před podáním žaloby a nechala ji do žaloby přesně formulovat, než abyste sama předem uzavírala, že jde o nový požadavek, který již není možné uplatnit.

2) Můžete se pro obecnou informaci obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí jako na ústřední orgán státní správy, který Vám může poskytnout základní informace k právní úpravě a jejímu výkladu. Nelze však očekávat, že Ministerstvo práce a sociálních věcí předem rozhodne, jak má být posouzena konkrétní situace Vaší dcery.

3) Pokud byste se rozhodla obrátit také na veřejného ochránce práv, smysl by podle mého názoru mělo podnět zaměřit především na postup ČSSZ při posouzení zdravotního stavu a stanovení data vzniku invalidity, včetně toho, zda byly dostatečně zohledněny všechny dostupné podklady z období dospívání.

Ombudsman se již opakovaně zabýval případy, kdy bylo datum vzniku invalidity stanoveno nesprávně nebo nedostatečně odůvodněno, a v některých případech vedlo jeho šetření ke změně data vzniku invalidity a následnému doplacení důchodu.

Ve Vaší situaci může být zajímavé také to, že veřejný ochránce práv řešil případ, kdy žadatelka neměla k dispozici starší lékařské zprávy. Při novém posouzení byly jako podpůrný podklad využity například údaje zdravotní pojišťovny o poskytnuté zdravotní péči. I když se samozřejmě jednalo o jiný případ, ukazuje to, že při posuzování vývoje zdravotního stavu nemusí být jediným možným zdrojem důkazů dobové odborné lékařské zprávy.

Ombudsman však nemůže sám přiznat invalidní důchod ani nahradit rozhodnutí správního soudu. Může prověřit postup ČSSZ a v případě zjištění pochybení požadovat nápravu.

4) Můžete své síly spojit s některou z organizací podporujících lidi s poruchou autistického spektra. Zde jsem jich několik vypsala, ale při hledání určitě najdete i další:

• Svět autismu – https://www.svetautismu.cz/
• Národní ústav pro autismus – https://www.nautis.cz/
• Děti úplňku – https://detiuplnku.cz/

Pokud s některou organizací spolupracujete, můžete samozřejmě tuto věc řešit s nimi. Zatímco jako jednotlivec legislativní změny patrně nedosáhnete, spojením sil s některou z organizací lidí se zdravotním postižením, která zastupuje i další rodiny a lidi s tímto postižením, můžete dosáhnout mnohem více.

Mrzí mě, že Vám nemohu poskytnout jednoduché řešení. Z toho, co popisujete, je zřejmé, že situace Vaší dcery je dlouhodobě velmi složitá a že jste se jí po celý život snažila pomáhat hledat cestu, která by jí umožnila co nejvíce samostatný život. Zároveň je pochopitelné, že Vás současná situace vede k otázce, zda byly její skutečné obtíže v dětství a dospívání dostatečně zohledněny.

Přeji Vám proto mnoho sil a úspěchů v dalších krocích, které podniknete.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.