pečuj doma

Souvislost mezi hospitalizací pacienta a posuzováním invalidity

29.3.2026

Mám bipolární poruchu a dostal jsem plný invalidní důchod na čtyři roky. Stav je přes užívání velkého množství léků stále nestabilní. Chodím dvakrát až třikrát měsíčně na kontrolu. Střídají se mi mánie a deprese. Za celou dobu jsem nebyl hospitalizován, řešíme to s paní doktorkou ambulantně. Tak bych chtěl vědět, zda absence hospitalizace může mít za následek snížení či odebrání invalidního důchodu.

Odpověď

Co se týče posuzování nároku na invalidní důchod (u osob s duševním onemocněním), neexistuje přímá souvislost mezi hospitalizací a uznáním či neuznáním invalidity. Obecně platí, že pro posouzení nároku na invalidní důchod by měly být zkoumány schopnosti daného člověka pracovat, resp. to, jak ho jeho onemocnění omezuje v možnosti pracovat, zařadit se do pracovního kolektivu, případně se rekvalifikovat pro jiný obor apod.

V naší poradně se často setkáváme s odebíráním invalidních důchodů i se situacemi, kdy nárok není dostatečně zdokumentován, a dochází tak k zamítnutí žádosti nebo ke snížení stupně invalidity. Tyto informace jsme proto podrobně shrnuli do článku, který najdete zde: https://www.mskruh.cz/poradna/naucne-texty/navod-jak-se-pripravit-na-rizeni-o-invalidnim-duchodu-a-zvysit-sve-sance.

Zároveň doporučuji pečlivě prostudovat příslušnou část vyhlášky č. 359/2009 Sb. o posuzování invalidity, konkrétně kapitolu týkající se duševních onemocnění (ke stažení). Věnujte prosím pozornost zejména úvodní části kapitoly (Obecné posudkové zásady) a také úvodu kapitoly týkající se Vašeho onemocnění, resp. toho onemocnění, podle kterého byl Váš nárok posuzován (Posudkové hledisko), kde naleznete podrobný návod pro posudkového lékaře, jak má duševní onemocnění posuzovat a co vše má při hodnocení nároku zkoumat a tím také určité „vodítko“ pro Vás, jak postupovat při obhajobě svého nároku.

V samotné vyhlášce jsem nenašla přímé hodnocení bipolární poruchy osobnosti. Nejsem však lékař a už vůbec ne odborník na duševní onemocnění, možná jsem tedy hledala pod špatným označením nebo ji zkrátka přehlédla. Může to být však i tím, že ač je vyhláška poměrně rozsáhlá (má více než 100 stran), nemůže obsahovat popis všech zdravotních postižení, nemocí a vad. V praxi tedy posuzující lékař po prostudování všech doložených lékařských zpráv hledá takové onemocnění či zdravotní postižení, které svým dopadem a popisem co nejvíce odpovídá některé položce uvedené ve vyhlášce. Podle toho pak stanoví procento poklesu pracovní schopnosti a navrhne stupeň invalidity.

Doporučuji Vám proto také nahlédnout do posudku o invaliditě, který Vám byl zaslán v průběhu minulého řízení. V jeho závěru najdete, to, do které kapitoly, oddílu a písmene bylo Vaše postižení zařazeno, a také popis toho, jak byl Váš zdravotní stav hodnocen. Získáte tak představu, jak bude posudkový lékař pravděpodobně postupovat i v dalším řízení.

Jak jsem již zmínila, hospitalizace sama o sobě není stěžejním kritériem pro přiznání či prodloužení nároku na invalidní důchod. Vypovídá sice o určitém průběhu onemocnění, není však důkazem o tom, zda a v jakém rozsahu jste schopen pracovat.

Jelikož uvádíte, že jste v pravidelném kontaktu s lékařem a docházíte na terapie, doporučuji průběžně shromažďovat kvalitní lékařské zprávy, které budete moci v dalším řízení využít. Připomínám, že nejde ani tak o množství zpráv, ale především o jejich obsah a kvalitu. Všímejte si toho, co zprávy obsahují a jak je v nich popsán Váš zdravotní stav.

Závěrem si dovolím doplnit, že i když má posudek omezenou platnost, nemusí dojít k přezkoumání zdravotního stavu ihned po jejím uplynutí. V praxi se lze setkat jak s tím, že je nárok přezkoumáván i u osob s posudkem bez časového omezení, tak i s tím, že u některých osob k přezkoumání nedojde ani po skončení platnosti posudku nebo až po uplynutí např. několika měsíců.

V této souvislosti je důležité zmínit, že nárok na výplatu invalidního důchodu není závislý na samotném posudku ani na jeho platnosti, ale na vydaném rozhodnutí. Dokud tedy není ve věci vydáno nové rozhodnutí, nárok na výplatu invalidního důchodu trvá, a to i v případě, že platnost posudku uplynula.

S přáním všeho dobrého

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Přihlaste se na nový program seminářů pro pečující a opatrovníky, které pořádáme v Brně.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

PTÁTE SE: Rozdělení a následný prodej pozemku opatrované

13.5.2026 Jsem opatrovníkem maminky. Chci prodat zahradu, kterou vlastní a roky neužívá. Dva sousedé mají zájem o koupi, každý ½ pozemku. Musím žádat stavební úřad o souhlas s rozdělením pozemku, geodet pak pozemek rozdělí. Sousedé rozdělení uhradí, nevím ale, jak to provést, když majitel je maminka. Nechám vyhotovit znalecký posudek více...

ZPRÁVY: Známá zpěvačka novou ombudsmankou MPSV

12.5.2026 Zpěvačka Michaela Nosková se stala ombudsmankou Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Bude se věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšováním komunikace mezi veřejností a úřady, informoval o tom v tiskové zprávě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. více...

ZPRÁVY: Kolik Čechů žije na hranici chudoby? O moc víc, než udáváme

11.5.2026 Oficiální statistiky tvrdí, že patříme k nejméně chudým zemím EU. Jenže když se podíváte na reálné náklady na život, zjistíte, že miliony Čechů balancují na hraně, o které se v tabulkách nemluví. Číslo 17 074 korun. Tolik podle Českého statistického úřadu potřeboval v roce 2022 Čech, aby nebyl považován za ohroženého chudobou. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo zdravotnictví
Statutární město Brno
Jihomoravský kraj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.