Zvládání péče v domácnosti. Začínáte či nevíte kudy dál?

Začínáte o někoho pečovat, případně došlo ke změně stavu v již nastavené péči. Stojíte na pomyslné křižovatce problémů a přemýšlíte, kudy dál? Většinou totiž péči potřebuje někdo blízký, nejčastěji rodiče, manžel/ka, partner/ka, dospělé děti. Tudíž někdo, ke komu jste citově vázáni, a máte obavy, zda se rozhodujete správně.

Následující text vám představí možnosti, které při pečování v domácnosti máte a jaké další kroky by vám mohly péči ulehčit.

Diagnostika problému

Umět si definovat problém, říct si, kolik péče a jaké je třeba zajistit. Zda jsou kapacity v rodině, pokud ne, s kým je možné péči dojednat. A z čeho se zaplatí.

Tento krok je důležitý a mnoho pečujících dělá tu chybu, když podlehnou představě, že péči zvládnou sami. To ano, ovšem pouze v případě, že opečovávaný potřebuje lehkou dopomoc typu obstarání nákupu jednou týdně a lehkou dopomoc s úklidem. Pokud je třeba intenzivnější péče, položte si tyto otázky:

• Jak častá návštěva je potřeba?
• Kolik se nás v rodině v péči může střídat?
• Kdo, co a jak často bude dělat?
• Jaký je časový výhled naší pomoci a péče?
• Kolik péče bude stát? Budeme na ni mít finance?

Ideální je, pokud se rodina sejde a společně s jejich blízkým, kterému péči zajišťují, se dohodnou na péči. Rovnou říkám ideální, neboť tato situace nastává minimálně. Spíše se setkáte s odpovědí typu: „Já tady nikoho cizího nechci!“ „Ty se o mě musíš postarat, vždyť jsi moje dcera!“ nebo „Nikoho mi sem nevoď, stejně brzy umřu.“ Je to pochopitelné, někteří lidé takto ventilují strach z neznámého, obavy ze závislosti na péči, nebo přímo obavy ze stárnutí a ztráty svého postavení v rodině.

Nezlobte se na svého blízkého, ale pokud jste došli v závěru, že do péče musí vstoupit další osoba, obvykle pečovatelská služba, či jiný profesionál, asertivně trvejte na tomto rozhodnutí. To znamená, že péči nezrušíte, ale nemocnému například nabídnete, že s ním budete při prvních návštěvách. Dejte mu najevo, že ho neopustíte ve chvíli, kdy se bojí.  Že vám záleží na jeho pohodě, ale zdůrazněte, že všechno nemůžete zajistit sami.

Zkuste si s jednotlivými členy rodiny domluvit, kdo jakou péči zajistí. Je to velmi důležité, abyste si následně nevyčítali, že např. pořád děláte všechno a sestra nic. Že bydlíte s babičkou společně, jste u ní třikrát denně a bratr přijede jednou za měsíc. A babička chválí jen vašeho bratra a vaši péči bere jako samozřejmost.

Debata musí být otevřená, je důležité si rozhodnout, co zajistí rodina svépomocí a na co si naopak pozvou profesionály. Myslete také na to, že se nebavíte obvykle o péči v řádu dnů, spíše měsíců až let, některých případech i více než jednu dekádu. Z počátečních otázek zůstane zatím tedy nezodpovězena otázka financování péče. Je ale nepřehlédnutelná a dostaneme se k ní. Jako základní krok je třeba vyřídit příspěvek na péči.

Ukážeme si na jednoduchém rozdělení, kdo může kromě laických pečujících zajistit péči v domácnosti a o jaký typ péče se jedná.

Základní rozdělení služeb

1. Sociální služby
   Terénní: pečovatelská služba, osobní asistence
   Ambulantní: poradna, centrum denních služeb, domovinka
   Pobytové: odlehčovací služba, chráněné bydlení, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem
2. Zdravotní služby
   domácí zdravotní péče, mobilní hospic

Služby zdravotní a sociální lze vzájemně kombinovat, neboť se jedná o odlišné služby.

Sociální služby

Poskytování sociálních služeb v České republice je vymezeno zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který je doplněn prováděcí vyhláškou č. 505/2006 Sb. Tyto předpisy upravují podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách. Přehledné rozdělení sociálních služeb najdete např. na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_slu%C5%BEby_v_%C4%8Cesku

Pro pečujícího to znamená, že péče není sociální službou poskytována svévolně, že má určitá pravidla, kterými se musí řídit. To znamená, že pokud máte domluvenou pečovatelskou službu, že pracovnice v sociálních službách nejdou na „přátelskou návštěvu“, ale jejich úkony v konkrétní domácnosti jsou dané smlouvou. A jejich rozsah a provedení se řídí standardy péče. Ke klientům sociálních služeb se přistupuje individuálně, s ohledem na potřeby jednotlivých klientů. Proto také se setkáte s tzv. individuálním plánem, ve kterém jsou popsány právě specifika a potřeby každého uživatele služby. Individuální plán se po třech měsících aktualizuje, proto se i vy v domácnosti setkáte s dotazy nejen ohledně spokojenosti se službou, ale také osobnějšími otázkami ohledně nastavení jednotlivých úkonů.

Základní činnosti při poskytování sociálních služeb

• Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu.
• Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.
• Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy.
• Poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování.
• Pomoc při zajištění chodu domácnosti.
• Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti.
• Sociální poradenství.
• Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.
• Sociálně terapeutické činnosti.
• Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
• Telefonická krizová pomoc.
• Nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností.
• Vedoucích k sociálnímu začlenění.
• Podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.

Na základních činnostech při poskytování sociálních služeb vidíte, že cílem poskytování péče není udělat činnosti za uživatele, jak se mnozí klienti domnívají, ale naopak poskytnout jim dopomoc při těchto činnostech tak, aby toho zvládli co nejvíc sami a měli tak prostor pro zlepšování se v samostatnosti a soběstačnosti.

Z toho plyne, pokud to zjednodušíme, že pečovatelka v domácnosti má svou péčí pomoci klientovi zlepšovat se a navracet se do aktivnějšího, samostatnějšího života. Neplatí rovnítko: mám pečovatelskou službu = jsem starý, neschopný, rodina mě odstrkuje a nemá o mne zájem.

Pokud nevíte, jaké služby ve vašem okolí existují, využijte Registr poskytovatelů sociálních služeb je informační systém veřejné správy vytvořený a vedený dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách od 1. 1. 2007. Na sociálním odboru příslušného krajského úřadu ho najdete v listinné podobě, běžně na webových stránkách.

Vyhláškou 505/2006 Sb. je dána také maximální výše úhrady pečovatelské služby, aktuálně 165 Kč/hodinu.

Příspěvek na péči

K úhradě péče je určen příspěvek na péči. Požádat o něj může každý, kdo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládá péči o sebe a je závislý na pomoci jiné osoby.

Žádá se na příslušné pobočce Úřadu práce ČR, formulář naleznete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.  https://www.mpsv.cz/formulare#oblast-davek_prispevek-na-peci

S účinností od 1. července 2024 novela zákona o sociálních službách upravila výši příspěvku na péči pro osoby starší 18 let věku, takto:

• 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
• 4 900 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
• 14 800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
• ve stupni IV (úplná závislost)
• na částku 23 000 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48 až § 52, nebo
• na částku 27 000 Kč v ostatních případech.

Odlehčovací služba

Příspěvek na péči vám také pomůže uhradit část pobytu v odlehčovací službě, což je další z typů sociální služby. Odlehčení je poskytováno pečující osobě tím, že získá čas na odpočinek, na vyřešení svých záležitostí typu zhoršení zdraví, operace nebo rekonstrukce v bytě a podobně. Maximální doba poskytování odlehčovací služby je zpravidla tři měsíce po sobě jdoucích. Odlehčovací službu lze využít opakovaně (celková délka pobytů by však neměla v součtu přesáhnout 180 dní v roce).

Zdravotní služby

Pokud zdravotní stav vašeho blízkého vyžaduje zdravotní péči, ale není třeba hospitalizace, může praktický lékař zajistit domácí péči. Ve frekvenci dané lékařem bude za nemocným docházet zdravotní sestra. Tuto péči hradí zdravotní pojišťovna. Nejčastějšími ošetřovatelskými úkony jsou odběr krve, převazy ran, ošetřovatelská rehabilitace. Nepodceňte komunikaci s praktickým lékařem, dodávejte mu zprávy z odborných vyšetření. Hlaste mu změny ve zdravotním stavu. Komunikace není vždy lehká a ideální, mnozí lékaři jsou přetíženi a rodiny mají pocit, že péče nejí dokonalá. Dobrou informovaností lékaře ale uděláte maximum pro jeho orientaci při další péči o vašeho blízkého.

V případě, že je člověk vážně nemocný, může být lékaři navržena paliativní léčba. Ta je určena nevyléčitelně nemocným lidem, kteří jsou v konečné fázi života, u nichž byla ukončena léčba a přejí si být doma. Těm, jejichž blízcí mohou a chtějí o nemocného celodenně pečovat. Cílem paliativní péče je dožít v co největším fyzickém a psychickém komfortu, zajistit, aby nemocný netrpěl bolestmi a mohl zůstat v rodině se svými blízkými. Oporu má nemocný i rodina ve členech mobilního týmu, do kterého patří lékař, zdravotní sestry, sociální pracovnice, duchovní, psycholog a poradce pro pozůstalé.

Prakticky to znamená, že paliatr a praktický lékař jsou spolu v kontaktu, domů k nemocnému přijíždí lékař a zdravotní sestra nebo také ostatní členové týmu. A dohodnou se s nemocným a rodinou na postupu a frekvenci návštěv a všech dalších potřebnostech.

Tato péče je z části hrazená zdravotní pojišťovnou, z části klientem samotným. Obvyklá částka je 300 Kč/den.

Obecná doporučení

V domácnosti je třeba dbát na bezpečnost našich blízkých. Velkou pozornost věnujte vybavení domácnosti vhodnými pomůckami. Mnohé mohou být hrazeny zdravotními pojišťovnami, některé se musí doplácet.

Velkou oblibu získává takzvané SOS tlačítko. Jde o typ služby, kdy osaměle žijící senior, nebo zdravotně postižený člověk s průkazem ZTP propojen pomocí tlačítka nebo hodinek s dispečinkem. Funguje detekce pádu, GPS lokalizace a následné propojení s rodinou, případně výjezd složek zdravotnické záchranné služby, strážníků a podobně.

Z praxe se ukazuje, že mnozí lidé se změn v domácnosti bojí, odmítají pomůcky, polohovací lůžka. Nechtějí dovolit ke změně vybavení, nábytku atd. Buďte trpěliví, ale důslední. Případně se odvolejte na vyšší autoritu, lékaře, zdravotní službu. Nepodceňte bezpečnost v bytě při zhoršujícím se stavu blízkého. Obzvlášť starším lidem chybí potřebný náhled na své obtíže. Při touze po klidu obtíže bagatelizují. Ale ruku na srdce, to jim nemůžeme vyčítat.  Pro většinu lidí jsou změny v životě stresující faktor.

Péče o pečující

Představili jsme si různé možnosti péče o nemocné, hendikepované a jinak znevýhodněné osoby. Obvykle jsou to naši blízcí, o koho se staráme a pečujeme. Je třeba vnímat obrovskou zátěž pečujících osob, které mnohdy zvládají ještě svoje zaměstnání a svoji rodinu, děti, vnoučata. Pečující jsou výrazně ohrožení syndromem vyhoření, který nastupuje plíživě, ale působení je vyčerpávající a devastující. Sociální systém umožňuje takovou kombinaci služeb, aby potřebnou péči nalezl každý, i když ne vždy je to zcela podle vašich představ. Vytrvejte, hledejte, a především komunikujte o problémech, ať už v rodině, nebo pomáhajících organizacích.

Mgr. LEONA ZEMANOVÁ

 

Přečtěte si také:

NÁVOD: Možnosti péče doma a z čeho ji hradit