Vyřizování za maminku, která bývá po mrtvici zmatená

Maminka prodělala mozkovou mrtvici, v současné době je jen na lůžku, jen s obtížemi komunikuje s okolím, bývá zmatená. Maminku jsem převezla k sobě do domu, abychom se o ni mohli starat, potřebuje 24h. dozor. Je jí 87 let, mně je 57 let a jsem zaměstnaná. S péčí nám pomáhá cca 10x v měsíci s ranní hygienou domácí péče. Požádali jsme o příspěvek na péči, který jsme požádali posílat na můj účet, neboť maminka nemůže vybírat finance z bankomatu. Maminka dostává na účet i důchod. Nemám s touto situací žádnou zkušenost, a proto prosím o radu, zda příspěvek může chodit na můj účet, co bychom měli teď aktuálně vyřešit (např. opatrovnictví) a jestli může tatínek platit z jejího důchodu např. nákupy potravin.

Odpověď

Píšete „jsme požádali“ a současně, že maminka bývá zmatená. Co to znamená? Je to tak, že už vlastně Vy vymyslíte, co maminka potřebujete a rozhodujete za ní. Občas snad udrží tužku, takže třeba jste rozhodla Vy, že je potřeba příspěvek na péči, vypsala jste žádost a jen maminku nechala podepsat, aniž by už třeba tušila, co to je?

Neptám se, abych zpochybnila Vaši péči – to věřím, že máte pevně ve svých rukou a mamince bude u Vás líp než někde v zařízení, ale jde mi o nastavení, co lze a co nelze.

Předpokládám, že pokud měla maminka mozkovou mrtvici, má svůj věk a bývá zmatená, tak už možná příroda zařídila, že není plně svéprávná a pak by to mohl být problém... Protože je také pravděpodobné, že maminka zemře dřív než Vy.

Je to tak, že pokud maminka není schopna rozhodování a samostatného nakládání s finančními prostředky, máte tyto možnosti:

1. Pokud za ni potřebujete vyřizovat jen sociální dávky (důchod, příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, průkaz pro osobu zvlášť těžce postiženou s potřebou průvodce /tj. ZTP/P/, případně třeba příspěvek na bydlení), tak Vás mnohdy na Úřadu práce přesvědčí, že je vhodné sepsat plnou moc a s tou pak vše vyřizujete a do žádostí napíšete svůj účet.
   1. Tohle je ale vadný postup – plná moc je neplatná, Vaše rozhodování lze napadnout a v konečném důsledku na něj pak můžete doplatit, protože když budete mít maminčiny prostředky na svém účtu, může je obstavit notář, až by maminka zemřela (více na str. 45 naší publikace: https://www.mskruh.cz/media/files/opatrovnik_v_praxi-web_verze.pdf), protože se na Vašem účtu nachází prostředky zemřelého.
   2. Proto by bylo vhodné nechat se ustanovit opatrovníkem pro řízení o sociálních dávkách – zastupovala byste maminku nikoliv na vadnou plnou moc, ale na legální rozhodnutí, když osoba není schopná jednat (dle § 32 správního řádu a § 23 zákona o sociálních službách).
   3. A následně žádejte, ať Vás ustanoví zvláštním příjemcem – důchodu a ostatních příspěvků. U příspěvku na péči žádejte, ať Vás ustanoví zvláštním příjemcem z titulu, že maminka není schopna příspěvek řádně využít (sama už z něj nic nezaplatí), a proto ho mají vyplácet Vám jako pečující osobě.
   4. Konečný stav bude stejný – peníze budou na Vašem účtu, ale z jiného (legálního) právního titulu a ten se v případě dědění dobře dokazuje, že jste byla pečující osobou.
      Přesto by ale byl jistější (byť složitější) postup vedoucí k opatrovnictví.
2. Pokud za maminku potřebujete řešit třeba ovládání jejich účtů, rozhodování u lékaře (tam to někdy projde jako rodinný příslušník), později třeba prodej její nemovitosti, sociální dávky, poplatky za odpad, rozhlas, TV (převod SIPO), nákupy za její peníze, přispívání z jejich peněz na domácnost, smluvení sociální služby (pro pomoc), tak to už je mnoho právních jednání, které když sama maminka neiniciuje, tak pokud jste to dosud dělala na plnou moc, tak už věci nemá v plné moci maminka, která by Vás úkolovala, ale už si věci vymýšlíte Vy a jen k tomu plnou moc využíváte – jde opětovně o neplatné jednání, které by do budoucna mohlo dělat problém.
   1. Proto je vhodné požádat soud o ustanovení opatrovníka (nemusíte nechat maminku omezit ve svéprávnosti, jde to i bez toho) – tím byste většinu věcí mohla legálně vyřizovat.
   2. Akorát ohledně péče a přispívání na domácnost, tam bude potřeba požádat soud o ustanovení kolizního opatrovníka, který uzavře mezi Vámi a maminkou (za maminku) dohodu o péči a dohodu o přispívání na provoz domácnosti. Takto dohodnuté peníze si pak od maminky z jejich peněz legálně můžete vzít a zase v případě smrti maminky jste chráněna před notářem, aby prostředky nešly do dědictví jako maminčin majetek.
      K tomuto tématu jsem odpovídala dotaz (a dávala odkaz na vzorové dokumenty) zde: https://www.mskruh.cz/poradna/pravni-poradna-pro-opatrovniky/ptate-se-jsem-opatrovnikem-i-pecujicim-a-dostavam-se-do-kolize.

Myslím, že situace nebývá pro pečujícího moc přehledná a pečující nemívá čas řešit „zbytečnosti“, když se potřebuje postarat o nemocnou maminku a peníze „tak nějak“ plynou.

Ale pokud nejste výhradním dědicem, nebo se Vám nechce platit pak poplatek notáři za vyřizování dědictví, rozhodně zvažte výše nastavenou složitější cestu. Kromě toho, že je právně čistější, tak Vám po smrti maminky nezbudu jen oči pro pláč.

Kdybyste se chtěla na cokoliv doptat (často po pochopení situace vznikají dotazy, jak na to), určitě napište.

Mgr. Radka Pešlová