Vznikne nárok na invalidní důchod z mládí? A kdy zažádat?
Dcera měla individuální vzdělávací plán do 7. třídy s domácím vzděláváním. Nyní je pro svůj zdravotní stav osvobozena od školní docházky podle § 42 školního zákona. Spadá do III. stupně - těžká závislost. Můj dotaz se týká důchodu z mládí. Bude na něj mít nárok, aniž by dokončila povinnou školní docházku? Pokud ano, platí pro nás taktéž zažádat před jejími osmnáctinami?
Odpověď
Co se týče invalidního důchodu pro Vaši dceru, nepíšete bohužel, kolik je jí let. Není to však až tak důležité, odpovím tedy bez této informace.
Pro nárok na invalidní důchod je dle zákona (155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) třeba splňovat vždy 2 podmínky – zdravotní stav a dobu pojištění.
O první podmínce, tj. zdravotním stavu, pravděpodobně není pochyb a nebude obtížné jej doložit. S druhou podmínkou, kterou je doba pojištění, to však bude obtížnější.
Doba pojištění, tj. počet odpracovaných let nebo let, které jsou uznávány jako tzv. náhradní doba pojištění (např. doba, kdy je člověk veden v evidenci úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti apod.) je odstupňována podle věku žadatele.
Jelikož píšete, že dcera je osvobozena od školní docházky, a odvoláváte se na § 42 školského zákona, který řeší vzdělávání lidí s hlubokým mentálním postižením, usuzuji, že dcera nikdy nepracovala a nemůže tedy dobu pojištění získat prací.
U lidí s těžkým zdravotním (nejen mentálním) postižením zákon umožňuje získat dobu pojištění školní docházkou na SŠ nebo VŠ. V takovém případě postačí (u lidí do 20 let méně než 1 rok pojištění). O invalidní důchod tedy mohou žádat, jakmile nastoupí na střední školu a získají, byť jeden jediný den pojištění, ani to však u Vaší dcery není možné.
Poslední možností, na kterou zákon pamatuje, je získání tzv. invalidity z mládí, na kterou se ve svém dotazu ptáte. Mnoho lidí se (mylně) domnívá, že se jedná o jakoukoli invaliditu pro člověka, který je zdravotně postiženým od mládí nebo od narození. To není úplně přesné.
Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění § 42: "Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu."
a dále: "Za invaliditu III. stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. ..."
Co to znamená pro Vás?
Pokud dcera nedokončila základní školu a není (pro své zdravotní postižení) schopna nastoupit na střední školu, nemůže získat potřebnou dobu pojištění a nemůže tedy žádat o invalidní důchod dříve než v 18 letech věku.
Jakmile dosáhne 18 let, využijete § 42 zákona o důchodovém pojištění (viz výše), doložíte příslušné doklady (= lékařské zprávy, příp. další) o tom, že dcera není schopna soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Na základě posouzení jejího zdravotního stavu (dle těchto lékařských zpráv) by jí pak měl být přiznán (od 18 let věku) invalidní důchod 3. stupně.
Ještě se krátce vrátím k tomu, jak jste vysvětlila zdravotní stav Vaší dcery, resp. to, jak jste se odvolala na § 42 školského zákona. Pokud byste dokladovala zdravotní stav dcery pro posudkovou službu, tj. pro posouzení nároku na invalidní důchod, doporučuji pečlivě prostudovat tyto doklady.
Pokud by se totiž jednalo o "pouhý" odkaz na § 42 školského zákona, nejedná se o dostatečné dokladování. Jak můžete vidět, text § 42 totiž zmiňuje právo těchto lidí na přizpůsobení studia, explicitně však nehovoří o tom, že se jedná o lidi, kteří nejsou studia vůbec schopni. Tuto věc tedy doporučuji doložit ještě jinak, např. zprávou od psychiatra, kde to bude konkrétně uvedeno.
Pro Vaši informaci, zde přikládám text zmiňovaného § 42, Zákona č. 561/2004 Sb. školský zákon:
„Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením
Dítěti s hlubokým mentálním postižením stanoví krajský úřad místně příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte se souhlasem zákonného zástupce dítěte takový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a fyzickým možnostem dítěte, a to na základě doporučujícího posouzení odborného lékaře a školského poradenského zařízení. Krajský úřad zároveň zajistí odpovídající pomoc při vzdělávání dítěte, zejména pomoc pedagogickou a metodickou. Dojde-li ke změně duševních a fyzických možností dítěte, krajský úřad způsob vzdělávání odpovídajícím způsobem upraví.“
S přáním úspěšného vyřízení
Mgr. Jitka Koutová, DiS.