Zamítnutí průkazu ZTP/P neslyšícímu synovi

Můžete mi pomoci se zamítnutím průkazu ZTP/P mému synovi? Měl průkaz přiznán do 30.4.2020, na základě oboustranné hluchoty. Od 2.4.2020 to neustále řeším a odvolávám se, výsledkem je přiznání průkazu TP. Syn je sice po oboustranné implantaci, mluví, nicméně diagnóza zůstává. Navíc u něj byla diagnostikována porucha autistického spektra - Aspergerův syndrom.

Odpověď

Podmínky nároku na průkaz OZP jsou upraveny zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a prováděcí vyhláškou č. 388/2011 Sb. Vyhláška č. 388/2011 Sb. byla s účinností od 1.3. 2020 novelizována. Jelikož píšete, že věc řešíte od 2. 4. 2020, dovolím si předpokládat, že řízení bylo započato tímto datem a nebudu se vracet k textu zákona účinného před 1. 3. 2020. Text, který zde okomentuji (ke stažení zde) je účinný od 1. 3. 2020 dosud a další změna se dle mých informací nepřipravuje. Informaci tedy považujte za aktuální s tím, že bude aktuální ještě nějaký čas, resp. několik let.

Dle těchto novelizovaných předpisů je průkaz ZTP přiznáván u osob (mladších 18 let), u nichž je „celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota)“.

Jak vidíte, v textu je uvedeno „i přes nejlepší korekci“. Vada sluchu by tedy měla být posuzována s kompenzací, tj., jelikož píšete, že syn je po oboustranné implantaci, jeho nárok je posuzován s kochleárním implantátem, resp. implantáty.

V praxi samozřejmě záleží na tom, jak je napsána zpráva z foniatrie (pokud vím, většina foniatrů audiogram s KI nedělá), jak moc je podrobná a jakým způsobem je v ní posuzování sluchu popsáno a také to, jak dítě s KI slyší, resp., jak s ním umí pracovat. Roční dítě, které je krátce po operaci, patrně nevyužije potenciál KI ani z poloviny, naopak 15leté dítě si již poměrně snadno přístroj nastaví, upozorní na vybité baterie a při nastavování řečového procesoru celkem bez problémů spolupracuje s technikem, často dokonce bez pomoci rodičů.

Abyste mne správně pochopila, neobhajuji zde text vyhlášky ani způsob posuzování nároku. To mi nepřísluší a je to bohužel dané. Jde spíš o to, že nemá smysl se přít o tom, že syn je i po implantaci KI člověkem se sluchovým postižením a spoustou omezení. Bohužel tak pravidla pro posuzování nároku postavena nejsou. U lidí se sluchovým postižením je pro nárok rozhodující, jaká jsou čísla na audiogramu a jak je schopnost slyšet popsána ve zprávě od lékaře ORL.

Resp. posudkový lékař má v prvoinstančním řízení k dispozici zprávu od praktického lékaře, který vyjádření lékaře ORL nějakým způsobem interpretuje. Praxe je taková, že obdrží od posudkové služby formulář/dotazník, do kterého má pospat celkový zdravotní stav žadatele, tj. všechna zdravotní omezení Vašeho syna, a tedy i Aspergerův syndrom (k němu se vyjádřím dále) a také vadu sluchu.

Doporučuji tedy požádat praktického lékaře o kopii zprávy, kterou zasílal na posudkovou službu, pokud Vám ji nebude chtít/moci poskytnout, můžete si ji vyžádat přímo na posudkové službě.

Kontakt na posudkovou službu získáte na úřadě práce, požádáte-li, o nahlédnutí do spisu a vydání kopie (některé úřady práce nouzovém stavu posílají tyto zprávy dokonce e-mailem nebo poštou, nebojte se na tuto možnost zeptat). Žádejte tzv. posudek z LPS (lékařská posudková služba). Na základě těchto dokladů uvidíte zprávy, ze kterých posudkový lékař čerpal a na základě kterých rozhodl.

Ve svém dotazu se zmiňujete o tom, že kromě vady sluchu syna také o Aspergerově syndromu. Jelikož píšete, že v minulosti měl syn průkaz ZTP/P, předpokládám, že splnil kritéria výše uvedené diagnózy (= vady sluchu) a posudkový lékař do (minulého) posudku uvedl, že zdravotní stav syna odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému ve vyhlášce č. 388/2011 Sb., v odst. 3 pod písm. i, tedy celková ztráta slyšení podle Foflera… (viz výše)“.

Při novém posuzování v roce 2020 se však patrně na základě lékařských zpráv ukázalo, že syn s KI velmi dobře prospívá a této diagnóze již jeho zdravotní stav neodpovídá. Upřímně řečeno, pokud by dítě po operaci KI mělo ztrátu slyšení vyšší než 85 % podle Fofwlera, jednalo by se buď o špatnou operaci, vadný KI nebo o dítě čerstvě implantované, které ještě potenciál této pomůcky není schopno využít. To patrně není případ Vašeho syna (a je to samozřejmě dobře). Pokud ano, určitě se odvolejte.

V takových případech pak posudkový lékař zkoumá další zdravotní obtíže žadatele a u Vašeho syna posoudil Aspergerův syndrom a zařadil syna pod odst. 1 a diagnózu uvedenou pod písm. j. tj.: „j) psychické postižení s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v exteriéru; u mírného stupně autistické poruchy se zachovanou přiměřenou komunikací a chováním v obvyklých situacích, s obtížným navazováním sociálních kontaktů, s projevy zvláštních nebo neadekvátních odpovědí na sociální stimulaci okolí,“.

Jelikož se však jedná o diagnózu v odst. 1 vyhlášky, zakládá nárok pouze na průkaz TP.

Vážená paní Bejčková, chápu Vaše zklamání nad tím, že vada sluchu u syna trvá, jeho nárok na průkaz ZTP/P však skončil. Tím spíš, že Aspergerův syndrom situaci velmi komplikuje. Stupeň a závažnost tohoto „druhého“ synova postižení však nepopisujete.

Neviděla jsem rozhodnutí ani posudek, o kterým se zmiňuji a neznám Vašeho syna. Jako matka však jeho zdravotní stav znáte jistě dobře, proto Vám v příloze posílám text vyhlášky č. 388/2011 Sb., kde najdete nejen obě výše uvedené diagnózy (označila jsem v textu žlutě), ale i další. Pokud by zdravotní stav Vašeho syna odpovídal kterékoli jiné z diagnóz, pak vězte, že má smysl bojovat o jiný stupeň průkazu než je TP.

Jen pro úplnost dodávám, že nemůžete očekávat, že posudkový lékař si bude „domýšlet“ něco, co v lékařských zprávách není. Pokud tedy např. Aspergerův syndrom brání plnému využití KI a omezuje syna v poslechu a schopnosti využít tuto pomůcku, požádejte lékaře, aby tuto skutečnost do své zprávy uvedl a použijte tuto zprávu v dalším řízení (viz dále).

V textu vyhlášky, který Vám posílám, jsem navíc (zeleně) označila, které diagnózy zakládají nárok na které stupně průkazu OZP.

A jak postupovat?

Nevím, v jaké fázi je řízení, o kterém se zmiňujete. Pokud běží odvolací lhůta a Vy víte, že zdravotní stav Vašeho syna zakládá nárok na průkaz OZP II. nebo III. stupně, ozvěte se nám a my Vám poradíme, jak podávat odvolání.

Pokud již bylo řízení ukončeno, pak je zde možnost podat novou žádost. Jen podotýkám, že v tom případě je třeba doložit buď změnu (rozumějte zhoršení) zdravotního stavu nebo skutečnosti, které se v předchozím řízení neobjevily.

Další možností je obrátit se na soud. Zde byste však musela jednak doložit chyby v řízení a druhou velkou nevýhodou soudního řízení je, délka trvání. Soud navíc není oprávněn uznat, zda je nárok na průkaz OZP či nikoli, ale „jen“ přezkoumat, zda v řízení došlo k nějakým chybám. Pokud ano, soud rozhodnutí zruší a nařídí úřadu, aby provedl nové šetření (řízení) a chyby napravil. Praxe je tedy taková, že budete cca 3/4 roku až rok čekat než soud věc projedná a poté budete muset absolvovat řízení znovu.

Je tedy otázkou, zda není rychlejší podat novou žádost, jen, jak už jsem napsala, je třeba doložit, že došlo ke změně/zhoršení zdravotního stavu syna.

V prvoinstančním řízení nemáte příliš možnost do řízení vstupovat, protože posudková služba si vše vyjedná s praktickým lékařem (pediatrem) syna. Jedinou možností tedy je na všem se domluvit s tímto lékařem a požádat ho, aby důležité skutečnosti do své zprávy uvedl a to co nejpodrobněji.

V odvolacím řízení už máte možností více, můžete přikládat lékařské zprávy, poukazovat na skutečnosti, které ve zprávách byly a posudkový lékař je nezohlednil apod. S tím Vám můžeme pomoci. Budete-li chtít, neváhejte se na nás obrátit.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.