Účast dítěte u posudkové komise k příspěvku na péči

Máte zkušenosti s odmítnutím osobní účasti u posudkové komise s dítětem, ohledně odvolání k příspěvku na péči? Omluveno klinickým psychologem a psychiatrem, že osobní účast není pro dítě vhodná, a samozřejmě omluvným dopisem ode mě. Jaký by byl potom postup komise? Vypracovali by tedy posudek na základě lékařské zpráv bez osobní účasti, nebo stále trvali na osobní účasti? 
Popřípadě, kdyby stále trvali na osobní účasti, dá se to napadnout námitkou jako účelové jednání s cílem oddálit rozhodnutí... tedy krok, který nás značně poškozuje a nebere zřetel na námi řečené a z odborných lékařských posudků patrné? 

Odpovědět

Vedení posouzení je vždy na posudkovém úředníkovi (lékař nebo zdravotnický nelékařský pracovník). Většinou stačí k posouzení jen podklady (tiskopis „Lékařský nález“ od pediatra, přidané lékařské zprávy a sociální šetření). Osobní jednání nařízené nebývá, protože posudkový úředník je schopen prostudovat podklady a učinit závěr.

Pokud mu podklady nesedí, nebo jsou nedostatečné, rozporné atd., případně po zvážení (tak aby ale zbytečně nezatěžoval posuzovaného) může nařídit vyšetření, buď u nějakého jiného lékaře (nemocnice, specialista apod.), anebo může vyšetření provést sám. Vyšetření se provádí zpravidla v kanceláři úředníka (často nejde o vyšetření v pravém slova smyslu, protože jde opravdu o kancelář úředníka, a nikoliv potřebně vybavenou ordinaci), ale v komplikovaných případech by posudkový úředník mohl navštívit osobu v přirozeném prostředí (např. doma). Návštěvy doma jsou ale podle všeho tak výjimečné, že o nich nelze standartně uvažovat.

Pokud by vyhodnotil posudkový úředník potřebu vyšetření, tak poté, co byste vyšetření odmítli (byť s omluvenkou), tak může nastat:

1. zamítnutí žádosti pro nepodrobení se vyšetření
2. stanovení druhého termínu
3. vyšetření v domácnosti
4. nařízení hospitalizace a vyšetření v nemocnici
5. přehodnocení potřeby vyšetření a rozhodnutí ze stávajících podkladů 

Která varianta nastane, to bohužel nelze odhadnout.

Ptáte se, zda lze prokázat, že posudkový úředník Vás úmyslně poškozuje (a možná i šikanuje): Samozřejmě vždy máte právo stížnosti na jednání úředníka, i na to, že je nadmíru zatěžující, ale primárně se očekává, že to je potřeba, a nikoliv, že úředník komplikuje řízení. Protože, pokud dítě může chodit k běžným lékařům, nebývá viděn důvod, proč se nemůže dostavit k dalšímu vyšetření. Proto prokazování, že úředník je vlastně podjatý, bývá obtížnější.

Snad je to takto srozumitelné.

Mgr. Radka Pešlová

zák. č. 582/1991 Sb. § 16 odst.

(4) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 nebo § 8 je oprávněn vyzvat posuzovanou fyzickou osobu, aby
a) se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly příslušného orgánu sociálního zabezpečení, popřípadě, jde-li o posuzování podle § 8 odst. 1, lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení,
b) se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb nebo jinému odbornému vyšetření,
c) předložila poskytovateli zdravotních služeb uvedenému ve výzvě lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jí byly vydány, nebo
d) sdělila a doložila další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytla jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku;
posuzovaná fyzická osoba je povinna výzvě vyhovět.

(5) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8 může určit, v kterých případech je přítomnost posuzované fyzické osoby při tomto posouzení potřebná.

(6) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8 stanoví lhůtu, ve které posuzovaná fyzická osoba může předložit podklady k posouzení svého zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy k předložení těchto podkladů. Orgán sociálního zabezpečení může zmeškání stanovené lhůty prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. K podkladům předloženým po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.

(7) Nepodrobí-li se posuzovaná fyzická osoba vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření podle odstavce 4 písm. a) a b) anebo odmítne poskytnout součinnost podle odstavce 4 písm. c) a d) nebo podle odstavce 5, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu tuto skutečnost neprodleně orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán.