Vliv zpětného vyplacení invalidního důchodu na dávky

Jsem samoživitelkou dvou nezletilých chlapců a dcery, která dosáhla plnoletosti a je ve III. stupni invalidity. Nyní ji byl přiznán důchod a vyplacen zpětně. Částka činí 300 000 Kč. O dceru celodenně pečuji, má přiznán příspěvek na péči 12 800 Kč. Také pobírám sociální dávky, příspěvek na bydlení a příspěvek v hmotné nouzi. Pracovnice soc. úřadu mi sdělila, že jelikož máme teď takový vysoký příjem (ten vráceny důchod) musí mi oba příspěvky odejmout.
Mají na to úřady právo? Můžou mi příspěvky odebrat? Přijde mi nefér, že důchod, který patří dceři (a mohla bych jí ponechat, až tady jednou nebudu, jelikož ji nemám na budoucnost z čeho našetřit) budu muset použít, abych zaplatila každý měsíc bydlení a zajistila živobytí pro mě a její dva sourozence. Přece to není můj příjem, ale patří zpětně dceři.
Můžete mi prosím poradit také, jak to mám objasnit soudu, že jako opatrovník, který má poctivě nakládat s jejím jměním, jsem nucena z této částky, kterou dostala dcera, živit rodinu?

Odpověď

Situace, ve které se nacházíte, opravdu není snadná. Na jedné straně je zde naprosto pochopitelná snaha a péče matky, která chce své dítě zajistit do budoucna, a na druhé straně povinnost vůči zbytku rodiny (ostatním dětem) a limity dané zákonem.

Jak to tedy je?

Z pohledu zákona není Vaše dcera „samostatnou jednotkou“, ale je součástí domácnosti, ve které žije a ve které všichni členové společně hospodaří. A tak v případě, že její příjmy nejsou dostatečné, zákon v první řadě předpokládá, že jí pomůže její rodina, a když ta nemůže (protože finanční prostředky nemá), nastoupí (ale až na druhém místě) stát a pomůže. A funguje to i naopak. Ve chvíli, kdy Vy a ostatní Vaše děti nemáte dostatečné příjmy, tak stát nejprve žádá, abyste využili prostředků a možností Vaší rodiny, a když ty nestačí (nebo nejsou), tak pak Vám pomůže.
Nechápejte, mne, prosím špatně, nejsem tu od toho, abych tento systém obhajovala (můj názor zde není relevantní), ale abych Vám vysvětlila, jak funguje.
Dosud to bylo tak, že jste potřeby dcery zajišťovala ze svých zdrojů, a jelikož dcera příjmy neměla, na hospodaření domácnosti se nepodílela. Nyní příjmy má a tak se podílí.

Jak tedy postupovat? A jaké jsou možnosti?

Ve svém dotazu zmiňujete dávky ze dvou trochu odlišných systémů. Tím prvním je příspěvek na bydlení (PnB) ze systému státní sociální podpory. Pro nárok na PnB jsou rozhodující příjmy v předchozím kalendářním čtvrtletí. Tj. přiznaná zpětná výplata invalidního důchodu dcery bude zohledňována za čtvrtletí, ve kterém přišla. Podle toho, co píšete, předpokládám, že se jedná o období 04-06/2022. A přiznaný doplatek invalidního důchodu tedy ovlivní (resp. zapříčiní to, že na něj není nárok) za období 07-09/2022.
Pro nárok na PnB však nejsou zohledňovány úspory, ale jen příjmy. V následujícím čtvrtletí si již tedy opět můžete o příspěvek na bydlení požádat a 300tisícový doplatek invalidního důchodu již nebude zohledňován.
Bude však (celkem pochopitelně, protože se jedná o příjem) zohledňována každoměsíční výplata invalidního důchodu III. stupně dcery + další příjmy Vaší rodiny (tak, jako tomu bylo dosud).

Co se týče druhého systému, tj. dávek pomoci v hmotné nouzi. Zde je situace odlišná. Zohledňují se příjmy celé rodiny, ale přihlíží se i k úsporám a to při každém podávání, resp. obnovování žádosti. Zde tedy bude doplatek invalidního důchodu zohledňován po celou dobu, dokud jej „nespotřebujete“, a poté bude každý měsíc přihlíženo ke každoměsíční výplatě invalidního důchodu.

A co na to soud ve vtahu k Vašim povinnostem opatrovníka?
Soudu se v tomto případě vůbec neobávejte. Prvním důvodem je skutečnost, že soud výše popsaný systém (hodnocení příjmů a solidaritu v rodině) zná a očekává ji a z pohledu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je to také naprosto v pořádku.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který upravuje pravidla pro opatrovnictví, povinnosti opatrovníků a mnoho dalšího, upravuje i v části „Rodinné právo“ povinnosti, ale i práva, které každý z nás má v rámci své rodiny, tedy mj. i tzv. vzájemnou vyživovací povinnost, tedy povinnost vzájemně se v rámci rodiny podporovat, podílet se na hospodaření a pomáhat si finančně i jinak.
Z pohledu tohoto zákona je naprosto pochopitelné, že se zletilé dítě podílí na nákladech rodičů, společně s nimi hradí jídlo, nájem a další nezbytné náklady.
Špatné by bylo, pokud by ve Vaší rodině byl invalidní důchod dcery jediným příjmem, ze kterého by všichni žili, utráceli jej a ještě dceru nechávali bez pomoci, dohledu a bez prostředků či o hladu.
Jak však čtu Váš dotaz, je mi naprosto jasné, že nic takového se ve Vaší rodině neděje. O dceru je jistě dobře postaráno a již Vaše úvaha o tom, jak ji zajistit do budoucna, je dokladem toho, že Vám její potřeby i dobro leží na srdci a dbáte o ně, jak nejlépe umíte.
Až budete sestavovat vyúčtování pro soud (za loňský rok se to tam ještě neodrazí, ale za rok 2022 ano). Zpětné doplacení invalidního důchodu tam určitě uveďte, stejně jako skutečnost, že jste jej postupně čerpala na úhradu společných nákladů domácnosti, ve které dcera žije.
Nemusíte zabíhat do přílišných detailů, spíš vyčíslete určitou část podílu na nájemném a příp. výši, kterou z invalidního důchodu dcery budete postupně odebírat, abyste uhradila náklady na jídlo, hygienické prostředky, léky atd.
Mohu Vás ujistit, že provedete-li to tímto způsobem (otevřeně a podle pravdy), soud zcela určitě vše přijme. Pokud byste s tím však měla jakékoli obtíže, neváhejte nás v této věci kontaktovat, rádi Vám pomůžeme.

S pozdravem a přáním všeho dobrého pro Vás i pro Vaši dceru.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.