pečuj doma

Zaměstnavatel nechce povolit home office. Co mám dělat?

26.10.2020

Máme v zaměstnání nadřízené, kteří nás nechtějí poslat na home office. Přitom víme, že už je několik nakažených covidem. K čemu jsou doporučení pana ministra, když ho naši nadřízení neberou. Ani jeho nařízení ani jeho samého. Máme šanci se nějak bránit nebo můžeme jen čekat, jestli budeme mít štěstí nebo ne? Jsme vícegenerační rodina, v malém domku nás žije sedm a nechci ohrozit ani ostatní. Charakter mé práce home office umožňuje. Prosím proto o radu.

Odpověď

Práce home office (práce z domova) není automaticky nárokovým způsobem práce. K takovému výkonu musí dojít především na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Někdy je na tento způsob výkonu práce pamatováno už v pracovní smlouvě. Předpokládám, že u Vás tomu tak není.

Chápu, že by pro Vás byl výkon práce z domova přínosný, co do bezpečnosti práce, ale zaměstnavatel k tomuto nemusí přistoupit ze zjevných důvodů (práci nařizuje zaměstnavatel), protože není jisté, že byste svoji práci z domu zvládl/zvládla v kvalitě a čase, který požaduje zaměstnavatel.

Současně, to že byl výkon z domu „jen“ doporučen, znamená, že není povinný a je na zaměstnavateli, jaké podmínky dovolí (a s Vámi případně v dohodě dojedná).

Samotný výkon práce z domova ale není jen o tom, zda práci z domova konat lze či nikoliv, ale zda zaměstnavatel takový výkon preferuje, zajistí a se zaměstnancem dohodne.

Zaměstnavatel musí vyřešit/upravit:

  • pravidla v rámci zaměstnání, např. v interní směrnici upravující home office,
  • způsob zadávání a odevzdání práce,
  • vedení evidence pracovní doby,
  • refundace nákladů vzniklých zaměstnanci ve spojení s výkonem práce z domova,
  • zajištění technického vybavení (např. notebook, tiskárna, vzdálené přístupy),
  • uhradit náklady na služby spojené s výkonem práce (energie, telekomunikační služby včetně internetového připojení atd.),
  • při používání k výkonu práce vlastní zaměstnancovo vybavení refundovat toto používání přiměřenou (paušální) náhradou,
  • zajistit ochranu dat přenášených mimo pracoviště (např. napojení přes vzdálené přístupy do lokální sítě přes soukromé zařízení zaměstnance),
  • při práci zaměstnance z domova má povinnost zaměstnavatel zajistit bezpečnost na pracovišti – nejlépe proškolením,
  • doporučuje se též vydat vnitřní předpis, ve kterém budou obsaženy závazné postupy a upozornění na možná rizika spojená s prací z domova.

I z výše uvedených důvodů možná zaměstnavatel ke sjednání práce z domova přistoupit nechce. Nemohu to předjímat, ale je dobré si uvědomit, že může zaměstnavateli něco bránit.

Pokud víte, že je ve Vašem zaměstnání nakaženo několik osob covidem, není to ještě důvod k nařízení práce z domu, ale je to důvodem, aby zaměstnavatel zajistil bezpečný výkon práce, což může být čištěním klimatizace, dezinfekcí, izolací, směny atd. Je sice ověřeno, že právě v kancelářích dochází k vyšší míře nákazy (čímž Vás zjevně neuklidním), ale může to být jen argumentem, který při vyjednávání se zaměstnavatelem využijete.

Na druhou stranu, pokud je někdo nakažený, nesmí nákazu šířit (jde o trestný čin - § 152 a § 153 zák. č. 40/2009 Sb.). Pokud máte obavy, že se takového činu někdo ve Vašem okolí dopouští (úmyslně, z nedbalosti), máte oprávnění na něj podat trestní oznámení. Současně Vás nakažený může uvést jako přímý kontakt a bude Vám nařízena karanténa a tím Vám také bude zajištěno, že budete moci zůstat doma. Předpokládám ale, že toto je řešení, kam se nechcete dostat – chcete předejít právě onomu kontaktu.

Další variantou je, požádat zaměstnavatele o dovolenou anebo s ním o home office vést dialog (když vidíte výše, co vše to pro něj znamená) a snažit se docílit dohody. Nad to jistě můžete využít práva na stávku, ale chápu, že se snažíte najít spíše méně konfliktní způsob řešení situace.

Bohužel ale není právní nárok, aby Vás zaměstnavatel přinutil k práci z domova, a stejně tak ani Vy nemůžete zaměstnavatele přinutit. Lze jen, abyste se na tom dohodli.

Držím pěsti, abyste docílili toho, co potřebujete ke klidnému výkonu Vaší práce a pocitu bezpečí pro Vaši rodinu.

Mgr. Radka Pešlová

Doplnění odpovědi, 27.10.2020:

Ještě doplňuji, že včera večer bylo usnesením vlády č. 431/2020 Sb. (zde: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=38967) nařízeno (v bodě III.), co bylo dosud jen doporučeno: a to zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště.

Nyní tedy máte oporu pro jednání se zaměstnavatelem. Ač stále má jít o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, což vláda tímto popírá (mimo zákon), Vám to "hraje do karet" a můžete to využít pro obhajobu svého home office.

Spokojený výkon práce z domova

Mgr. Radka Pešlová

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Poslouchejte, odpočívejte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

PTÁTE SE: Musí rehabilitace předcházet hrazené lázeňské péči?

16.11.2025 Byla mi zamítnuta lázeňská péče z důvodu: „Rehabilitace byla přerušena, a tak chybí konečné zhodnocení efektu absolvované rehabilitace vzhledem k tomu, že lázeňský pobyt v indikaci VI/3 je možný u případů nejevících známky zlepšeni po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče.“ Zprávy od pěti lékařů ohledně krční páteře více...

ZPRÁVY: Smrtící dvojka, kterou ovšem lze zkrotit léčbou

15.11.2025 Lidé, kteří trpí zástavami dechu ve spánku a zároveň chronickým onemocněním plic, čelí až 3× většímu riziku smrti než ti, kterým se tyto dvě nemoci nepřekrývají. Úmrtnost lze významně snížit léčbou – problém je, že většina lidí o tom, že těmito nemocemi trpí, ovšem neví. Pneumologové na to upozorňují v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného 19. listopadu. více...

ZPRÁVY: Příspěvek na péči loni využívalo více než 370 tisíc lidí

14.11.2025 V roce 2024 bylo v Česku vydáno 41 miliard Kč na příspěvek na péči. Tato dávka pomáhala hradit nezbytnou pomoc při zvládání běžných činností 374 tisícům obyvatel, z nichž více než dvě třetiny byly starší 65 let. Za posledních deset let výdaje na tuto dávku vzrostly na dvojnásobek a dochází rovněž k postupnému nárůstu počtu příjemců. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.