pečuj doma

VZPOMÍNKA: Na Milenu Šimsovou – V ŠAT BÍLÝ ODĚNÍ

22.7.2022

Ve věku devadesáti let zemřela v Brně PhDr. Milena Šimsová. Rozloučení proběhlo v Blahoslavově domě. Milenu Šimsovou znala širší, najmě evangelická veřejnost spíše jako celoživotní oporu svého manžela, faráře Jana Šimsy (1929–2016).

Byl to autor historických úvah, textů z vězení, dopisů s Ludvíkem Vaculíkem z let 1967–1988 (Vážený pane Mikule, Olomouc, 2003). Jan Šimsa byl jedním z prvních signatářů Charty 77.

S kolegou Hošťálkem jsme se se Šimsovými setkávali už v době klidné. Jan Šimsa pravidelně a rád přispíval do časopisu Konec konců, který jsme vydávali v Moravskoslezském kruhu v letech 2004 až 2008. Měl v ní vlastní rubriku a probíral v ní knihy autorů dávno zapomenutých a stále inspirativních, hlavně z okruhu předválečné YMKY, organizace založené v roce 1884 v Londýně, o jejíž přesun do českých poměrů se zasloužili T. G. Masaryk a jeho dcera Alice. YMCA byla – a stále je – organizací pro mladé, založená na principech přírodního učení Roberta Baden-Powella, z níž pak vyrostl skauting. Prvním předsedou YMCY v Praze byl ing. Václav M. Havel, otec Václava Havla, a sekretářem YMCY Jaroslav Šimsa, otec Jana Šimsy…

Avšak tato vzpomínka je věnována jeho ženě Mileně. Vystudovala archivnictví a historii na Masarykově univerzitě, ale ryze vědecké práci v oboru se věnovala jen příležitostně. Studium ukončila v roce 1956 a vzápětí se vdala za Jana Šimsu. A vyvdala s ním vše, co patřilo k ženě faráře režimu nepohodlného, přesouvaného z místa na místo, jemuž byl nakonec odebrán souhlas k činnosti, a taky zavřeného.

Nicméně, archivářka se v Mileně Šimsové nikdy nezapřela. I když bez možnosti okamžité veřejné publikace, zpracovávala archivy evangelických sborů, svého manžela i jeho otce Jaroslava nebo vzpomínky pamětníků na odboj křesťanské mládeže za války. Tak vznikly knihy „Prošli jsme v jeho síle“ (Kalich, 2003) a kniha „V šat bílý odění“ (EMAN a YMCA Brno, 2005) o lidech z okruhu Akademické YMKY. Šimsovi byli myšlenkově spjati i s brněnskou filosofkou Boženou Komárkovou, jako ona vyznávali přesvědčení, které jim pomáhalo překonávat nepřízeň osudu a vládnoucího panstva – víru ve společenství… a protože to byli evangelíci, tak ve společenství evangelických sborů a obcí, které si vzájemně pomáhaly – a to i materiálně. Milena Šimsová o tom hovoří v knížce „Ženy z fary“, kterou vydalo nakladatelství Kalich. Popisuje léta od roku 1973, strávená ve venkovských sborech na Vysočině a jinde.

Podrobněji vám ale povím o knize „V šat bílý odění“. Evangelická publicistka Monika Žárská píše: „Kdo jsou ti krásní lidé, v šat bílý odění?“ ptá se nekompromisní básník Sváťa Karásek v jedné ze svých písní… A odpovídá: „Lidé co k trůnu přišli z velikého soužení.“ V tomto duchu shromáždila a převyprávěla Milena Šimsová příběhy členů studentského křesťanského hnutí Akademické Ymky, kteří se postavili nacistické okupaci a s ní spojené nelidskosti. Připomíná jména těch, které tento zápas stál život, i „zářivě bílý“ odkaz zápasu proti temnotě nelidského režimu. Líčí život sekretářů Akademické Ymky Jaroslava Šimsy a Jaroslava Valenty a sekretáře Ymky, Rudolfa Mareše. Všichni tři za války zahynuli. Skrývání anglického majora Ronalda Littledalea stálo život Zdeňku Pakovou a Gertrudu Šaškovou a řadu jejich přátel. Důležitý je i záznam o popravě 261 lidí 24. října 1942 v Mauthausenu. Při ní zahynuli z Akademické Ymky František a Ivana Šmakalovi, z Jednoty bratrské František, Vilemína a syn František Drašnerovi, Jan Šourek, Josef Kolda a další. Kniha zachycuje utrpení, jímž prošli lidé ztýraní hladem, zimou, krutým zacházením, odloučením od rodin a přátel a zároveň svědčí o tom, že si uprostřed nelidských poměrů zachovali lidskou důstojnost a nedali si vzít vnitřní svobodu. V poslušnosti evangelia do svých posledních sil sloužili těm, kdo trpěli kolem nich. Kniha vrcholí slovy Jana Patočky, že nám mrtví nejen nesmějí být lhostejní… ale: „jsme zde, abychom převzali to, čím oni byli…“ Milena Šimsová nepochybně věděla, o čem mluví: jejího tatínka, Jaromíra Procházku 27. února 1945 zatklo gestapo, byl vyslýchán a ubit v Kounicových kolejích.

Uveďme ještě, že Milena Šimsová se zasloužila o zpracování archivu Přemysla Pittera. Což je pozapomenutá osobnost protestantského hnutí, kazatel, publicista, sociální pracovník, který v Praze založil Milíčův dům a za války navštěvoval a zásoboval židovské rodiny a po válce protestoval proti nelidskému zacházení s německými dětmi, určenými k odsunu. Proto se stal terčem útoků veřejnosti a nepohodlným. Po roce 1948 emigroval do Švýcarska. Tam ho po sametové revoluci vyhledala Milena Šimsová, zaznamenala jeho vzpomínky a zpracovala jeho archiv, který po smrti Pitterově zdědil švýcarský spolek MILIDU. Ten jej v září 1991 zapůjčil do správy Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze, aby k němu měla přístup česká odborná veřejnost.

S Milenou Šimsovou i s Janem Šimsou se můžete setkat i na vlnách českého rozhlasu. V roce 2008 připravil s nimi rozhovory redaktor Petr Vaďura v pravidelném plzeňském pořadu Na křesťanské vlně. Z té doby bych rád připomněl postesknutí Mileny Šimsové: „Zdá se mi, že dnes jakoby se voda zavřela za lidmi, kteří zahynuli za války… za popravenými, za těmi, co zahynuli v koncentračních táborech… zdá se mi, že došlo k oslabení historického smyslu… že se vůbec nedokážeme poučit z dějin… Možná je to i tím, že se dějepis učí jako přírodopis, jen fakta… Pominuta je etická stránka… zapomenuty jsou oběti válek i roku 1948…“

Dnes slova zvláště aktuální.

LADISLAV VENCÁLEK

Manželé Šimsovi

 

 

Přihlaste se na nový program kurzů pro pečující a opatrovníky, které pořádáme v Brně.
Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje nový projekt.
Poslouchejte, odpočiňte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

PTÁTE SE: Nejasnosti kolem návrhu na omezení svéprávnosti

12.6.2025 Chystáme se podávat k okresnímu soudu Žádost o opatrovnictví a omezení svéprávnosti syna s poruchou autistického spektra. Má invalidní důchod 3. stupně, nepracuje. Exmanžel je žadatelem příspěvku na péči, protože s ním přímo bydlí. Jsme domluveni, že on by mohl být následně opatrovníkem syna. více...

PTÁTE SE: Jak dlouho trvá vyřízení posudku k příspěvku na auto

11.6.2025 Žádala jsem o příspěvek na motorové vozidlo pro syny s autismem. Jsou agresivní a nelze je převážet jinak než autem. V polovině dubna 2025 jsem dle Vašeho doporučení zaslala na MPSV vyjádření k podkladům rozhodnutí. Telefonicky jsem byla následně informována, že podklady byly předány zpět komisi a že má být moje věc vyřízena přednostně. více...

ZPRÁVY: Jak je důležité postupovat a bránit se společně

10.6.2025 Zákon o zdravotnických prostředcích byl schválen. Zatím jej schválila Poslanecká sněmovna, Národní radě osob se zdravotním postižením ČR se podařilo prosadit dvě důležité novinky. Přijetí tohoto zákona je velmi důležité, protože nově kodifikuje přístup ke zdravotnickým prostředkům, jejich soupis, nároky pacientů a procento spoluúčasti. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.