Zohlednění doby péče při výpočtu důchodu pečujícího

Chtěla bych se zeptat, zda se započítává doba péče o dospělou osobu, pobírající příspěvek na péči ve III. stupni, hlavní pečující osobě do důchodu, i když nežije s opečovávanou osobou ve společné domácnosti, ale v samostatné domácnosti v blízkosti bydliště opečovávaného. Pokud to chápu správně, bude tato doba péče dobou vyloučenou při výpočtu výše důchodu pečující osoby a po dobu pečování bude mít od státu hrazeno sociální i zdravotní pojištění. Chápu to tak správně? Je tedy nutné dodržet podmínku společné domácnosti? Pečující uvažuje o ukončení pracovního poměru (je to velmi vyčerpávající spolu s péči o druhého), ale bojí se, že bude znevýhodněna při následném odchodu do důchodu a výpočtu jeho výše. Má totiž jen pár let do důchodu. Ještě doplňuji, že se jedná o dceru pečující o nemohoucí ho otce - seniora.

Odpověď

Děkuji Vám za Váš dotaz a za důvěru, se kterou jste se na nás obrátila. Je dobře, že tuto otázku řešíte s předstihem, tedy v době, kdy je ještě dostatek času vše připravit a zajistit vše potřebné pro budoucí žádost o starobní důchod.

Jak můžete vidět z textu zákona, který přikládám níže, doba péče se pro účely důchodového pojištění uznává tehdy, pokud pečující osoba žije s opečovávanou osobou ve společné domácnosti. V případě, že se však jedná o osobu blízkou, společná domácnost není požadována.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

ČÁST DRUHÁ
ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ

HLAVA PRVNÍ
OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB
§ 5, (2)
d) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb.

Pokud tedy jde o vztah dcera–otec, je splněna podmínka osoby blízké a doba péče by měla být uznána i v případě, že spolu nežijí ve společné domácnosti.

Co se týče výpočtu starobního důchodu, máte pravdu v tom, že dobu péče je možné považovat za tzv. náhradní dobu pojištění a lze požadovat při výpočtu o její vyloučení. To znamená, že doba je započítána jako odpracovaná, ale pro výpočet je vyloučena a „neředí“, tedy nesnižuje budoucí výši starobního důchodu.

To je tedy obecný výklad podle zákona. V praxi samozřejmě vždy záleží také na tom, jak konkrétní situaci vyhodnotí Česká správa sociálního zabezpečení poté, co pečující osoba požádá o započtení doby péče.
Standardní postup bývá takový, že si pečující osoba vyžádá na Úřadu práce potvrzení o době trvání péče. S tímto potvrzením poté na České správě sociálního zabezpečení požádá o uznání doby péče. Následně proběhne správní řízení, na jehož konci Česká správa sociálního zabezpečení vydá rozhodnutí o tom, zda dobu péče uznává, případně v jakém rozsahu.
Situace, kdy pečuje pouze jedna osoba, bývají obvykle poměrně jednoduché. Složitější může být posouzení v případech, kdy o jednu osobu pečuje více lidí a v péči se střídají. Za stejné období totiž může být doba péče uznána vždy pouze jedné pečující osobě.

O uznání doby péče doporučuji požádat co nejdříve poté, co péče skončí. Zákon sice v současnosti nestanovuje žádnou lhůtu (dříve bylo nutné požádat do dvou let), přesto je dobré tyto záležitosti řešit co nejdříve. Následně je také vhodné zkontrolovat, zda je doba péče správně evidována v tzv. osobním informativním listu důchodového pojištění. Ten Česká správa sociálního zabezpečení na vyžádání zasílá zdarma (nejpozději do 90 dnů), případně je možné údaje zkontrolovat prostřednictvím Informativní důchodové aplikace (IDA) na stránkách ČSSZ (přímý odkaz zde: https://www.cssz.cz/informativni-duchodova-aplikace-ida-), do které se lze přihlásit například pomocí identity občana (nejčastěji je využívána bankovní identita).

S přáním úspěšného vyřízení.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.