Stále neochvějně věří Pekové, Rajchlovi, Kotlárovi…
Vcelku podle očekávání článek Krásné potetované neočkované sestřičky nezaujal. Fakticky jsem obdržel jenom jednu trochu souvislou odpověď. Čtenář mi sdělil, že sestřičky se bojí vakcín a není divu, když… a dál citoval hlavně molekulární genetičku Soňu Pekovou: Zdravotníci mají své čekárny zaplněné lidmi, ke kterým onkologická diagnóza nepatří. Že je to mladá generace s dramaticky rostoucími nádory, to může být v přímé souvislosti, s tím co obsahovaly covidové vakcíny.
Antonín Hošťálek. Foto MS kruh 2026
Tak je to pořád dokola, existuje spousta průkazných výzkumů, které tuto souvislost popírají (počet onkologicky nemocných roste už od roku 2000 a je za ním lepší odhalování nemocí díky prevenci a moderním vyšetřením), ale někteří lidé důvěřují víc bludům antivaxerů Pekové, Kotlára, Rajchla, Hamplové… a s tím je těžko něco dělat.
Dnešní lidé jsou v lecčems jiní, než byly předchozí generace. A vlastně za to, jací jsou, ani tak moc nemohou. Dobře o tom píší někteří filozofové a sociologové. Například Natalia Melentěvová říká, že dnešní generace se pohybují jakoby ve slepých uličkách, v určité mřížce vnímání, která jim neumožňuje už nahlédnout skutečnost jako předchozím generacím.
Počátkem šedesátých roků Karl Gustav Jung předvídal dobu, která nyní přišla. Psal, že západní člověk je vážně ohrožen, protože ztrácí vnitřního člověka, kterého mu dodávalo tisíce let křesťanství, že zůstal jen člověk vnější a že zápalné pochodně již začínají plát. A protože nemáme jako naši předci už pevnou strukturu vnitřního člověka, budeme podléhat kolektivní nerozumnosti a neustojíme už různé krize rozumem. Jung popisuje i typy jedinců, kteří v takových časech cítí úrodnou půdu pro šíření nesmyslů, ze kterých vznikají psychické epidemie. A myslím, že jsou popsáni opravdu přesně, jako by měl ty dnešní přímo před očima.
Nevím, co k tomu více dodat. Ještě mě napadá, že dnes už lidé odmítají ve jménu svobody své děti očkovat i proti zarděnkám, spalničkám, příušnicím a jiným virovým infekčním onemocněním. Je to šílené, až barbarské…, ale nebudu to zde rozvádět. Zde to uvádím jenom v souvislosti s reakcí na v úvodu zmíněný článek. I když rostoucí počet zmatených lidí, provádějících šílené věci, je jistě velké téma.
ANTONÍN HOŠŤÁLEK
