Texty

Bylo to na konci hokejové sezóny, zřejmě v neděli na Velikonoce, pamatuji, že posněhávalo. Matička mi nabalila ráno desátku do modrého chlebníku a já se s nedočkavostí vydal na blízký zimák, tehdy ještě nezastřešený. A už po osmé jsem tam seděl na tribuně D a krmil se vajíčky a natěšeně zhlížel na kluziště, na které pak v devět vyjeli herci ke svému nesmrtelnému mači – s novináři. více...

Kolega Antonín Hošťálek mně vtáhl do polemiky. Nevím, zda čtenář má chuť pročítat, co si vzkazují dva kolegové přes média, ale kdyby náhodou ano, tak dobře. Nebudu opakovat, co jsem napsal, a co kolegu Hošťálka tak dojalo. Budu reagovat přímo na jeho slova. více...

Už dlouho se zaříkávám, že si nebudu světa všímat, ať si kráčí pokojně dál vstříc svému osudu, který už stejně nikdo z pozemšťanů nezmění. Ale někdy mně to bohužel nedá a občas ještě znovu na jeho dění nějak zareaguji, i když vím, že to nemá stejně žádnou cenu. V poslední době se mi to stalo dokonce hned dvakrát. více...

V minulé rozprávce jsme hovořili o současném Izraeli, o tom, co jsme viděli na zájezdu s cestovní kanceláří před deseti lety, a zmínili jsme se o koronavirové pandemii. V tomto povídání se vracím oněch deset let zpět v rozhovoru s naší tehdejší průvodkyní, která, ač změnila působiště, jako průvodkyně vypomáhá i dnes. více...

V těchto dnech je televize pro mnohé z nás důležitějším pojítkem se světem, než kdy bývala. Dokonce i ti mladí, kteří zřejmě tráví doma víc času než v práci anebo v kavárně, zvyšují televizní sledovanost… A tak se nedivme, že tu a tam některý z pořadů získá i větší pozornost médií. Nedávno se to podařilo devítidílnému seriálu Křížem krážem Izraelem na ČT 2. více...