O modlitbě a lišce

Tento malý klenot pro potěchu duše je z knihy pravoslavného biskupa Tichona Ševkunova (1959) Nesvatí svatí a jiné příběhy, které vydalo Nakladatelství Pavel Mervart:

V Egyptě, kde v době hlubokého křesťanského starověku stálo mnoho velkých monastýrů, se jeden mnich přátelil s nevzdělaným a prostoduchým rolníkem-feláhem. Jednou rolník řekl mnichovi:
„Já také ctím Boha, který stvořil tenhle svět. Každý večer nalévám do misky kozí mléko a dávám ji pod palmu. Bůh v noci přichází a mé mléko vypije. A má ho velmi rád. Nikdy se nestalo, že by v misce něco zbylo.“
Mnich se nemohl ubránit úsměvu a dobromyslně a jasně svému příteli vysvětlil, že Bůh nepotřebuje kozí mléko. Nicméně rolník tvrdošíjně trval na svém. A tak mnich navrhl, že příští noc budou tajně sledovat, co se stane, až miska s mlékem zůstane pod palmou.
Ujednáno, uděláno: v noci se mnich a rolník nedaleko schovali a za měsíčního svitu zanedlouho spatřili, jak se k misce přikradla liška a všechno mléko do poslední kapky vypila.
Rolník byl tímto odhalením zasažen jako bleskem.
„Ano,“ smutně přiznal, „teď vidím, že to nebyl Bůh!“
Mnich se snažil rolníka utěšit a začal mu vysvětlovat, že Bůh je Duch, že je úplně jiný než všechno ostatní v našem světě, že lidé ho poznávají zvláštním způsobem... Ale rolník před ním jen stál se skloněnou hlavou, pak se rozplakal a odešel do své chýše.
Mnich se také vydal do kelie. Ale když se k ní přiblížil, s údivem spatřil u dveří anděla, který mu přehradil cestu. Mnich v bázni padl na kolena a anděl mu řekl:
„Ten obyčejný člověk neměl ani vzdělání, ani moudrost, ani sečtělost, ale ctil Boha tak, jak uměl. A ty jsi mu se svou moudrostí a sečtělostí tuto možnost vzal. Určitě řekneš, že jsi jednal správně. Ale jedno nevíš, mudrci: že Bůh, když viděl upřímné srdce toho rolníka, každou noc posílal k palmě lištičku, aby ho potěšil a přijal jeho oběť.“