pečuj doma

Antonín Hošťálek DENÍK ČTENÁŘE: Duše Ruska

22.9.2021

Katolický kněz Tomáš Špidlík do sebe vstřebal obrovské duševní bohatství ruského národa. A sbližování katolicismu a pravoslaví zasvětil vlastně život. A pravoslavní ho ctili tak hluboce, že když byl jmenován v roce 2003 kardinálem, pravili: „Tak a máme ve Vatikánu našeho prvního kardinála.“

Špidlík, rodák z moravských Boskovic, byl i zpovědníkem Karola Wojtyly. A dával papeži Janu Pavlu II. a jeho nejbližším spolupracovníkům duchovní cvičení, ve kterých se vždy vydatně opíral o církevní otce Východu.  

Mezi těmito týdny a dneškem neleží dlouhá doba, ale jak se to kolo dějin rychle otočilo! I v tom ještě donedávna konzervativním Vatikánu…

Ale po tomto entrée k samotné Duši Ruska: Špidlík na úvod této knížečky nadhazuje otázku, zda-li je ruská duše něčím jiná. A cituje v odpověď Fjodora Michajloviče Dostojevského „Jediná láska, která se doposud vždy osvědčila, je láska venkovského ruského lidu ke Kristu“.  A s tímto výrokem se Špidlík ztotožňuje i o 150 let později, v době, kdy západní Evropa je už převážně odkřesťanštělá, a říká: „A proto také byla po staletí zvána Svatá Rus.“ Ale hned dodává: „Ovšem ne, že by Rusové si mysleli, že jsou morálně lepší. Spíše z hloubi této velké země neustále už po staletí zaznívá nenápadný tichý tlumený hlas, který je spíše touhou po svatosti a po spojení s Kristem“.

Jenže tohle téma je nekonečně bohaté, a my se nyní proto soustředíme raději jen na pár odstavců z knihy, v nichž kardinál Špidlík mluví o malířství a literatuře Ruska. Byl velkým znalcem obojího a v těchto kapitolách objasňuje vlastně přístup ruského lidu k umění.

Začněme ikonami, které se dnes stávají módní záležitostí i v západní Evropě. Lidé je obdivují, líbí se jim, ale bohužel mnozí nevědí, co znázorňují. Jsou pro Zápaďany tajuplné a tím i zajímavé. Avšak dodnes v Rusku každý venkovan…, no přesnější bude uvést, že ještě před nějakým desetiletím v Rusku každý venkovan… uměl číst ikony.

Povšimněme si, že na obrazech západních křesťanů jsou znázorněni lidé jako my, píše Špidlík. Plnokrevní, pozemští, jejich svatost malíři vyjadřují tím, že jsou zkroušení nebo u vytržení. Malíři pracují se světlem jako u jiných obrazů, světlo jde z venku. Malíři ikon pracují se světlem jiným. Světce osvětluje jen vnitřní světlo. Vychází z toho, že duch je duší naší duše, a proto světlo na tvářích východních světců vychází zevnitř. Arcibiskup Simenon říkal: "Piš listy, maluj barvami, malba je pravdivá stejně jako to, co stojí v knihách, je v ní boží milost." Třeba Rafaelova Madona to je krásná žena s dítětem, které jakoby ochraňuje. Je to matka, která miluje svoje dítě. Ale na ikonách dítě ochraňuje matku. Když se dobře podíváme, malý Ježíš má leckdy dospělou tvář…

Na ikonách je často červená a modrá. Červená barva je symbolem božství, a modrá zase lidství. Je proto logické, že Kristus má vnitřní roucho červené a vnější modré. Je to Bůh, který se stal člověkem, Maria má zase vnitřní oděv modrý a vnější červený. Kdo není zasvěcen do čtení ikon, třeba nechápe, proč jsou stromy a hory tak maličké jako rostlinky. Malíř ikon zobrazuje svět podle jeho duchovní hodnoty. Proto jsou lidské bytosti tak vysoké, a proto se často stromy a hory uklánějí ke Kristu, který je středem stvoření. A na ikonách si taky povšimneme, že některé tváře jsou prázdné. Proč? Protože jsou to ďábelské tváře.

Nebo vezměme knihy. V životopisech východních světců stojí, že se napájeli moudrostí z knih a že jí byli proniknuti jako houba vodou. Pro Slovany byla kniha zázrakem, křest jim přinášel novou kulturu a kniha byla zdobena proto zlatem a slonovinou. Knihy jim objasňovaly boží tajemství a taky hloubku jejich vlastního života. V božích knihách viděli Boha tváři tvář a sebe, jací skutečně jsou. A vázali je do zlata, protože kniha představovala duchovní růst. Dnes už samozřejmě to tak úplně není, zažíváme, a to celosvětově, úpadek celé písemné kultury, doznává Špidlík a dodává ještě: „Dnes se bohužel děje s knihou něco podobného jako ve styku s lidmi. Nevidíme-li v lidech Krista, nutně si jich přestaneme vážit.“ 

Nicméně, že duše Ruska je náboženská, platí podnes. A je otázkou, zdali to může být v budoucnu jinak. Vždyť zůstala náboženskou i v časech komunistické ortodoxie a zůstává ji i v časech chorobně vypjatého liberalismu a s ním souvisejících nových ideologií. Tato knížečka je jenom Špidlíkův malý závdavek. Jeho hlavním dílem je téměř pětisetstránková Ruská idea. A myslím, že kdo tenhle mimořádný knižní opus nepřečetl, neví možná to hlavní o Rusku a ruské duši.

(ah)

P.S. A tímto Deník čtenáře po sedmi měsících uzavíráme. Důvod? Ze všech rubrik a podrubrik na našem webu má bezkonkurenčně nejnižší počet zobrazení. A odezvu, tu nemá prakticky žádnou. Nezbývá než si přiznat, že exkurzy do světa knih si čtenáře nenašly. Ale určitě se v příštím roce pokusíme najít z kulturně-společenské oblasti pro náš web nová témata i rubriky a věříme, že s nimi budeme úspěšnější…

Potřebujete si promluvit s terapeutkou? Zřídili jsme službu pro pečující a pozůstalé. Objednejte se.
Pro zhoršení epidemické situace je zrušena podpůrná skupina v Praze 22. a 23. října.
Máte psychické problémy, které se objevily během pandemie a stále přetrvávají? Pomůže psycholožka.
Přihlaste se na podpůrnou skupinu do Rokycan 26. a 27. listopadu. Téma Senioři v pandemické době.

Články

PTÁTE SE: Má osoba pečující o dospělé dítě nárok na přepočet důchodu?

22.10.2021 Neformální pečující se stará o své dospělé handicapované dítě. Přitom je tomu rodiči již 65 let a pobírá svůj starobní důchod... Může si tento pečující požádat na Okresní správě sociálního zabezpečení o přepočet důchodu, například po 3 letech, co je v penzi? Prosím, jak to je? více...

ZPRÁVY: Úlevou pro umírající je mobilní paliativní péče

21.10.2021 Pražská záchranka bude nově zajišťovat pacientům v metropoli mobilní paliativní péči. Ta bude spočívat ve zřízení speciálního týmu, který by v případě komplikací u lidí, kteří jsou v konečném stadiu nevyléčitelného onemocnění, zajišťoval primárně akutní péči přímo v místě jejich bydliště. více...

ZPRÁVY: Jsme opět mezi rizikovými zeměmi. Scénář se opakuje

20.10.2021 Někteří vládní politici donedávna ujišťovali, že ČR boj s koronavirem naprosto zvládá a v některých parametrech patříme mezi nejlepší v Evropě. Omyl připustili až poté, co je k tomu donutila série rekordních nárůstů počtu nakažených. A i to, že čím dál více zemí ČR zařadilo opět mezi rizikové. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.